Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Vzdělávání romských dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí na východním Slovensku
Název práce v češtině: Vzdělávání romských dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí na východním Slovensku
Název v anglickém jazyce: Education of Roma Children from Socially Disadvantaged Backgrounds in Eastern Slovakia
Klíčová slova: vzdělávání, sociální vyloučení, chudoba, segregace, vyloučená lokalita, Slovensko, Šarišské Bohdanovce, Romové
Klíčová slova anglicky: education, social exclusion, poverty, segregation, excluded locality, Slovakia, Šarišské Bohdanovce, Roma
Akademický rok vypsání: 2021/2022
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
Vedoucí / školitel: PhDr. Marie Jelínková, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 28.06.2022
Datum zadání: 28.06.2022
Datum a čas obhajoby: 12.06.2023 07:55
Místo konání obhajoby: Jinonice - Nový Kampus, B317, 317, seminární místnost IPS(part IMS)
Datum odevzdání elektronické podoby:03.05.2023
Datum proběhlé obhajoby: 12.06.2023
Oponenti: doc. PhDr. Pavol Frič, Ph.D.
 
 
 
Seznam odborné literatury
1. Hendl, J. (2012). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. (3. vyd., 407s.) Praha: Portál.
2. Maxwell, J. A. (1992). Understanding and validity in qualitative research. Harvard Educational Review, 62(3), 279-300
3. Matlovičová, K., Matlovič, R., Mušinka, A., Židová, A. (2012):
The Roma population in Slovakia. Basic characteristics of the Roma population with emphasis on the spatial aspects of its differentiation, in Penczes, J., Radics, Z. (Eds.): Roma popuation on the peripheries of the Visegrad countries. Spatial trends and social challenges. Debrecen 2012, ISBN 978-615-5212-07-9, pp. 77-104
4. Návrh na zlepšenie vzdelávania Rómov na Slovensku: Hodnotenie krajiny a strategické zameranie Rómskeho vzdelávacieho fondu. Roma Education Fund, 2007. ISBN 978-963-9832-05-3.
5. Dolíhal, Peter. Pedagogický model školy s celodenným výchovným systémom. Bratislava: Metodicko-pedagogické centrum, 2011.
6. Greg Guest, Arwen Bunce a Laura Johnson. How many interviews are enough?: An Experiment with Data Saturation and Variability. 18. Field Methods, 2006.
7. Messing, Vera. Differentiation in the Making: Consequences of School Segregation of Roma in the Czech Republic, Hungary, and Slovakia. European Education [online]. 06 Mar 2017, (49), 89–103
8. New, William. Stigma and Roma Education Policy Reform in Slovakia. European Education[online]. 10 Dec 2014, (43), 45-61.
9. Štrbová, Monika. The culture of poverty of the Roma in Slovakia. Grnośląskie Studia Socjologiczne. Seria Nowa 3:181-185.
10.Rochovská, A. and Rusnáková, J., 2018: Poverty, segregation and social exclusion of Roma communities in Slovakia. Bulletin of Geography. Socio-economic Series, 42(42), 195-212.
11. Kovačič Hanzelová, Zuzana. Odsúdení na neúspech: Školstvo. SME.sk [online]. 2021
12. Čokyna, Juraj. A okraje máš kde? N Press, 2019. ISBN 978-80-99925-06-0.
13. S. Mačáková, Z. Revészová, L. Orságová, D. Pustulková, V. Fortunová, S. Pavlovská, N. Pilipčuková a V. Borzová. UČÍME SA UČIŤ SA: SKÚSENOSTI – VÝSLEDKY – ODPORÚČANIA. ETP Slovensko – Centrum pre udržateľný rozvoj, 016.
14. Hlaďo, P. (2008). Rodina, škola a jejich vliv na volbu povolání dospívajících žáků: konceptuální rámec a návrh výzkumného designu (poster). In Klíma v škole 21. storočia: Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela. Retrieved 10. 2. 2013 from the World Widc Web: http://vzdelavani.unas.cz/poster.pdf
Předběžná náplň práce
. Vymezení výzkumného problému
Slovenskou populaci tvoří 80 % Slováků, 10 % příslušníků maďarské národnosti a 10 % Romů a několik dalších menšin. Část Romů žije na území Slovenské republiky ve velmi těžkých izolovaných podmínkách, jejichž příčinou i důsledkem je chudoba, která je v těchto oblastech multidimenzionální – téměř na všech úrovních, v nezaměstnanosti, podmínkách bydlení a nedostupnosti základních veřejných potřeb. V těch nejchudobnějších podmínkách žije přibližně 25 % slovenských Romů.

