Transforming Rural Governance through Collaborative and Systemic Approaches with a special focus on Indonesia
| Název práce v češtině: | Transformace správy venkova prostřednictvím spolupráce a systémových přístupů se zvláštním zaměřením na Indonésii |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Transforming Rural Governance through Collaborative and Systemic Approaches with a special focus on Indonesia |
| Klíčová slova: | správa venkova, autonomie vesnic, metodika měkkých systémů (SSM), kolaborativní správa, udržitelný rozvoj venkova |
| Klíčová slova anglicky: | Rural Governance, Village Autonomy, Soft Systems Methodology (SSM), Collaborative Governance, Sustainable Rural Development |
| Akademický rok vypsání: | 2021/2022 |
| Typ práce: | disertační práce |
| Jazyk práce: | angličtina |
| Ústav: | Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje (31-340) |
| Vedoucí / školitel: | doc. RNDr. Tomáš Havlíček, Ph.D. |
| Řešitel: | Robert Saputra, Ph.D. - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 10.03.2022 |
| Datum zadání: | 14.03.2022 |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 14.03.2022 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 20.09.2025 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 14.11.2025 |
| Oponenti: | doc. Ing. Hynek Roubík, Ph.D. |
| prof. Ing. Michal Plaček, Ph.D. | |
| Ocenění: | Práce byla navržena na ocenění |
| Předběžná náplň práce |
| Tato studie uplatňuje koncept dynamického vládnutí (správě věcí veřejných), které je v mnoha ohledech přizpůsobivé změnám. Dynamické vládnutí se stalo novým trendem státní správy na celém světě. Toto paradigma se zdá být odpovědí na výzvy rychlých globálních změn, které vedou k různým a složitým problémům ve společnosti (Wasistiono a Anggraini, 2019). V poslední době čelí globálním výzvám nejen velká města, ale také venkovské oblasti. Woods (2007) navrhl pojem "globalizovaný venkov" a přitom zkoumá, jak jsou venkovské prostory v rámci extrémně diferencovaných podmínek rekonstituovány lokálními a globálními silami, což s sebou přináší často hybridní vztahy.
Venkovské oblasti jsem si vybral jako svůj výzkumný zájem, protože v současné době se hlavní část výzkumu zaměřuje především na otázky správy na centrální a regionální úrovni (Handoko et al. 2018, Zakir a Huseini 2018, Aryadi 2018). Tato literatura vždy zkoumá aplikaci konceptů paradigmat vládnutí jako základu a způsobu, jak dosáhnout změn ve společenských otázkách, aniž by rozebírala, jak vhodná je implementace těchto paradigmat vládnutí v různých místech a podmínkách. Podle Raimera (2004) se však na venkově vyvinul a vznikl "nový způsob vládnutí", aniž by to bylo šířeji analyzováno. Výzkum tohoto fenoménu byl často opomíjen, a proto se pokusí vyplnit tuto mezeru skrze nové formy řízení venkovských oblastí. Cíle výzkumu 1. Analyzovat dosavadní způsoby řízení venkovských oblastí v Indonésii. 2. Vypracovat model rozvoje venkovských oblastí v Indonésii a to s pomocí využití vhodných způsobů správy území. 3. Sledovat roli kultury při rozvoji správy (řízení) venkova na příkladu modelového regionu v Indonésii. 4. Porozumět vlivu jednotlivců, komunitních organizací a dalších klíčových zainteresovaných aktérů na proces či procesy lokální a regionální správy venkova. |