Vzdělání nebo trh práce? Motivace ke studiu u studentů soukromých a veřejných vysokých škol

• Název práce v češtině: Vzdělání nebo trh práce? Motivace ke studiu u studentů soukromých a veřejných vysokých škol
• Název v anglickém jazyce: Education or the labor market? Motivation to study between students of private and public universities
• Klíčová slova: vysoká škola, soukromé vzdělání, veřejné vzdělávání, motivace
• Klíčová slova anglicky: university, private education, public education, motivation
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Mgr. Jan Balon, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 27.09.2021
• Datum zadání: 27.09.2021
• Datum a čas obhajoby: 06.06.2022 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.05.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 06.06.2022
• Oponenti: Mgr. Ivan Ruta Cuker

Zásady pro vypracování

Co se týče metod zpracování této práce, teoretická část práce se bude odvíjet zejména od poznatků nabytých ze čtení a studia odborné literatury, týkající se terciálního vzdělávání. Ráda bych zmínila oblasti, kterými je historie vysokých škol, v čem terciální vzdělávání spočívá, jaké můžeme klasifikovat typy vysokých škol a jaké je jejich financování. Poté se budu zabývat tím, čím jsou ovlivněny u studentů motivace ke studiu. Co se týče praktické části, ráda bych provedla polostrukturované rozhovory se stejným počtem studentů z veřejných a soukromých vysokých škol společenskovědních oborů, jež bych analyzovala za pomocí interpretativní analýzy popřípadě jiných kvalitativních metod.

Seznam odborné literatury

1. Adámek, V. 2012. Financování veřejných vysokých škol. Disertační práce. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta.
2. Fliegl, T. 2016. Vliv poplatků za delší studium na prodlužování vysokoškolského studia v České republice. Aula 24 (1): 4-28.
3. Holmwood, J. 2011. A Manifesto for the Public University. Bloomsbury Academic: London.
4. Kalous, J.; Veselý, A. 2006. Teorie a nástroje vzdělávací politiky. Praha: Nakladatelství Karolinum.
5. McGettigan, A. 2013. The Great University Gamble: Money, Markets and the Future of Higher Education. London: Pluto Press.
6. Menclová, L.; Baštová, J. 2006. VYBRANÉ VÝSLEDKY ZE SOCIOLOGICKÉHO ŠETŘENÍ STUDENTŮ VEŘEJNÝCH A SOUKROMÝCH VYSOKÝCH ŠKOL ROKU 2005 V ČESKÉ REPUBLICE. Aula 14 (3): 30-37.
7. Prudký, L.; Pabian P.; Šima, K. 2010. České vysoké školství: na cestě od elitního k univerzálnímu vzdělávání 1989-2009. Praha: Grada Publishing a.s.
8. Slaughter, S.; Rhoades, G. 2004. ACADEMIC CAPITALISM and the NEW ECONOMY. Baltimore, Maryland: The Johns Hopkins University Press.
9. Somr, M. 1987. Dějiny školství a pedagogiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
10. Staša, J. 2009. Historie, současný stav a perspektivy univerzit. Úsvit nebo soumrak akademické samosprávy? Praha: Univerzita Karlova.
11. Šima, K.; Pabian, P. 2014. Ztracený Humboldtův ráj: Ideologie jednoty výzkumu a výuky ve vysokém školství. Praha: SLON.
12. Holmwood, J. 2010.Sociology's misfortune: disciplines, interdisciplinarity and the impact of audit culture. The British journal of sociology 61 (4): 639-658.

