Sociální management intragenderové nahoty

• Název práce v češtině: Sociální management intragenderové nahoty
• Název v anglickém jazyce: Social Management of Intragender Nudity
• Klíčová slova: Nahota, stud, gender, interakce, tělo a tělesnost, vnímání těla
• Klíčová slova anglicky: Nudity, shame, gender, interactions, body and corporality, body perception
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Martin Hájek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 17.06.2022
• Datum zadání: 17.06.2022
• Datum a čas obhajoby: 19.06.2023 09:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - Nový Kampus, B217, 217, seminární místnost ISS
• Datum odevzdání elektronické podoby: 04.05.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 19.06.2023
• Oponenti: doc. Mgr. Jakub Grygar, Ph.D.

Seznam odborné literatury

1. GOFFMAN, Erving. Všichni hrajeme divadlo. Sebeprezentace v každodenním životě. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1999.
2. GOFFMAN, Erving. Encounters: Two studies in the sociology of interaction. Ravenio Books, 1961.
3. FOUCAULT, Michel. Dějiny sexuality.
4. LORBER, Judith. Věřit znamená vidět. Biologie jako ideologie. Sociální studia/Social Studies, 2005, 2.2: 91–113-91–113.
5. GEERTZ, Clifford. Interpretace kultur: vybrané eseje. Sociologické nakladatelství Slon, 2000.
6. HOLÝ, Ladislav; STUCHLÍK, Milan. Co je a co není etnografie. Český lid, 1964, 228-233.
7. STRAUSS, Anselm; CORBIN, Juliet. Basics of qualitative research techniques. Thousand Oaks, CA: Sage publications, 1998.
8. ICC, ESOMAR. Mezinárodní kodex ICC/ESOMAR pro výzkum trhu, výzkum veřejného mínění, sociologický výzkum a datovou analytiku. ICC/ESOMAR, 2016. Dostupné z: http://simar.cz/assets/media/files/assets/uploads/Mezinarodni_kodex_ICC_ESOMAR_CZ_1.pdf
9. BOURDIEU, Pierre. The berber house. Language, communication and education, 1973, 28.
10. FOUCAULT, Michel. Dohlížet a trestat: kniha o zrodu vězení. Dauphin, 2000.
11. PITOŇÁK, Michal, et al. Prostorovost, institucionalizace a kontextualita heteronormativity: studie vyjednávání neheterosexuálních identit v Česku. Gender rovné příležitosti výzkum, 2013, 14.02: 27-40.
12. CHLUMSKÁ, Eva, et al. Být vidět, tedy být.(Fejes, N., Balogh, AP Queer Visibility in Post socialist Cultures). Gender a výzkum/Gender and Research, 2013, 14.2: 70-72.

13. WIESNER, Adam, et al. Jediná jistota je změna. Ústav etnológie a sociálnej antropológie Slovenskej akadémie vied, 2017.
14. JAHODOVÁ, Dita, et al. Trans* příběhy o těle as tělem. Gender rovné příležitosti výzkum, 2016, 17.01: 77-88.

15. DURKHEIM, Emile. Pravidla sociologické metody. Praha: Orbis, 1926.

Předběžná náplň práce

V této práci bych se chtěla zaměřit na pomyslné hranice nahoty ve veřejných prostorech, kde se setkávají lidé stejného pohlaví, a to nazí. Chci se věnovat výzkumu studu před stejným pohlavím v závislosti na věku, fyzickém vzhledu či hendikepech v prostorech, kde jsou nahá těla očekávána, jako jsou například šatny nebo sprchy bazénů, saun a jiných institucí, kde se přirozeně očekává pohyb nahých lidí. Nedochází zde sice k provokaci mezi gendery, jedná se o čistě dámské či čistě pánské šatny, znamená to však absenci studu? A v případě, že se žena či muž stydí před ostatními ženami či muži, proč? Jakým způsobem takové pocity a nejistotu řeší? Je chování žen či mužů v případě zahalování ovlivněno institucemi a jejich doporučeními? Kde jsou tedy hranice toho, kde je nahota přirozená a kde je spíše vhodně být oblečená/ý. Narazila bych na strukturalismus, kde bych diskutovala vztah nahého těla a interakcí s okolím, v daném prostředí stejného genderu. Jak jsou zde prostřednictvím neverbální komunikace vytvářeny vztahy mezi aktéry v tomto prostředí? V neposlední řadě bych si ráda položila otázku, jak takovou situaci řeší transsexuálové a jak se v takových momentech cítí a jakou cestu pak volí v rámci interakce s muži nebo ženami, v případě, že ještě čekají na operaci pohlavních orgánů?
V rámci téhle práce bych se chtěla opřít o několik teorií, zejména o interakční teorii Ervinga Goffmana, kde bych chtěla zdůraznit jeho výrok „Všichni hrajeme divadlo“. Totiž to, jak se lidé chovají ve společnosti jiných lidí, jaké emoce dávají najevo svému publiku a jak reagují v daných situací je většinou tím, co chtějí, aby vidět bylo. V případě, že je jejich tělo odhaleno, kde hraničí frontstage, tedy to, jak se chovají vůči ostatním (zahalují se či zůstávají odhalené/í) a backstage (případný ostych nebo naopak exhibicionismus), tedy co jsou ochotni odhalit a jak k přistupují k zachování „soukromí“ (Goffman, 1999). Zároveň bych chtěla konfrontovat toto chování a to, co je dáváno aktéry najevo, s teorií normativity Michela Focaulta (viz. níže). Ráda bych se tedy zaměřila i na to, co je v dané sociální situaci podstatné a co je mimosituační, jaká pravidla tato situace v prostorech, kde je nahota brána jako pochopitelná či přirozená nebo nutná, existují a nakolik jsou dodržována? Co je v této situaci relevantní – vzhled, věk, hendikep či něco jiného? Můj zájem je především to, co vše vstupuje do téhle sociální situace a jaký význam je různých aktérů v této situaci (Goffman, 1961).
Dále bych se též chtěla zaměřit na instituce, které udávají to, co je v dané situaci normální a co by mělo být označeno za deviantní chování. Vycházela bych zde z teorií Michela Focaulta, který zastává výrok, že to, co je normální ve společnosti, určují instituce, nazývá tuto formu moci pak jako biomoc. Nadvláda institucí nad tím, jak pohlížíme na normalitu a zároveň jak vnímáme okolí a chování dalších aktérů v dané situaci. V tomto případě hraje zásadní roli například doporučení ze strany konkrétní instituce (sportovního centra, ochranky, plavčíka apod.) pro pohyb v daném prostoru (např. v šatnách je doporučeno pohyb v ručníku, v případě bazénu nebo toalet pak plně oděné tělo, případně v plavkách apod.). Chtěla bych si zde položit otázku, nakolik tato doporučení hrají roli v pohledu na ty, kteří/které tato doporučení nedodržují a porušují je. Uvědomují si vůbec porušování těchto pravidel? A jaký vliv má jejich chování v souladu či nesouladu s těmito pravidly na další interakci s ostatními aktéry (Focault, 1999)?
