Srovnání mediálního obrazu uprchlíků v letech 2015 a 2022 v České televizi”

• Název práce v češtině: Srovnání mediálního obrazu uprchlíků v letech 2015 a 2022 v České televizi”
• Název v anglickém jazyce: Comparing media image of refugees in 2015 and 2022 in Czech Television
• Klíčová slova: média, mediální zobrazování, uprchlíci, uprchlická krize
• Klíčová slova anglicky: media, media representation, refugees, refugee crisis
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Markéta Klásková
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 15.09.2022
• Datum zadání: 15.09.2022
• Datum a čas obhajoby: 12.06.2023 09:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - Nový Kampus, B217, 217, seminární místnost ISS
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.05.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 12.06.2023
• Oponenti: RNDr. Tereza Freidingerová, Ph.D.

Seznam odborné literatury

1. HOSKINS, Andrew; O'LOUGHLIN, Ben. War and media. Polity, 2010.

2. AHMED, Saifuddin; MATTHES, Jörg. Media representation of Muslims and Islam from 2000 to 2015: A meta-analysis. International communication gazette, 2017, 79.3: 219-244.

3. PARRY, Katy. Media visualisation of conflict: Studying news imagery in 21st century wars. Sociology Compass, 2010, 4.7: 417-429.

4. MCCOMBS, Maxwell. The agenda-setting role of the mass media in the shaping of public opinion. In: Mass Media Economics 2002 Conference, London School of Economics: http://sticerd. lse. ac. uk/dps/extra/McCombs. pdf. 2002.

5. WRIGHT, Terence. Moving images: The media representation of refugees. Visual studies, 2002, 17.1: 53-66.

6. MOEN-LARSEN, Natalia. Brothers and barbarians: Discursive constructions of ‘refugees’ in Russian media. Acta Sociologica, 2020, 63.2: 226-241.

7. PANDIR, Müzeyyen. Media portrayals of refugees and their effects on social conflict and social cohesion. PERCEPTIONS: Journal of International Affairs, 2020, 25.1: 99-120.

8. HOLZBERG, Billy; KOLBE, Kristina; ZABOROWSKI, Rafal. Figures of crisis: The delineation of (un) deserving refugees in the German media. Sociology, 2018, 52.3: 534-550.

9. PĂTRAȘCU, Cristina. Refugee representations across European media: Discursive constructions of immigration. PUBLIC ADMINISTRATION & REGIONAL STUDIES, 8th Year, 2016, 2: 16.

10. KOTILAINEN, Noora; PELLANDER, Saara. (Not) Looking Like A Refugee: Symbolic Borders of Habitus in Media Representations of Refugees. Media History, 2022, 28.2: 278-293.

11. CHOULIARAKI, Lilie; STOLIC, Tijana. Rethinking media responsibility in the refugee ‘crisis’: A visual typology of European news. Media, Culture & Society, 2017, 39.8: 1162-1177.

12. MACEK, Jakub. Analýza mediálního pokrytí uprchlické krize. Nova, 34.5: 3.

13. PRŮCHOVÁ HRŮZOVÁ, Andrea. What is the image of refugees in Central European media?. European Journal of Cultural Studies, 2021, 24.1: 240-258.

14. CHOULIARAKI, Lilie. Symbolic bordering: The self-representation of migrants and refugees in digital news. Popular Communication, 2017, 15.2: 78-94.

15. LEONTIYEVA, Yana. Ukrainians in the Czech Republic: On the pathway from temporary foreign workers to one of the largest minority groups. In: Ukrainian migration to the European Union. Springer, Cham, 2016. p. 133-149.

16. BRUNEAU, Emile; KTEILY, Nour; LAUSTSEN, Lasse. The unique effects of blatant dehumanization on attitudes and behavior towards Muslim refugees during the European ‘refugee crisis’ across four countries. European Journal of Social Psychology, 2018, 48.5: 645-662.

17. KRZYŻANOWSKI, Michał; TRIANDAFYLLIDOU, Anna; WODAK, Ruth. The mediatization and the politicization of the “refugee crisis” in Europe. Journal of Immigrant & Refugee Studies, 2018, 16.1-2: 1-14.

Předběžná náplň práce

Téma uprchlíků, kteří utíkají kvůli válce, je důležitou součástí mediálního zobrazování daných konfliktů. Je velmi časté, že se o uprchlících hovoří velmi pasivně, že kupříkladu uprchlíci samotní málokdy dostanou možnost vyjádřit své názory a postoje. (Chouliaraki, Stolic, 2017) Dále je při hovoření o uprchlících důležitý také určitý habitus, kterým jsou reprezentováni v mediálním světě, často je potřeba, aby prokázali své utrpení, aby bylo kupříkladu vizuálně evidentní, že utíkají z aktivního konfliktu. To je ovšem mnohdy v moderní době popíráno, kupříkladu díky mobilním telefonům, a jiným předmětům, které si mnoho lidí ze euroamerického kontextu s pojmem uprchlík nespojí a vidí je tak jako přepych, který by si ne každý uprchlík měl mít možnost dovolit. (Kotilainen, Pellander. 2021) (Chouliaraki, 2017)
Tato práce se bude zabývat konkrétními migračními krizemi, a mediálním zobrazováním uprchlíků, kteří se stali jejich součástí, a to v lokálním kontextu v prvotních týdnech těchto krizí, jež se zdají být pro společenské vnímání oněch uprchlických skupin velmi důležité. Těmito migračními krizemi jsou krize v roce 2015, spojena s válkou v Sýrii a krize v roce 2022, jež je spojena s válkou na Ukrajině. Mediální zobrazování uprchlíků a uprchlických krizí je tedy důležité pro vnímání samotných uprchlíků jako určité skupiny či jako jedinců, a častokrát s sebou nese problematické atributy, které skupinu nemusí reprezentovat. Spojování názorů veřejného mínění a toho, jak jsou migranti reprezentováni v médiích je důležité, tato reprezentace může ovlivňovat nejen samotné smýšlení společnosti, ovšem kupříkladu také postoje, se kterými se různí politikové prezentují. Kromě toho může ovlivnit také osobní jednání a názory jednotlivců. (McCombs, 2002) Důležitost médií v reprezentaci uprchlíků tedy nemůže být podceňována.
Teno kontext je důležitý zejména proto, že veřejné mínění, podobně jako mediální vyobrazení uprchlíků, souvisí s možnými předchozí názory a historií daných národů na území přijímacího státu. Kupříkladu historie obyvatel Ukrajiny na našem území je hlubší a širší, než u jedinců pocházející ze zemí války roku 2015, tedy zemí převážně Blízkého a Středního východu. Ukrajinští obyvatelé často emigrovali do České republiky za pracovními příležitostmi, kdežto v roce 2015 migrační krize přinesla obyvatele určitých zemí v množství případů poprvé. I proto bylo mediální pokrytí této události rozsáhlé, jak dokazuje například Macek a spol., ve své analýze právě z konce roku 2015. Témata, kterým bylo věnováno nejvíce prostoru byly dopady na Českou republiku či Evropskou unii, ovšem také policejní a hraniční kontroly, či jiné legální záležitosti. To naznačuje, že uprchlíci jako lidé byli zobrazováni spíše jako legální, administrativní problém. Byl také používán často neosobní jazyk, či zpředmětňování. (Macek et al., 2015) Také vnímání uprchlíků, kteří jsou muslimy, bylo v České republice velmi negativní, někdy skoro až dehumanizující. (Bruneau et al., 2018) Naproti tomu, ukrajinští migranti se, jak již bylo zmíněno, v naší zemi usazovali po delší dobu, a to do té míry, že se stali jednou z nejpočetnějších minorit v naší zemi. (Leontiyeva, 2016)
Nad viděním uprchlíků lze také uvažovat, kupříkladu dle Průchové Hrůzové (2021), která zmiňuje zobrazování vizuální. Skupina je častokrát depersonalizována a násilí, kterým si musela projít, či stále prochází, je vydáváno za určitý spektákl, či senzaci. I v tomto případě je časté zobrazování uprchlíků zvnějška, namísto zevnitř, z pozic uprchlíků samotných. Ohledně krize v roce 2015 se nachází v porovnání s krizí, jež započala v únoru roku 2022, větší počet výzkumů, či odborných textů. V tomto případě by tak mohlo dojít k potvrzení, či vyvrácení poznatků, které byly získány v souvislosti s krizí v roce 2015. V případě porovnávání těchto dvou skupin je také ovšem důležitý lokální kontext, ve kterém je k oběma skupinám apriori odlišný přístup na základě historie vztahů daných zemí právě s naší zemí.
Cílem práce je tedy nejen ověřit předchozí poznatky, ovšem navázat je do kontextu současné uprchlické krize spojené s ruskou invazí na Ukrajinu. K tomuto tématu nejsou extenzivnější poznatky, a to právě díky aktuálnosti záležitosti, pokud se texty krize týkají, jsou většinou zaměřeny na jiné problematiky, ovšem ne mediální pozornosti, které se jim dostává. Porovnávat obraz těchto skupin na základě toho, jak je o nich hovořeno v médiích, umožní poukázat na jejich podobnosti, ovšem i odlišnosti, kupříkladu na základě rétoriky či řečnických obratů a přirovnávání.
Analýza bude založena na přepisech hlavního zpravodajství České televize, tedy veřejnoprávního média, z období přibližně týdne po začátku obou krizí. Samotnou metodou bude tedy diskurzivní analýza, a to dle Wodakové či van Dijka. Přepisy budou analyzovány kupříkladu na základě používaného jazyka, implikací či přirovnávání, které mají zobrazovat dané skupiny uprchlíků. Tyto přepisy budou získány prostřednictvím přepisů dostupných na serveru Newton Media, či prostřednictvím samotných reportáží v hlavním zpravodajství právě České televize.