Realita romských dětí vyrůstajících na východním Slovensku ve vyloučených lokalitách je naprosto odlišující se od situace slovenské majority, lidí, kteří mají možnost studovat, pracovat a rozvíjet se tam, kde sami chtějí. Na základě výzkumu Centra vědecko-technických informací Slovenské republiky při Ministerstvu školství, vědy, výzkumu a sportu Slovenské republiky vyplývá, že na Slovensku propadne ročně přibližně 10 000 žáků, úplně nejčastěji jsou to studenti prvních ročníků základních škol. Současně podle výzkumu politologa Juraje Čokyny téměř všechny děti, které propadnou v prvním ročníku základní školy, jsou z chudobných rodin a jsou romské.

Romské děti vyrůstající ve vyloučených lokalitách, tedy děti ze sociálně znevýhodněného prostředí definuje Zákon č. 245/2008 Z.z.o výchově a vzdělávání § 2 jako ,,Dieťaťom zo sociálne znevýhodneného prostredia alebo žiakom zo sociálne znevýhodněného prostredia, dieta alebo žiak žijúci v prostredí, ktoré vzhľadom na sociálne, rodinné, ekonomické a kultúrne podmienky nedostatočne podnecuje rozvoj mentálnych, vôľových, emocionálních vlastností dieťaťa alebo žiaka, nepodporuje jeho socializáciu a neposkytuje mu dostatok primeraných podnetov pre rozvoj jeho osobnosti.“ Ve skutečnosti děti žijící v osadách vyrůstají v odlišných podmínkách od těch běžných, řeší každý den jiné problémy a každodenně vnímají jiné podněty a impulsy, ze kterých se v určitém čase stanou stereotypy a nových podnětů ubývá. Žádné dítě, tedy ani romské, nevyrůstá v naprosto totožných podmínkách, ale generační chudoba se vyznačuje typickými znaky, které formují sociabilitu, rozumové schopnosti a emocionalitu těch dětí, které vyrůstají v takovém prostředí.

Legislativní rámec na zlepšování výsledků vzdělávání romských dětí je založený na Koncepci integrovaného vzdělávání romských dětí, včetně rozvoje vzdělávání na středních a vysokých školách. Při vzdělávání romských žáků je potřeba vnímat skutečnost, že tyto děti pocházejí z jiného kulturního prostředí a v nejrůznějších situacích potřebují odlišný přístup, který ale bude podporovat jejich etnikum. Podle modelu Metodicko-pedagogického centra je vzdělávací systém na Slovensku nastavený tak, že 12.4 % romských dětí neprospívá. Tedy romské děti nebo děti pocházející ze sociálně slabšího prostředí selhávají ve škole z vícero důvodů. U těch romských dětí je to například problematická nedostatečná znalost slovenského jazyka, což je velmi zásadní.


B. Výzkumné otázky a cíle práce

B1. Výzkumné otázky:
Jaké jsou limity v přístupu slovenských Romů ze sociálně znevýhodněného prostředí ke vzdělání?
Jakých studijních výsledků dosahují slovenští Romové ze sociálně znevýhodněného prostředí?
Jaké faktory ovlivňují výsledky ve vzdělávání slovenských Romů ze sociálně znevýhodněného prostředí?
Jaká je praxe ve vzdělávacím systému s romskými dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí?

