Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 384)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Rozhlasový portrét (ne)obyčejného člověka Marie Burešové
Název práce v češtině: Rozhlasový portrét (ne)obyčejného člověka Marie Burešové
Název v anglickém jazyce: Radio portrait of an (un)ordinary person Marie Burešová
Klíčová slova: Rozhlasový portrét, rozhlasový dokument, pamětnice, Marie Burešová, (ne)obyčejný člověk, vzpomínky, Buková
Klíčová slova anglicky: Radio portrait, radio documentary, contemporary witness, Marie Burešová, (un)ordinary person, memories, Buková
Akademický rok vypsání: 2020/2021
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra žurnalistiky (23-KZ)
Vedoucí / školitel: Jana Gulda
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 29.09.2021
Datum zadání: 29.09.2021
Datum a čas obhajoby: 13.06.2022 09:20
Místo konání obhajoby: Hollar - Smetanovo nábřeží 6,Praha 1, H108, Hollar - místn. č. 108
Datum odevzdání elektronické podoby:03.05.2022
Datum proběhlé obhajoby: 13.06.2022
Oponenti: doc. PhDr. Alice Němcová Tejkalová, Ph.D.
 
 
 
Kontrola URKUND:
Seznam odborné literatury
MARŠÍK, Josef. Výběrový slovníček termínů slovesné rozhlasové tvorby. Praha: Sdružení pro rozhlasovou tvorbu Praha, 1999.
NAVRÁTIL, Karel, ed. Čtrnáct kapitol o rozhlase. Praha: Literární akademie, 2006. ISBN 80-86877-04-3.
OSVALDOVÁ, Barbora a Radim KOPÁČ, ed. Rozhovory o interview. Praha: Karolinum, 2009. ISBN 978-80-246-1618-6.
OSVALDOVÁ, Barbora a Jan HALADA a kolektiv. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. Třetí, rozšířené vydání. Praha: Libri, 2007. ISBN 978-80-7277- 266-7.
PERKNER, Stanislav a Leopold SLOVÁK.Teorie a praxe rozhlasové žurnalistiky. Novinář, 1986.
Předběžná náplň práce
Hlavní částí této praktické bakalářské práce je rozhlasový portrét. V té praktické části je zpracován život (ne)obyčejného člověka Marie Burešové do rozhlasového dokumentu o délce 45 minut. Osmdesátiletou pamětnici narozenou do česko-německé rodiny zásadně ovlivnila kolektivizace zemědělství v 50. letech minulého století a život jí determinovalo rozhodnutí převzít rodinné hospodářství, které učinila v osmnácti letech věku.
V dokumentu se střídají výpovědi respondentky se vstupy autorky nebo otázkami a poznámkami vyřčenými během nahrávání. Postup práce při sbírání nejen zvukového materiálu by se dal přirovnat k nahrávání života pamětníka. Společné povídání, tedy vzpomínky a názory Marie Burešové, autorka zaznamenala v západočeské vesnici Buková, kde Marie Burešová prožila celý svůj život. Teoretická část se věnuje ukotvení jednotlivých žurnalistických a dokumentárních i specificky rozhlasových žánrů, ale i metod. Přináší srovnání portrétu a medailonu, dále přístupy různých novinářů k vedení rozhovoru jakožto nejen základní metody žurnalistické práce. Především se zaměřuje na portrétní rozhovor vzhledem k charakteru praktické části, ale také přináší pořady a projekty, které zaznamenávají vzpomínky pamětníků. Dále přibližuje způsob práce (přípravu, sběr zvukových nahrávek a postprodukci) a motivaci k praktické části a teoreticky ji žánrově ukotvuje. V přílohách jsou i ilustrativní fotografie portrétované a scénář dokumentu.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The main part of this practical bachelor thesis is a radio portrait. In the practical part, I portray the life of an (un)ordinary person, Marie Burešová, into a radio documentary lasting 45 minutes. The eighty-year-old contemporary witness born to a Czech-German family was fundamentally influenced by the collectivization of agriculture in the 1950s, and her life was determined by her decision to take over the family farm, which she made at the age of eighteen. The document alternates the statements of the respondent with the inputs of the author or questions and remarks made during the recording. The process of collecting not only the audio material could be compared to recording the life of a
contemporary witness. The author recorded their conversations, her memories and opinions, in the village of Buková in Western Bohemia, where Marie Burešová spent her whole life. In the theoretical part the author defines individual journalistic and documentary and specifically radio genres, but also methods. Compares the portrait and medallion and also brings different approaches of various journalists to the genre interview as not only the basic method of journalistic work. Above all, she focuses on the portrait interview due to the nature of the practical part but also talks about programs and projects that record the memories of contemporary witnesses. The author also describes the way she approached her practical part, how she worked on it (preparation, collection of sound recordings and post-production), and her motivation towards it and theoretically defines it in terms of the genre. The thesis also includes illustrative photographs and the script of the document.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK