Hledání vhodného institucionálního uspořádání politiky vědy a výzkumu pohledem zainteresovaných aktérů

• Název práce v češtině: Hledání vhodného institucionálního uspořádání politiky vědy a výzkumu pohledem zainteresovaných aktérů
• Název v anglickém jazyce: Finding suitable institutional arrangements for governing policy of science and research from the perspective of stakeholders involved
• Klíčová slova: politika vědy a výzkumu, legitimita, institucionální uspořádání, veřejná správa, řízení veřejných politik
• Klíčová slova anglicky: science and research policy, legitimacy, institutional arrangements, public administration, public policy management
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Petr Witz, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 29.06.2022
• Datum zadání: 29.06.2022
• Datum a čas obhajoby: 14.06.2023 09:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - Nový Kampus, C220, 220, seminární místnost ISS(part IMS)
• Datum odevzdání elektronické podoby: 02.05.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 14.06.2023
• Oponenti: prof. PhDr. Martin Potůček, CSc., M.Sc.

Seznam odborné literatury

BAUMGARTNER, Frank R.; JONES, Bryan D. Agendas and instability in American politics. University of Chicago Press, 2010.

BENEŠ, Vít; DRULÁK, Petr. Metodologie výzkumu politiky. Sociologické nakladatelství (SLON), 2019.

BÉLAND, Daniel; HOWLETT, Michael. How solutions chase problems: Instrument constituencies in the policy process. Governance, 2016, 29.3: 393-409.

DANIELSEN, Ole Andreas; FLEISCHER, Julia. The effects of political design and organizational dynamics on structural disaggregation and integration in Norway 1947–2019. Governance, 2022.

FLØTTUM, Kjersti; GJERSTAD, Øyvind. Narratives in climate change discourse. Wiley Interdisciplinary Reviews: Climate Change, 2017, 8.1: e429.

GRUPP, Hariolf; MOGEE, Mary Ellen. Indicators for national science and technology policy: how robust are composite indicators?. Research Policy, 2004, 33.9: 1373-1384.

HOWLETT, Michael, et al. Studying public policy: Policy cycles and policy subsystems. Oxford: Oxford university press, 2009.

KAUKO, Jaakko, et al. Established and emerging actors in the national political arenas. In: Politics of Quality in Education. Routledge, 2018. p. 71-90.

KALANTARI, Esmaeel; MONTAZER, Gholamali; GHAZINOORY, Sepehr. Modeling the characteristics of collaborative science and technology policy network. Technology Analysis & Strategic Management, 2022, 34.5: 504-517.

LARSEN, Eivind; MØLLER, Jorunn; JENSEN, Ruth. Constructions of professionalism and the democratic mandate in education A discourse analysis of Norwegian public policy documents. Journal of Education Policy, 2022, 37.1: 106-125.

LEPORI, Benedetto, et al. Comparing the evolution of national research policies: what patterns of change?. Science and Public Policy, 2007, 34.6: 372-388.

MELLO, Patrick A. Qualitative comparative analysis and the study of non-state actors. Researching Non-State Actors in International Security: Theory & Practice, 2017, 123-42.

MOSES, Jonathan W.; KNUTSEN, Torbjørn L. Ways of knowing: Competing methodologies in social and political research. Macmillan International Higher Education, 2019.

SUDDABY, Roy; BITEKTINE, Alex; HAACK, Patrick. Legitimacy. Academy of Management Annals, 2017, 11.1: 451-478.

TIMMERMANS, Arco. Arenas as institutional sites for policymaking: Patterns and effects in comparative perspective. Journal of Comparative Policy Analysis: Research and Practice, 2001, 3.3: 311-337.

VAN BUUREN, Arwin, et al. Improving public policy and administration: exploring the potential of design. Policy & Politics, 2020, 48.1: 3-19.

VESELÝ, Arnošt; DRHOVÁ, Z.; NACHTMANOVÁ, M. Veřejná politika a proces její tvorby. Co je “policy” a jak vzniká. Studie CESES, 2005, 8: 2005.

VESELÝ, Arnošt. Theory and methodology of best practice research: a critical review of the current state. Central European Journal of public policy, 2011, 5.02: 98-117.

WATKINS, Cristy; WESTPHAL, Lynne M. People don't talk in institutional statements: A methodological case study of the institutional analysis and development framework. Policy Studies Journal, 2016, 44.S1: S98-S122.

WITZ, Petr, et al. Asymmetric legitimacy perception across megaproject stakeholders: the case of the Fehmarnbelt Fixed Link. International Journal of Project Management, 2021, 39.4: 377-393.

Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky. In: Sbírka zákonů. 1969.

Zákon č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. In: Sbírka zákonů. 2002.

Předběžná náplň práce

V oblasti studia veřejných politik se velmi často setkáváme s výzkumy i politickými prohlášeními např. k oblasti školství, sociálních věcí či politiky zaměstnanosti. Všechny tyto i další oblasti mají svou agendu na národní úrovni standardně formalizovanou a institucionalizovanou prostřednictvím samostatného ministerstva, jež je pro výkon agend v jednotlivých oblastech vyčleněno, což vychází z dlouhodobého legislativního uspořádání veřejné správy v České republice. Mezi oblasti veřejné politiky je ale rovněž vhodné řadit politiky, jejichž agenda není vyčleněna v rámci samostatného úřadu, který by měl danou oblast primárně ve své působnosti. Jednou z takových oblastí je politika vědy a výzkumu, jež z hlediska institucionálního uspořádání ministerstev a české veřejné správy nemá samostatné ministerstvo a agenda této politiky je rozdělena mezi několik aktérů. I přesto byl ale post ministra/yně pro tuto oblast několikrát zřízen nad rámec ministerstev, jež jsou vymezena tzv. kompetenčním zákonem, přičemž se tak dělo v různých obdobích a je k diskusi, zda je samostatný post ministra pro tuto oblast potřebný.

