Milan Kundera a téma pomsty v jeho románech
Název práce v češtině: | Milan Kundera a téma pomsty v jeho románech |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Milan Kundera and The Theme of Revenge in his Novels |
Klíčová slova: | Milan Kundera, resentiment, česká literatura, téma pomsty, lyrický věk |
Klíčová slova anglicky: | Milan Kundera, ressentiment, Czech literature, revenge as a theme, lyrical age |
Akademický rok vypsání: | 2021/2022 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Program Elektronická kultura a semiotika (24-KEKS) |
Vedoucí / školitel: | doc. Mgr. Jakub Češka, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý![]() |
Datum přihlášení: | 02.03.2022 |
Datum zadání: | 02.03.2022 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 04.05.2023 |
Datum proběhlé obhajoby: | 21.06.2023 |
Předmět: | Obhajoba diplomové práce (YMSMK0OBHA) |
Oponenti: | Mgr. Jaroslav Novotný, Ph.D. |
Seznam odborné literatury |
1. Roland Barthes, Úvod do strukturální analýzy vyprávění. In: Znak, struktura, vyprávění. Brno: Host, 2002. s. 9-43.
2. Jakub Češka, Království motivů. Motivická analýza románů Milana Kundery. Praha: Togga, 2005. 3. Guy Elgat, Nietzsche’s Psychology of Ressentiment: Revenge and Justice in On the Genealogy of morals. Routledge, 2017. 4. Eva Le Grand, Kundera aneb Paměť touhy. Přeložil Zdeněk Hrbata. Olomouc: Votobia, 1998. 5. Květoslav Chvatík, Svět románů Milana Kundery. Brno: Atlantis, 1994. 6. Helena Kosková, Milan Kundera. Jinočany: H+H, 1998. 7. Tomáš Kubíček, Vyprávět příběh: naratologické kapitoly k románům Milana Kundery. Brno: Host, 2001. 8. Trevor Cribben Merrill, The Book of Imitation and Desire: Reading Milan Kundera with René Girard. Continuum, 2013. 9. Friedrich Nietzsche, Genealogie morálky. Praha: Oikoymenh, 2019. 10. Francois Ricard, Aaron Asher, Agnes’s final afternoon: an essay on the work of Milan Kundera. Londýn: Faber and Faber, 2003. |
Předběžná náplň práce |
Cílem této diplomové práce je postihnout povahu tří pomst v románech Žert, Život je jinde a Valčík na rozloučenou Milana Kundery. Trojici hlavních postav vedou k pomstám rozdílné důvody; svoje plány připravují jedinečně a nakonec jejich msty končí různými způsoby. Skrze jejich poznání se budu snažit dopátrat k vysvětlení, které se v některých případech odklání od běžného kunderovského interpretačního kánonu. Tím doplním a upozorním nejen na mezeru ve výkladu jeho díla, ale ukážu i na to, že přístup k textům není pouze něco daného, zcela již probádaného bez nové možnosti interpretace, ale že jej lze neustále posouvat. Posledním cílem je najít řešení na otázku, zda je Kunderovo pojetí pomsty v 60. letech jedinečné na rozdíl od jeho pozdější tvorby, a dokonce i v porovnání s jinými autory. |