Terminace rostoucího polyethylenového (PE) řetězce silanem HSiR1R2R3 vede k polymerům s koncovou silylovou skupinou (SiPE). Tyto materiály lze dále modifikovat za vzniku polymerů terminovaných hydroxylovou (PE-OH) či silanolovou skupinou (PE-SiOH). Při použití vhodných výchozích podmínek lze získat modifikované PE s relativně nízkou molekulovou hmotností (Mn ~1000 Da) a výhodným profilem rozpustnosti. Vzhledem k přítomnosti reaktivních hydroxylových či silanolových skupin mohou takovéto materiály sloužit jako "organické" analogy siliky pro zakotvení celé řady kovů. Cílem práce je ověření možnosti zakotvení kovů chemickou vazbou na modifikovaném PE (na který lze v tomto případě pohlížet jako na "trochu větší" ligand). U připravených materiálů bude testována možnost jejich využití v katalytických procesech. Práce je svým zaměřením na pomezí anorganické (koordinační chemie) a fyzikální chemie (polymery, katalýza).