Na základě těchto teorií bych chtěla stanovit teoretickou část, kde bych se zabývala nejen interakcí mezi účastníky dané sociální situace, ale i tím, jak lidé vnímají své tělo a tělesnost, protože od toho se pak odvíjí jejich další reprezentace vůči okolí. Nechci se totiž zabývat provokací mezi gendery, ale pouze jednotně pohledem na ženy v kontaktu s ženami, stejně tak jako muži, v kontaktu s jinými muži, a to i přesto, že v případě mužů předpokládám v mém případě značná omezení v pozorování. K účelu této diplomové práce se totiž chystám zvolit metodu etnografie, kdy ve společnosti nahých mužů by můj výzkum postrádal význam, vzhledem k mezigenderovému ostychu/studu. Avšak k lepšímu pochopení toho, jak takové interakce mohou vypadat u mužů, ke kterým nemám možnost přistupovat stejně jako k ženám, tedy jak jsem zmínila, jsem limitovaná ve sběru dat, se chystám využít konkrétní výzkum, který podobnou problematiku analyzuje právě v mužských šatnách. Výzkum, který chci využít, zkoumá přístup mužů ve chvíli, kdy jsou viděni nebo naopak pozorují jiné muže nahé, jejich reakce a pocity. Zároveň zkoumá i faktory, které ovlivňují takový pohled na jiné muže nebo pocit při pohledu jiných mužů. Reflektuje zde zároveň vyvíjející se kulturní tendence, které mají prostřednictvím předsudků a stereotypů na tento pohled efekt. Jedná se o výzkum B. Millera, jehož výsledky byly publikovány v roce 2016 (Miller, 2016), lze tedy považovat jeho interpretaci za aktuální. Tento výzkum mi dává mnohem bližší pohled na tuto tematiku u mužů, což lze využít k následné komparaci pohledu žen a mužů v těchto situacích.
Jako přínosnou svoji práci hodnotím hned z několika důvodů. Chtěla bych v rámci svého výzkumu přinést pohled na tělo a tělesnost v případě poloveřejných prostorů, a to v případě stejného genderu. Jestliže v tuhle chvíli probíhá debata mezi muži a ženami ohledně ideálního vzhledu, oblékání nebo odhalování na veřejnosti, ráda bych do této debaty vnesla jiný úhel pohledu, který se zdá být v tuhle chvíli samozřejmý – „ženy se přeci před ženami nestydí“. Chtěla bych se zaměřit právě na tento výrok nebo spíše stereotyp, prověřit jeho pravdivost a proměnlivost v čase. Svým výzkumem bych chtěla přispět především vnímání těla jako intimního nejen vůči opačnému pohlaví, ale i vůči stejnému pohlaví, kdy je ostych méně očekáván. Zároveň bych chtěla stanovit otázku, jak je tento ostych dále ukazován a nakolik je zřetelný.
Tímto způsobem bych se chtěla vyhnout debatě o sexualizaci veřejného prostoru, o kterém hovoří mnoho výzkumů, které se zabývají nahotou často v souvislosti se svobodou slova nebo tím, nakolik zakryté tělo odpovídá zákonům a neodpovídá morálnímu pohledu (například A. Lehmuskallio a jeho výzkum Banning public nudity: images of bodies as sites of contested moral values v San Francisku, 2016) nebo vyobrazování nahých těl v reklamách a dalšímu dopadu. Často je též diskutováno, co nahota vlastně vyjadřuje a jakým způsobem může být pojímána – jde o obscénnost, zranitelnost nebo sexuální provokaci? Například Cover (2003) naráží na výskyt nahoty ve zdánlivě nevinných prvcích (vtipná scéna komiksu, ponížení postavy ve filmu atp.), které se však pro někoho mohou stát provokací a nevhodnou sexuální narážkou (Cover, 2003). I z takových diskusí bych chtěla vycházet a aplikovat je na jiné situace, protože dle nich je možné usuzovat, že tam, kde někteří z nás nemusí nutně vidět důvod k ostychu, jej jiní vidí. Jsem si totiž vědoma toho, že i v takových situacích budu narážet na balanc mezi „nesexuálním“ a „sexuálním“ chováním nebo jeho náznaky, a to i přesto, že se zaměřím pouze na chování mezi osobami stejného pohlaví.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

