Disociace a komplexní posttraumatická stresová porucha
| Název práce v češtině: | Disociace a komplexní posttraumatická stresová porucha |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Dissociation and complex posttraumatic stress disorder |
| Klíčová slova: | psychoformní disociace|somatoformní disociace|komplexní PTSD|PTSD|komplexní trauma |
| Klíčová slova anglicky: | psychoform dissociation|somatoform dissociation|complex PTSD|PTSD|complex trauma |
| Akademický rok vypsání: | 2021/2022 |
| Typ práce: | bakalářská práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra psychologie (21-KPS) |
| Vedoucí / školitel: | Mgr. Klára Záplatová |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 23.08.2022 |
| Datum zadání: | 23.08.2022 |
| Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 26.08.2022 |
| Datum a čas obhajoby: | 03.09.2024 00:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 02.07.2024 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 03.09.2024 |
| Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
| Oponenti: | PhDr. Jiří Michalec, Ph.D. |
| Zásady pro vypracování |
| Cílem bakalářské práce je komplexně popsat fenomén disociace a přispět k objasnění významu disociativních zkušeností v kontextu komplexní posttraumatické stresové poruchy. V literárně-přehledové části bude nejprve věnován prostor komplexní posttraumatické stresové poruše, jež byla oficiálně formulována v nejnovější 11. revizi MKN. Bude popsán vznik a význam této diagnostické jednotky, stejně jako její projevy, prevalence a doporučení pro léčbu. V druhé části bude práce zaměřena na disociaci, kterou představí jako komplexní a transdiagnostický fenomén. Prostor bude věnován jak klinickému pojetí disociace, tak teorii disociativního kontinua, které zahrnuje projevy od normální disociace až po tu závažnou a patologickou. S přihlédnutím k traumatickému modelu budou dále nastíněny možné rizikové faktory a příčiny vzniku této patologické disociace. Diskutována bude i kritika tohoto modelu a možné alternativní koncepce. V závěru se bude práce zabývat vztahem mezi disociací, komplexním traumatem a komplexní posttraumatickou stresovou poruchou. Disociace byla v první fázi formulace CPTSD zvažována jako jádrový symptom a její role v rámci této diagnózy je stále předmětem odborných diskuzí. Vyšší míra disociace bývá spojována se závažnější symptomatikou CPTSD, stejně jako s vyšší mírou funkčního narušení a dalších komorbidních obtíží. Navrhovaný výzkum si proto klade za cíl ověřit, zda se psychoformní a somatoformní disociativní symptomy projevují ve větší míře u osob s CPTSD v porovnání s osobami s PTSD a osobami ze zdravé populace. Bude rovněž sledována souvislost mezi disociativními symptomy a symptomy z kategorie DSO, které charakterizují diagnózu CPTSD. Současné studie na toto téma se však skoro výhradně omezují na zkoumání psychoformní disociace. Očekávaným přínosem je tedy rozšíření o mnohdy opomíjené projevy somatoformní disociace. |
| Seznam odborné literatury |
| Atchley, R., & Bedford, C. (2021). Dissociative symptoms in posttraumatic stress disorder: a systematic review. Journal of Trauma & Dissociation, 22(1), 69-88. https://doi.org/10.1080/15299732.2020.1760410 Bae, H., Kim, D., & Park, Y. C. (2016). Dissociation predicts treatment response in eye-movement desensitization and reprocessing for posttraumatic stress disorder. Journal of Trauma & Dissociation, 17(1), 112-130. https://doi.org/10.1080/15299732.2015.1037039 Dorahy, M. J., & van der Hart, O. (2015). DSM–5’s posttraumatic stress disorder with dissociative symptoms: Challenges and future directions. Journal of Trauma & Dissociation, 16(1), 7-28. https://doi.org/10.1080/15299732.2014.908806 Huijstee, J. V., & Vermetten, E. (2017). The dissociative subtype of post-traumatic stress disorder: research update on clinical and neurobiological features. Behavioral neurobiology of PTSD, 229-248. https://doi.org/10.1007/7854_2017_33 Hyland, P., Shevlin, M., Fyvie, C., Cloitre, M., & Karatzias, T. (2020). The relationship between ICD-11 PTSD, complex PTSD and dissociative experiences. Journal of Trauma & Dissociation, 21(1), 62-72. https://doi.org/10.1080/15299732.2019.1675113 Choi, K. R., Ford, J. D., Briggs, E. C., Munro-Kramer, M. L., Graham-Bermann, S. A., & Seng, J. S. (2019). Relationships between maltreatment, posttraumatic symptomatology, and the dissociative subtype of PTSD among adolescents. Journal of Trauma & Dissociation, 20(2), 212-227. https://doi.org/10.1080/15299732.2019.1572043 Lanius, R. A., Brand, B., Vermetten, E., Frewen, P. A., & Spiegel, D. (2012). The dissociative subtype of posttraumatic stress disorder: Rationale, clinical and neurobiological evidence, and implications. Depression and anxiety, 29(8), 701-708. https://doi.org/10.1002/da.21889 Powers, A., Cross, D., Fani, N., & Bradley, B. (2015). PTSD, emotion dysregulation, and dissociative symptoms in a highly traumatized sample. Journal of psychiatric research, 61, 174-179. https://doi.org/10.1016/j.jpsychires.2014.12.011 Schimmenti, A. (2018). The trauma factor: Examining the relationships among different types of trauma, dissociation, and psychopathology. Journal of Trauma & Dissociation, 19(5), 552-571. https://doi.org/10.1080/15299732.2017.1402400 van Dijke, A., Ford, J. D., Frank, L. E., & Van der Hart, O. (2015). Association of childhood complex trauma and dissociation with complex posttraumatic stress disorder symptoms in adulthood. Journal of Trauma & Dissociation, 16(4), 428-441. https://doi.org/10.1080/15299732.2015.1016253 |