B2. Cíle práce:

Cílem mé práce je popsat problematiku vzdělávání romských dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí v oblasti Šarišských Bohdanovců na východním Slovensku. Mým cílem je definovat konkrétní limity a faktory, které ovlivňují studijní výsledky slovenských Romů. Současně s tím popíšu i praxi, která je zavedena při zacházení s romskými dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí na území Slovenské republiky.



C. Předběžný výzkumný design


C1. Metodologický přístup
Na základě cílů, které jsem si stanovila, jsem se rozhodla výzkum zrealizovat pomocí několika následných kroků. Nastuduji si odbornou literaturu a literaturu, která pojednává o problematice tak, abych do ní pronikla co možná nejvíce. V dalším kroku zkontaktuji odborníky, kteří se tématu věnují právě v oblasti východního Slovenska, konkrétně v Šarišských Bohdanovcích, s nimiž provedu polostrukturované rozhovory. Následně provedu polostrukturované rozhovory se zástupci školství a politickými subjekty nejen v oblasti Šarišských Bohdanovců, abych určila nástroje zaváděné k dané problematice. V posledním kroku získaná data analyzuji a vytvořím závěrečnou práci.

C2. Typ výzkumného designu
Mým cílem je získat pohled na konkrétní skupinu a její problematiku v jedné dané oblasti, proto jsem se rozhodla zvolit smíšený výzkum. S případovou studií budu kombinovat data získaná z výzkumů o dané problematice, v závěru je mezi sebou konfrontuji.

C3. Data (např. druh, vzorek, terén)
V současnosti má obec Šarišské Bohdanovce zhruba přes 950 obyvatelů. Ve druhé části získávání dat vyberu nenáhodným výběrem konkrétní osoby, se kterými provedu rozhovory ohledně problematiky, jedná se tedy o typologický výběr. Současně nevylučuji ani metodu ,,snowball“, kdy může v daný moment dojít ke změně. Naopak, první část získávání dat věnuji odborným zdrojům. Konkrétně se můj výzkum zaměřuje na již zmíněnou oblast Šarišských Bohdanovců v Prešovském kraji.

C4. Metody sběru dat
Data v rámci případové studie budu sbírat skrze rozhovory, které budou polostrukturované. Provedu je sama s respondenty osobně, avšak nelze dopředu identifikovat, jaké množství dat získám, jelikož pro případovou studii je typické, že se data v jejím procesu doplňují a upravují.

C5. Metody analýzy dat
Na základě získaných dat vyvodím předpokládané odpovědi na výzkumné otázky. Jelikož se jedná o případovou studii, tak je možné, že data bude třeba doplnit. Ve druhé části budu hledat význam informací, které jsem získala a současně s tím i jejich vnitřní souvislosti. V závěrečné fázi již vyvodím závěry.

C6. Diskuze validity
Validita se v případě kvalitativního výzkumu vztahuje k samotnému tvrzení nebo argumentu či proceduře. P. Hlaďo uvádí několik kritérií validity v kvalitativním výzkumu, přičemž aby můj výzkum byl validní, tak dostatečně pečlivě vyberu účastníky výzkumu, které si taktéž zdůvodním, v práci využiji přímých citací a závěry budu ověřovat přímo u členů zkoumané skupiny. Současně s těmito kritérii přepíšu veškeré nahrávky rozhovorů.

C7. Etické souvislosti zvažovaného projektu
Sběr dat v rámci odborníků budu provádět polostrukturovanými rozhovory, přičemž využiji informovaný souhlas, na jehož základě budu mít možnost použít získané informace do výzkumu. Současně však bude zajišťovat ochranu soukromí a osobních údajů účastníků výzkumu i potvrzení účasti v samotném výzkumu.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK