Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Digitální propast a šíření dezinformací v období pandemie COVID-19
Název práce v češtině: Digitální propast a šíření dezinformací v období pandemie COVID-19
Název v anglickém jazyce: The digital divide and the spread of the fake news during the COVID-19 pandemic
Klíčová slova: Pandemie, dezinformace, digitální propast, koronavirus, média,
Klíčová slova anglicky: Pandemic, disinformation, digital divide, coronavirus, media
Akademický rok vypsání: 2021/2022
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra mediálních studií (23-KMS)
Vedoucí / školitel: PhDr. Radim Wolák
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 24.03.2022
Datum zadání: 24.03.2022
Datum a čas obhajoby: 23.06.2023 09:00
Místo konání obhajoby: Hollar, H012, 12, Hollar - místn. č. 012
Datum odevzdání elektronické podoby:02.05.2023
Datum proběhlé obhajoby: 23.06.2023
Oponenti: doc. PhDr. Martin Soukup, Ph.D.
 
 
 
Seznam odborné literatury
ALVAROVÁ, Alexandra. Průmysl lži: propaganda, konspirace a dezinformační válka. Praha: Stanislav Juhaňák - Triton, 2017. ISBN 978-80-7553-492-7.

ATTEWELL, Paul, 2001. The First and Second Digital Divides. Sociology of Education. 74(3), 252-259. ISSN 0038-0407.

BÉM, Pavel, Jiří BERAN, Vladimír ČÍŽEK, et al., KLAUS, Václav a Jiří WEIGL, ed. Rozum proti kovidové panice. Praha: Institut Václava Klause, 2021. Publikace (Institut Václava Klause). ISBN 978-80-7542-072-5.

BROTHERTON, Rob. Why we fall for fake news. London: Bloomsbury Sigma. ISBN 978-1-4729-6288-1.

CASTELLS, Manuel. The Internet Galaxy. USA: Oxford University Press, 2001. 304p. ISBN: 0199255776.

FARKAS, Viktor. Válka médií: mýtus informační společnosti. Praha: Knižní klub, 2012. Záhady (Euromedia Group - Knižní klub). ISBN 978-80-242-3254-6.
GREGOR, Miloš a Petra VEJVODOVÁ. Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!!. Brno: CPress, 2018. ISBN 978-80-264-1805-4.
HUĎO, Ľubomír. Mediální krysy, aneb, Jak novináři manipulují. Přeložil Petr ŽANTOVSKÝ. Praha: Česká citadela, 2019. ISBN 978-80-907399-4-9.
JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Masová média. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-466-3.
JUNA, Petr a Pavel KASÍK. Sama jsem naletěla, říká žena, která chce „očkovat“ proti dezinformacím. Seznam zprávy [online]. 2022 [cit. 2023-03-07]. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-sama-jsem-naletela-rika-zena-ktera-chce-ockovat-proti-dezinformacim-208229
Koronavirus: Přehled hlavních dezinformačních sdělení. Https://www.mvcr.cz/ [online]. 2020. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/chh/clanek/koronavirus-prehled-hlavnich-dezinformacnich-sdeleni.aspx
KOŽÍŠEK, Martin a Václav PÍSECKÝ. Bezpečně n@ internetu: průvodce chováním ve světě online. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5595-3.
LUPAČ, Petr. Za hranice digitální propasti: nerovnost v informační společnosti. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2015. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-231-9.

MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: extenze člověka. Přeložil Miloš CALDA. Praha: Mladá fronta, 2011. Strategie. ISBN 978-80-204-2409-9.

NORRIS, Pippa. Digital Divide. Civic Engagement, Information Poverty, and the Internet Worldwide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. ISBN 9781139164887.

NUTIL, Petr. Jak neztratit rozum v nerozumné době: o falešných představách, iluzích a předsudcích. Praha: Grada, 2020. ISBN 978-80-271-1796-3.

NUTIL, Petr. Média, lži a příliš rychlý mozek: průvodce postpravdivým světem. Praha: Grada, 2018. ISBN 978-80-271-0716-2.

