Pracovní zkušenosti osob se schizofrenií

• Název práce v češtině: Pracovní zkušenosti osob se schizofrenií
• Název v anglickém jazyce: Employment experiences among people with schizophrenia
• Klíčová slova: Schizofrenie|Pracovní uplatnění osob s duševním onemocněním|Peer pracovník|Interpretativní fenomenologická analýza|Kvalitativní výzkum
• Klíčová slova anglicky: Schizophrenia|Employment of individuals with mental illness|Peer worker|Interpretative phenomenological analysis|Qualitative research
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Kateřina Zábrodská, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 30.03.2022
• Datum zadání: 30.03.2022
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 19.05.2022
• Datum a čas obhajoby: 29.05.2024 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 10.04.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 29.05.2024
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Ivana Šípová, Ph.D.
• Ocenění: Práce byla navržena na ocenění

Zásady pro vypracování

Diplomová práce se zabývá tématem pracovního uplatnění osob se schizofrenií. Ukazuje se, že možnost pravidelně vykonávat určité zaměstnání může mít pozitivní dopad na průběh onemocnění. Pravidelná pracovní činnost zajišťuje určitou strukturaci dne, zdroj smyslu a pocitu vlastní soběstačnosti, socializaci a další (Kilian et al., 2011). Na straně druhé je však vykonávání zaměstnání výrazně náročnější oproti běžné populaci v celé řadě aspektů (Bedell, 1998). Přestože většina osob se schizofrenií má zájem vykonávat zaměstnání (60%), dlouhodobě se to daří se to pouze malé části z nich (22%) (Smith et al., 2015). Nejčastější příčinou ukončení pracovního poměru je neschopnost dostát nárokům dané pozice a pracovní stres. Jedná se o poměrně mnohovrstevnatou tematiku. Práce si klade za cíl analyzovat subjektivní zkušenost osob se schizofrenií s vykonáváním pracovní činnosti a zjistit, jaké jsou benefity a rizika spojená se zaměstnáním u těchto osob, a to i v porovnání se zahraničním kontextem. Jak totiž ukázali Marwaha et al. (2007), zaměstnanost osob se schizofrenií závisí na kvalitě podpůrných programů či postojích majoritní společnosti k nemocným, a může se tedy mezi státy signifikantně lišit. Práce dále cílí na hledání nedostatků současného systému a navrhnutí postupů či klinických implikací, které by mohli těmto lidem pomoci v návratu do běžného způsobu života spojeného s vykonáváním zaměstnání.

Teoretická část práce bude složená ze tří sekcí. První předestře samotnou schizofrenii a její symptomatiku, způsoby, jakým je s nemocnými pracováno či aspekty, kterými ovlivňuje život nemocných a jejich rodin. Druhá kapitola bude věnovaná psychologickým aspektům práce a potažmo naopak nezaměstnanosti (Weich & Lewis, 1998). Třetí část již bude předkládat specifika pracovního uplatnění osob se schizofrenií, především výhody a nevýhody práce u této skupiny. Budou zmíněna další související témata, například to, zda pracovník oznámí své onemocnění kolegům či nadřízeným (Honey, 2004), tendenci k vykonávání spíše částečných úvazků (Becker et al., 2007), vlivy copingových strategií, minulých pracovních zkušeností či délky případné hospitalizace (Wewiorski & Fabian, 2004) a také aspekt kognitivního deficitu a možnosti jejího tréninkového napravování (McGurk, 2007).

Výzkum bude svou povahou kvalitativní. Hloubkové rozhovory s osobami se schizofrenií budou zjišťovat, z jakých důvodů komunikační partneři pracují či naopak nepracují a jak vnímají vliv svého pracovního statusu a pracovních zkušeností na svou spokojenost a kvalitu života,
zejména budou zjišťovány vnímané benefity a případná rizika zaměstnání. Práce se také pokusí posoudit, zda průběh onemocnění a individuální faktory (motivace, hodnoty, materiální či rodinné zázemí) spoluutvářejí způsob, jakým daný člověk vnímá možnost vykonávání určitého zaměstnání. Dále budou hledány mechanismy, jejichž implementace do systému péče o tuto populaci by mohly pomoci v návratu do běžného pracovního způsobu života. Komunikační partneři budou kontaktování prostřednictvím organizací, které se zabývají pomoci osobám se schizofrenií, nebo s využitím sociálních sítí. Vzhledem k tomu, že se jedná o vulnerabilní skupinu, etický rozměr výzkumu bude hrát důležitou úlohu.

Seznam odborné literatury

. Becker, D., Whitley, R., Bailey, E. L., & Drake, R. E. (2007). Long-term employment trajectories among participants with severe mental illness in supported employment. Psychiatric services, 58(7), 922-928.
· Bedell, J. R. (1998). A description and comparison of experiences of people with mental disorders in supported employment and paid prevocational training. Psychiatric Rehabilitation Journal, 21(3), 279- 283.
· Honey, A. (2004). Benefits and drawbacks of employment: Perspectives of people with mental illness. Qualitative Health Research, 14(3), 381-395.
· Kilian R. et al. (2011). The relationships between employment, clinical status, and psychiatric hospitalisation in patients with schizophrenia receiving either IPS or a conventional vocational rehabilitation programme. Social Psychiatry and Psychiatric Epidemiology 47(9), 1381-1389.
· Marwaha, S., Johnson, S., Bebbington, P. et al. (2007). Rates and correlates of employment in people with schizophrenia in the UK, France and Germany. British Journal of Psychiatry, 191, 30–37
· McGurk, S. R., Mueser, K. T., Feldman, K., Wolfe, R., & Pascaris, A. (2007). Cognitive training for supported employment: 2-3 year outcomes of a randomized controlled trial. American Journal of Psychiatry, 164(3), 437-441.
· Smith, M. J., Fleming, M. F., Wright, M. A., Jordan, N., Humm, L. B., Olsen, D., & Bell, M. D. (2015). Job offers to individuals with severe mental illness after participation in virtual reality job interview training. Psychiatric Services, 66(11), 1173-1179.
· Thomas, J. C., & Hersen, M. (Eds.). (2002). Handbook of mental health in the workplace. London: Sage.
· Weich, S., & Lewis, G. (1998). Poverty, unemployment, and common mental disorders: Population based cohort study. British Medical Journal, 317(7151), 115-119.
· Wewiorski, N. J., & Fabian, E. S. (2004). Association between demographic and diagnostic factors and employment outcomes for people with psychiatric disabilities: A synthesis of recent research. Mental Health Services Research, 6, 9-21.