Předběžná náplň práce

Ve své bakalářské práci bych se ráda zabývala odlišnými motivacemi ke studiu u studentů soukromých a veřejných vysokých škol a posléze je na základě jejich charakteristik porovnávala mezi sebou. Konkrétně mě bude zajímat vztah studenta jakožto spotřebitele či zákazníka k dané vysoké škole. Za posledních pár let se totiž vztah studentů k vysokým školám, potažmo k profesorům, změnil. Spíše než vztah studentů a profesorů, jak tomu bylo v minulosti, můžeme dnes vidět vztah producentů a spotřebitelů, do nějž vstupují faktory, jež můžeme přirovnat k tržním mechanismům. Vědění, které studenti během studia nabývají, se stává spíše produktem, jež mohou uplatnit v budoucím zaměstnání, a to zejména na soukromých vysokých školách [Holmwood, 2011: 12-15]. Tomuto fenoménu se v dnešní době věnovali autoři jako Andrew McGettigan (The Great University Gamble: Money, Markets and the Future of Higher Education), Karel Šima spolu s Petrem Pabianem (Ztracený Humboldtův ráj: Ideologie jednoty výzkumu a výuky ve vysokém školství) či Sheila Slaughter s Gary Rhoadesem (ACADEMIC CAPITALISM and the NEW ECONOMY).
To potvrzuje i studie již z roku 2006. Studentů, jež ze střední školy pokračují směrem terciálního vzdělávání, stále přibývá, a hlavním faktorem, proč tito studenti studují vysokou školu, je zájem „získat možnosti dobré profesionální kariéry“ a s ní spojené i odpovídající platové ohodnocení. Studenti veřejných vysokých škol studují v 61,5 % za účelem kvalitní pozice a v 61,4 % z důvodu lepšího platového ohodnocení. U studentů soukromých škol je toto číslo poněkud vyšší – studují v 74 % za účelem lepší pracovní pozice a v 70,4 % kvůli lepšímu platovému ohodnocení. Studenti soukromých vysokých škol si ale častěji dodělávají vysokou školu při práci, tudíž je zřejmé, jaký je jejich primární cíl. Zajímavé je také to, že ve více než v 25 % případů studenti soukromých vysokých škol zprvu neuvažovali o soukromém studiu, ale tento typ školy zvolili až po neúspěchu přijetí na veřejnou vysokou školu – to uvedlo 40 % studentů tohoto typu škol [Menclová, 2006: 32-35].
Cílem mé práce bude identifikovat rozdíly v pohledu na terciální vzdělání u studentů veřejných a soukromých vysokých škol, jaké jsou jejich motivace, ambice a očekávání od studia, a čím je tento jejich pohled ovlivněn. Konkrétně mne bude zajímat rozdíl z hlediska odlišných očekávání ohledně uplatnění se na trhu práce, a zdali jsou očekávání u některé skupiny studentů více prakticky či pragmaticky orientovaná. Očekávám, že rozdíl bude patrný jak mezi studenty soukromých a veřejných vysokých škol, tak mezi studenty exportních a importních oborů. Importní obory jsou totiž založeny na tom, že studentům se při jejich studiu dostane pomyslného příslibu uplatnitelnosti v profesním životě a veškeré vědění z oborů exportních je v tomto případě nakumulováno jen do toho nejdůležitějšího, co se jim v praxi bude hodit [Holmwood, 2010].
V minulosti se autoři zabývali primárně rozdílným způsobem financování soukromých a veřejných škol a posléze okrajově tím, jaké to má na studium dopady. Jelikož je způsob financování hlavním rozdílem mezi těmito dvěma typy škol, budu z tohoto rozdílu také vycházet, nicméně mne bude primárně zajímat to, jakým způsobem tato komercionalizace terciálního vzdělávání ovlivňuje motivace ke studiu.
Tomuto tématu bych se ráda věnovala především z důvodu, že mi tato problematika přijde důležitá nejen pro budoucnost terciálního vzdělávání, ale také pro všechny, jež tato změna k vyšší komercionalizaci vysokého školství ovlivňuje.
Zatím v České republice stále převládají vysoké školy veřejné, ale je třeba si uvědomit, jaké důsledky by mohlo přinést pro studenty či profesory to, kdyby byly nahrazeny školami soukromými a vznikla podobná reforma vysokého školství, jak se tomu stalo například ve Velké Británii a většina studentů by pak ukončovala studium s celoživotním dluhem.
Na našem území, na rozdíl od například již zmíněné Velké Británie, vysoké školy veřejné využívají jako motivační prostředky ke studiu poplatky za jeho prodloužení. Pro představu v České republice prodlužuje studium každý zhruba pátý student, celkem mohou mít tyto poplatky hodnotu až okolo necelé miliardy korun, přičemž podpora státu činí jen něco okolo dvaceti miliard [Fliegl, 2016: 27].
Otázkou tedy zůstává, zdali je více motivujícím faktorem to, že student nebude muset platit další roky studia na soukromé vysoké škole nebo zdali je to právě hrozba nemalého poplatku za prodloužené studium. Vstupujícími faktory může být v této situaci také, to zdali by tyto finance poskytoval student samotný, nebo by se jednalo o částečnou či plnou finanční podporu rodinných příslušníků. Data totiž ukazují, že finanční podpory se na našem území dostává téměř 75 % studentům, nicméně jsou zde zahrnuti jak studenti soukromých, tak studenti veřejných vysokých škol. Výše těchto příspěvků se ale samozřejmě napříč těmito studenty liší [Menclová, 2006: 37-38].

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

In my bachelor thesis, I deal with differences in the perception of tertiary education from the perspective of students from private and public universities. Specifically, I was interested in the ambitions of these two different groups, the motivation to study, what are their expectations from studying and at the same time their expectations regarding employment. I also assess whether the expectations of one of the above groups are more practical or pragmatically oriented. Last but not least, I was interested in whether other factors also enter into these differences between the groups, for example, whether there is a difference between students of export and import fields.
Specifically, I will be interested in the relationship of the student as a consumer or customer to the university because In the last few years, the relationship of students to universities, and therefore to professors, has changed. Rather than the relationship between students and professors, as was the case in the past, today we can see the relationship between producers and consumers, in which factors can be compared to market mechanisms enter.
I decided to examine these differences in the different approaches of these two groups of students using semi-structured interviews and analyze them using interpretive analysis or other qualitative methods.