Ambicí diplomové práce bude zmapovat a kriticky reflektovat postoje jednotlivých aktérů zainteresovaných v oblasti politiky vědy a výzkumu. Prostřednictvím polo-strukturovaných rozhovorů bude snahou zmapovat, reflektovat a na základě argumentace (a její potenciální typologizace) interpretovat pozice/postoje jednotlivých aktérů k institucionálnímu ukotvení politiky vědy a výzkumu v prostředí české veřejné politiky a veřejné správy. Z teoretického hlediska se budu soustředit na koncept legitimizace určitého institucionálního ukotvení veřejných politik (Suddaby, Bitektine a Haack, 2017) ve vztahu k argumentaci, kterou budou v rozhovorech jednotliví aktéři využívat. Bude tedy zkoumáno, jakým způsobem je legitimizováno určité institucionální uspořádání této politiky na národní úrovni. Z hlediska zkoumání narativu půjde o výpovědi jednotlivců. Z hlediska konstruování výzkumných otázek je tedy možné výzkum koncipovat následovně: Jaké jsou pozice/postoje zainteresovaných aktérů z hlediska argumentace o vhodném institucionálním uspořádání politiky vědy a výzkumu na národní úrovni, přičemž doplňkovou výzkumnou otázkou by mohlo být zacílení části výzkumu na aspekt, jakými argumenty zainteresovaní aktéři reflektují/vyzdvihují/kritizují ne/potřebnost postu ministra/yně pro oblast vědy a výzkumu.

legitimizace veřejných politik, přičemž tento koncept vymezují Suddaby, Bitektine a Haack (2017) třemi způsoby – lze jej chápat jako vlastnost, proces a vnímání (property, process, perception – Suddaby, Bitektine a Haack, 2017). Samotná legitimita je vymezena jako předpoklad, že určité jednání či stav je v daném společenském, politickém či ekonomickém kontextu správný nebo žádoucí (Suchman, 1995: 574 in Suddaby, Bitektine a Haack, 2017: 2). Z výše uvedeného vymezení úhlů pohledu na legitimituperspektiv legitimity veřejných politik je možné vyčlenit, že pokud je legitimita chápána jako vlastnost, jedná se o určitou shodu, že je konkrétní stav politiky či jejího uspořádání legitimní (správný), tj. udržuje status quo, naopak při jejím chápání jako procesu je možné nahlížet, jakými prostředky je legitimity dosaženo. V neposlední řadě je možné na legitimitu nahlížet jako na roli aktérů v rámci legitimity určitého procesu, jehož prostřednictvím je naplňován určitý cíl či proces (Suddaby, Bitektine a Haack, 2017: 2-4). Ve vztahu k veřejné politice a mnou zkoumaného tématu by se jednalo o legitimitu samostatného postu ministra pro vědu a výzkumurčitého institucionálního uspořádání politiky vědy a výzkumu na národní úrovni, která by byla podporována či naopak kritizována zainteresovanými aktéry s očekávanou variabilitou předkládaných perspektiv dle zájmů či postavení aktérů.

Jelikož jsem dle výše zmíněného přednesení výzkumných cílů rozhodl zkoumat zmapování vzorců argumentací a narativů (Smith a Kabele, 2020), využitým designem pro můj výzkum bude případová studie podle interpretativního přístupu, jenž se snaží jít do jádra problému a interpretovat pozorované vztahy či sociální jevy dle širších sociálních kontextů. Případové studie v tomto pojetí umožňují získat důkladný přehled o situaci či zkoumaném problému a umožňují rozšířit celkový vědecký vhled do konkrétní problematiky. Zvoleným případem zkoumání, jenž by podle Mosese a Knutsena (2019) měl být účelný, specifický nebo jinak hodný pozornosti, bude diskuse o potřebnosti institucionalizování politiky vědy a výzkumu pohledem zainteresovaných aktérů. V případě hledání významu a identifikování postojů/pozic ve výpovědích jednotlivých aktérů, které budou získávány skrze polo-strukturované rozhovory ze zainteresovanými aktéry (zástupci Rady vlády pro vědu, výzkum a inovace, TAČRu…) či experty. Pro zkoumání jednoho konkrétního případu je nutné z pozice výzkumníka dobře znát prostředí, ve kterém je výzkum prováděn, a zjistit, jaké kontextuální či sociální faktory mohou mít na výzkum jako celek vliv (Mello, 2017). Toto bude provedeno prostřednictvím studia koncepčních a strategických dokumentů vztahující se k politice vědy a výzkumu na národní úrovni. Aby případné podněty a argumenty zainteresovaných aktérů mohly být strukturovány do určitého institucionálního rámce, budu se rovněž jako doplňkový zdroj dat čerpat z dokumentů a studií zabývající se ukotvením sledované veřejné politiky i ve vybraných státech EU, které mají vyčleněné samostatný ministerský post pro oblast vědy a výzkumu (či určité ekvivalenty/variace). Studium zahraniční praxe může být ve vztahu ke zkoumání veřejných politik vhodným nástrojem rozšíření pohledu na aspekty veřejných politik, jejich problém ale i potenciální řešení s mnoha informacemi, jak s některými aspekty veřejných politik pracovat (Veselý, 2011).