PACNER, Karel. Podivné špionážní hry. Praha: Plus, 2016. ISBN 978-80-259-0590-6.
ŘEHKA, Karel. Informační válka. Praha: Academia, 2017. XXI. století. ISBN 978-80-200-2770-2.
Social media & COVID-19: A global study of digital crisis interaction among Gen Z and Millennials [online]. 2021. who.int/news-room/feature-stories/detail/social-media-covid-19-a-global-study-of-digital-crisis-interaction-among-gen-z-and-millennials
TÁBORSKÝ, Jiří. V síti (dez)informací: proč věříme alternativním faktům. Praha: Grada Publishing, 2020. ISBN 978-80-271-2014-7.

THORNTON, Mark. Biography of Fritz Machlup (1902-1983) [online]. 2007. https://mises.org/library/biography-fritz-machlup-1902-1983

VALŮCH, Jaroslav, Michaela ĎURKOVÁ, Kateřina ŠAFÁŘOVÁ a Karel STRACHOTA. Dezinformační dezinfekce: výukové materiály ke (koronavirovým) dezinformacím : metodická příručka. Praha: Člověk v tísni, 2020. ISBN 978-80-7591-045-5.

VAN DIJK, Jan. The Deepening Divide: Inequality in the Information Society. Thousand Oaks CA: Sage Publications, 2005. ISBN 141290403X.

VOLKMER, Ingrid. Social media and COVID-19: A global study of digital crisis interaction among Gen Z and millennials. Australia: University of Melbourne, 2021. ISBN: 978-0-7340-5669-6. [online]. 2021. https://arts.unimelb.edu.au/__data/assets/pdf_file/0007/3958684/Volkmer-Social-Media-and-COVID.pdf

WELCH, Wendy, Ian, BRODIE, Anna, MULDOON et al., Covid-19 conspiracy theories, Jefferson: McFarland & Company. ISBN: 978-1-4766-8467-3


Předběžná náplň práce
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku digitální propasti a šíření dezinformací v období pandemie COVID-19. Teoretická část se věnuje prvním zmínkám o digitální propasti a představuje některé z osobností, které se touto oblastí zabývaly. Jsou zde vysvětleny měřící metody a pro lepší pochopení jsou také uvedena data spojená s digitální propastí v roce 2021. V další části jsou uvedeny základní pojmy z oblasti dezinformací, které jsou zasazeny nejen do historického kontextu, ale i do současnosti. Příkladem mohou být fake news, které se objevily během pandemie COVID-19. Další kapitola se zabývá obrannými technikami proti dezinformacím, a to jak z tuzemského, tak mezinárodního hlediska. V závěru teoretické části jsou představeny výsledky celosvětové studie Světové zdravotnické organizace, která zkoumala způsoby získávání a práci s informací o pandemii COVID-19.
V praktické části byly poznatky z této studie zasazeny do České republiky, a to za pomoci kvantitativní metody formou dotazníkového šetření u více než tři sta respondentů. Získaná data jsou pak následně částečně porovnána s výsledky z mezinárodní studie WHO. Cílem je získat základní porovnání mezi vzorkem české a zahraniční populace a potvrdit či vyvrátit předem stanovené hypotézy.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
This thesis focuses on two main topics: the digital divide and the spread of misinformation during the COVID-19 pandemic. The theoretical part is dedicated to the first mentions of the digital divide and introduces some of the main people who dealt with this area. The thesis follows up with the measurement and for a better understanding there are presented the data associated with the digital divide in 2021. In the next part, basic concepts from the field of disinformation are described, which are placed not only in a historical context, but also in the current reality. An example could be fake news that appeared during the COVID-19 pandemic. The next chapter deals with defense techniques against disinformation, both domestically and internationally. The results of a global study by the World Health Organization, which investigated ways of obtaining and working with information about the COVID-19 pandemic, are presented at the end of the theoretical part.
In the practical part, the findings from this study were applied to the Czech Republic, with the help of a quantitative method in the form of a questionnaire survey with more than three hundred respondents. The obtained data are then partially compared with the results from an international WHO study. The aim is to gain a basic comparison between a sample of the Czech and foreign population and to confirm or refuse previously established hypotheses.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK