Faktory ovlivňující životní spokojenost, ukazatel HDP ve vztahu ke štěstí a k životní spokojenosti

• Název práce v češtině: Faktory ovlivňující životní spokojenost, ukazatel HDP ve vztahu ke štěstí a k životní spokojenosti
• Název v anglickém jazyce: Factors influencing life satisfaction, the GDP indicator in relation to happiness and life satisfaction
• Klíčová slova: životní spokojenost, HDP, štěstí, příjem, kvalita života, finanční situace, Easterlinův paradox, faktory
• Klíčová slova anglicky: life satisfaction, GDP, happiness, income, quality of life, financial situation, Easterlin paradox, factors
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Program Sociální a kulturní ekologie (24-KSKE)
• Vedoucí / školitel: doc. Ing. et Ing. Eliška Vejchodská, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 10.11.2021
• Datum zadání: 10.11.2021
• Datum odevzdání elektronické podoby: 02.01.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 02.02.2023
• Předmět: Obhajoba diplomové práce (YMSKESZZ04)
• Oponenti: doc. PhDr. Pavol Frič, Ph.D.

Předběžná náplň práce

V roce 1974 publikoval Richard Easterlin, americký profesor ekonomie, významnou vědeckou práci, ve které se zabýval vztahem mezi rostoucím příjmem jedince a zvyšujícím se pocitem štěstí. Easterlin došel k závěru, že pokud srovnáváme subjektivní pocit štěstí lidí v rámci jedné země, lidé s vyšším příjmem v dotaznících uvádí vyšší pocit štěstí než lidé s nízkým příjmem. Co se ale mezinárodního srovnání týče, průměrná hladina štěstí neodpovídá mezinárodním rozdílům v příjmech. To znamená, že podle jeho závěrů nejsou chudší společnosti nutně méně šťastné, než ty bohaté. Z jeho práce se odvozuje tzv. Easterlinův paradox, z něhož vyplývá, že v dlouhodobé perspektivě se štěstí lidí v dané zemi nezvyšuje s rostoucím HDP. Je tomu tak proto, že od jisté úrovně bohatství (bod nasycení, satiation point) už zajištění materiálního blahobytu nepřispívá k subjektivnímu pocitu štěstí a životní spokojenosti jedinců žijících v dané zemi. (Easterlin, 1974)

Publikování této práce vzbudilo velký ohlas a začaly vycházet další studie, které se tématem zabývají. Autoři Stevenson a Wolfers (2008) publikovali článek, ve kterém na základě svého výzkumu dokazují pozitivní korelaci mezi rostoucím HDP na hlavu a zvyšujícím se subjektivním štěstím lidí v různých zemích světa. Autoři nenašli dostatečná data k tomu, aby identifikovali tu určitou míru bohatství, při které už přestává růst životní spokojenost lidí.

V mé diplomové práci se budu zabývat faktory, které významně ovlivňují životní spokojenost lidí v ČR. Ty budu zjišťovat na základě kvalitativního výzkumu, pomocí polo-strukturovaných rozhovorů. Na základě dvou výše zmíněných studií vytvořím dva typy dotazníků. V prvním případě budu vycházet z metodiky použité v práci Richarda Easterlina (1974), ze které plyne, že pocit štěstí se s růstem HDP nezvyšuje. V druhém případě vytvořím dotazník na základě studie autorů Stevenson a Wolfers (2008), ze které vyplývá, že životní spokojenost se s růstem HDP zvyšuje. Při rozhovorech budu u první poloviny respondentů pracovat s první verzí dotazníku, u druhé poloviny pak s verzí druhou. Následně budu porovnávat, zda se výsledky nějak liší u první a u druhé skupiny dotazovaných, tedy jakou roli hraje použití dané metodiky. Rozhovory si budu nahrávat, následně je přepíšu a provedu kvalitativní analýzu textu (kódování) za pomoci softwaru Atlas.ti. Na základě deklarovaných preferencí respondentů se budu snažit identifikovat faktory, které významně ovlivňují jejich životní spokojenost.

Easterlin, R., 1974. Does Economic Growth Improve the Human Lot? Some Empirical Evidence. In Nations and Households in Economic Growth, editoval PAUL A. DAVID a MELVIN W. REDER, 89–125. Academic Press.

Stevenson, B. a Wolfers, J., 2008. Economic Growth and Subjective Well-Being: Reassessing the Easterlin Paradox. Brookings Papers on Economic Activity, 102.