Možnost tvorby krasových kanálů v oblasti mezi povodími Úštěckého a Košáteckého potoka a vymezení povodí hlavních skupin pramenů

• Název práce v češtině: Možnost tvorby krasových kanálů v oblasti mezi povodími Úštěckého a Košáteckého potoka a vymezení povodí hlavních skupin pramenů
• Název v anglickém jazyce: The potential of karst conduits development in the area between the Úštěcký and Košátecký stream basins and the delimitation of the catchment areas of the main spring groups
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky (31-450)
• Vedoucí / školitel: doc. RNDr. Jiří Bruthans, Ph.D.
• Řešitel: Bc. Karel Pátek - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 25.10.2022
• Datum zadání: 25.10.2022
• Datum potvrzení stud. oddělením: 31.01.2023

Předběžná náplň práce

V oblasti Košáteckého potoka, Pšovky, Liběchovky a Obrtky se vyskytují největší prameny v Čechách. Vytékají z vápnitých pískovců až písčitých vápenců jizerského souvrství. Ačkoli se zde nachází jedny z nejdůležitějších jímacích územích v ČR, zásobující např. Kladno a Mělník pitnou vodou a jsou zde zásadní střety mezi zájmy vodohospodářů a ochranou přírody (vysychající tok Pšovky), o silně propustných zónách, kterými voda proudí se ví velmi málo. Jak málo se místní hydrogeologii rozumí dobře ilustruje fakt, že při projektování jímacího území Řepínský důl se předpokládalo, že čerpání výrazně sníží vydatnost velkých pramenů na Košáteckém potoce, kam podle mapy izohyps měl proud podzemní vody podtékající Řepínský důl směřovat. Zcela v rozporu s tímto očekáváním, zůstal průtok pramenů Košáteckého potoka prakticky nezměněn, zato došlo k neočekávanému drastickému poklesu vydatnosti pramenů Pšovky. Na projektování se přitom podíleli přední hydrogeologové tehdejší doby a průzkum tradičními technikami (vrty) byl velmi rozsáhlý a podrobný. Ani současné numerické modely nepodchycují správně proudění podzemní vody. Např. na toku Liběchovky mezi Zakšínem a Tupadly (9 km úsek) nedochází téměř k žádným výronům podzemní vody, což numerické modely nereflektují a předpokládají přítok asi 30% vydatnosti Liběchovky v tomto úseku. Kam proudí podzemní voda ze středního úseku Liběchovky není známo, stejně jako důvod proč jsou střední úseky všech vodních toků (Košátecký, Pšovka, Liběchovka, Obrtka) bez přítoků, nebo dokonce ztrátové.
Cílem práce je pokusit se získat nové informace o charakteru silně propustných cest a proudění vody ve vápnitých pískovcích jizerského souvrství v této oblasti pomocí:
1) Výzkumu možnosti tvorby krasového preferenčního proudění tím, že bude sledována tendence vrstev podílet se na tvorbě krasových preferenčních kanálů. Za tímto účelem budou ze skalních výchozů v okolí Košáteckého potoka odebrány vzorky a ty budou následně louženy v 10 % roztoku HCl.
2) Odhad plochy a rozsahu hydrogeologických povodí velkých pramenů v oblasti mezi povodími Úštěckého a Košáteckého potoka na základě vodní bilance . K tomu budou použity v současnosti dostupné výsledky podélných profilování průtoku a data o specifickém základním odtoku a odběrech podzemních vod v zájmové oblasti.