In this work, I would like to focus on the imaginary boundaries of nudity in public spaces where people of the same sex meet, naked. I want to research same-sex shame depending on age, physical appearance, or disabilities in areas where naked bodies are expected, such as changing rooms or showers by swimming pools, saunas, and other institutions where the naked people are naturally expected. There is no provocation between genders, these are purely women's or purely men's changing rooms, but does this mean the absence of shame? And if a woman or a man is ashamed of other women or men, why? How do they deal with such feelings and insecurity? Is the behaviour of women or men in the case of veiling influenced by the institutions and their recommendations? So where are the boundaries of where nudity is natural and where it is more appropriate to be dressed? I would come across structuralism, where I would discuss the relationship between the naked body and interactions with the environment, in a given environment of the same gender. How are relationships between actors in this environment created through non-verbal communication? Last but not least, I would like to ask the question of how transsexuals deal with such a situation and how they feel at such moments, and what path they then take in their interaction with men or women if they are still waiting for a genital operation?
In this work, I would like to rely on several theories, especially the interaction theory of Erving Goffman, where I would like to emphasize his statement "We all play theatre." Specifically, how people behave in the company of other people, what emotions they express to their audience, and how they react in given situations is usually what they want to see. If their body is exposed, where it borders the frontstage, ie how they behave towards others (they cover themselves or remain exposed) and backstage (possible shyness or exhibitionism), ie what they are willing to reveal and how they approach maintaining "privacy" (Goffman, 1999). At the same time, I would like to confront this behaviour and what is expressed by the actors with Michel Foucault's theory of normativity (see below). So I would also like to focus on what is essential in a given social situation and what is non-positive, what rules and situations exist in areas where nudity is considered understandable or natural or necessary, and to what extent they are observed? What is relevant in this situation - appearance, age, handicap, or something else? My main interest is what enters into this social situation and what is the significance of the various actors in this situation (Goffman, 1961).
Furthermore, I would also like to focus on institutions that state what is normal in a given situation and what should be described as deviant behaviour. I would start from the theories of Michel Focault, who argues that what is normal in society is determined by institutions, he calls this form of power as biopower. The domination of institutions over how we view normality and at the same time how we perceive the surroundings and behaviour of other actors in a given situation. In this case, for example, a recommendation from a specific institution (sports center, security guard, lifeguard, etc.) for movement in a given area (eg in a locker room, movement in a towel is recommended, in the case of a swimming pool or toilet, a fully clothed body, or swimsuit, etc.). I would like to ask here to what extent these recommendations play a role in the view of those who do not follow and violate these recommendations. Are they even aware of the violation of these rules? And what effect does their behaviour in accordance with or disagree with these rules have on further interaction with other actors (Focault, 1999)?
Based on these theories, I would like to establish a theoretical part, where I would deal not only with the interaction between the participants in the social situation but also with how people perceive their body and corporeality because then their other representations of the environment derive. I do not want to deal with gender provocation, but only with a uniform view of women in contact with women, as well as men, in contact with other men, even though in the case of men I assume considerable restrictions on observation in my case. For this diploma thesis, I am going to choose the method of ethnography, where in the company of naked men my research would be meaningless, due to intergender shyness/shame.
However, to better understand what such interactions may look like in men, whom I do not have the same approach as women, as I mentioned, I am limited in data collection, I am going to use specific research that analyses similar issues in men's locker rooms. The research I want to use examines men's attitudes when other naked men are seen or observed, their reactions, and feelings. It also examines the factors that affect such a view of other men or the feeling of looking at other men. At the same time, it reflects the evolving cultural tendencies that affect this view through prejudices and stereotypes. This is B. Miller's research, the results of which were published in 2016 (Miller, 2016), so its interpretation can be considered current. This research gives me a much closer look at this topic in men, which can be used to subsequently compare the views of women and men in these situations.
I consider my work to be beneficial for several reasons. In my research, I would like to bring a view of the body and corporeality in semi-public spaces, in the case of the same gender. If there is a debate between men and women at the moment about the ideal appearance, dress, or disclosure in public, I would like to bring a different perspective to this debate, which seems obvious at the moment - "women are not ashamed of women." I would like to focus on this statement or rather the stereotype, to check its truthfulness and variability over time. In my research, I would like to contribute primarily to the perception of the body as intimate not only to the opposite sex but also to the same sex, when shyness is less expected. At the same time, I would like to raise the question of how this shyness is further shown and how clear it is.
In this way, I would like to avoid the debate about the sexualization of public space, which is the subject of much research, which deals with nudity, often in relation to freedom of speech or the extent to which the covered body complies with the law and does not conform to morality (eg A. Lehmuskallio and his research nudity: images of bodies as sites of contested moral values in San Francisco, 2016) or depictions of naked bodies in advertisements and other impacts. It is also often discussed what nudity actually means and how it can be conceived - is it obscenity, vulnerability, or sexual provocation? For example, Cover (2003) encounters the appearance of nudity in seemingly innocent elements (a funny comic scene, the humiliation of a character in a film, etc.), which, however, can become a provocation and an inappropriate sexual allusion for someone (Cover, 2003). I would also like to proceed from such discussions and apply them to other situations because according to them it is possible to conclude where some of us do not necessarily see the reason for shyness, others see it. I am aware that, even in such situations, I will encounter a balance between 'non-sexual' and 'sexual' behaviour or its indications, even though I will focus only on same-sex behaviour.