Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 336)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Vztah českých dětí a rodičů žijících v Bruselu k České republice
Název práce v češtině: Vztah českých dětí a rodičů žijících v Bruselu k České republice
Název v anglickém jazyce: The relationship of Czech parents and children living in Brussels to the Czech Republic
Klíčová slova: Vztah k ČR, domov, transnacionalismus, Češi v Bruselu, rodiče, děti
Klíčová slova anglicky: Relationship to Czech Republic, home, transnationalism, Czechs in Brussels, parents, children
Akademický rok vypsání: 2020/2021
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Zdeněk Uherek, CSc.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 25.09.2021
Datum zadání: 25.09.2021
Datum a čas obhajoby: 06.06.2022 09:00
Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK210, 210, Malá učebna, 2.patro
Datum odevzdání elektronické podoby:03.05.2022
Datum proběhlé obhajoby: 06.06.2022
Oponenti: Mgr. Katarína Aslan
 
 
 
Kontrola URKUND:
Zásady pro vypracování
Práce se zaměřuje na otázky, jakým způsobem ovlivňuje prostředí, ve kterém člověk vyrůstá, jeho národní identitu, co formuje národní identitu markantněji ve vybraných sociálních situacích a prostředích, které konkrétní faktory mají vliv na to, jak silně člověk vnímá, že je příslušníkem určitého národa.
Téma bude řeseno na základě dat získaných empirickým výzkumem uskutečněným na vzorku populace rodičů a dětí ve věku mezi 16 a 20 lety. Výzkum se uskuteční jako komparativní. Porovnávat se boude chování a postoje dětí a rodičů žijících v Bruselu a v Kladně.
Při designování výzkumu si řešitelka před vlastním sběrem dat upřesní základní koncepty. Upřesní si, jak bude používat pojem identita, který se jí stal ústředním pojmem námětu práce. V elementárním stádiu práce vychází řešitelka z pojetí sociálního interakcionismu, který předpokládá, se člověk může identifikovat s celou řadou rolí a skupin a národ v procesu identifikace může mít nebo nemít významné pozitivní, ale též negativní místo (za příslušnost ke skupině se člověk může i stydět a vnímat ji jako stigma). Toto pojetí umožňuje vyslovit předpoklad, že národní identity souvisí s integrací do mnoha dalších společenství, jejichž existenci a význam pro jednotlivce v daných prostředích výzkum podchytí. Porozumění pojmu národ si při výzkumu upřesní samotní respondenti. V tuto chvíli pracovně uvažujeme národ jako „osobité a uvědomělé kulturní a politické společenství, na jehož utváření mají největší vliv společné dějiny a společné území. Jednotlivé národy se vymezují třemi hledisky – kulturně, politicky a psychologicky“ (Linhart & Vodáková, 1996).
Při empirickém sběru dat se zohlední následující dílčí otázky: Jakým jazykem hovoří respondenti v domácím prostředí, zda sledují více česká nebo zahraniční media a proč; zda mají více přátel v české sekci/komunitě nebo se naopak cítí lépe s lidmi jiných národností a proč, zda při sledování sportovních aktivit fandí českým sportovcům a jsou hrdí na jejich výkony nebo naopak vyjadřují sympatie jiné národnosti. Řešitelka se bude ptát, zda je pro české obyvatele Bruselu a Kladna důležitá národní historie,nebo jsou pro ně naopak důležitější souvislosti mezinárodní historie (ačkoli v Evropské škole je národní dějepis pouze do 5. třídy, poté mají žáci všech národností stejnou mezinárodní látku); zda a jak moc sledují českou politiku nebo naopak je více zajímá určitá zahraniční politika; zda a jak často chodí do divadla/kina se podívat na české hry (hry hrané v češtině) nebo zda poslouchají českou nebo spíše mezinárodní hudbu a zda plánují se někdy vrátit do České republiky nebo jim vyhovuje lépe zahraniční prostředí a proč. Autorku bude též zajímat, jak mezi sebou aktéři komunikují na veřejnosti, zda v češtině, nebo radši v jiném jazyce.

Analýza bude založena na datech dvojího typu. Jednak se bude jednat o pozorování a jednak semistrukturované rozhovory, které se uskuteční na vzorku vytvořeném v obou městech. Vzhledem k tomu, že řešitelka je nativním obyvatelem v Kladně, kde bude zpracovávat data stejně jako v Bruselu, přiblíží se výzkum svým pojetím etnografii uskutečňované na několika místech, popsané Georgem Marcusem jako multi-sited ethnography (Marcus, 1998). Data získaná touto formou budou jádrem datového korpusu, který se bude zpracovávat. Řešitelka se tato data pokusí doplnit formou krátkých dotazníků, které plánuje rozdat vždy ve dvou třídách v každé lokalitě, stejně tak jako rodičům dotazovaných dětí. Tento zdroj dat bude za doplňkový. Pokud to bude možné, dojde tedy ke kombinaci technik kvalitativního a kvantitativního výzkumu, s tím, že u kvantitativní části bude vzorek příliš malý k zobecnění dat. Otázky budu formulovány tak, aby se řešitelka vyhnula reprodukování metodologického nacionalismu (Wimmer & Schiller, 2003) a realisticky byla schopna identifikaci s národem zařazovat do souvislostí s identifikací aktérů s dalšími sociálními skupinami a kategoriemi. Též s vědomím konceptu metodologického nacionalismu budou rozhovory a další výzkumné nástroje koncipovány tak odkryly co nejširší spektrum identifikací dětí a rodičů v Kladně a v Bruselu a jejich situační modifikace.
V analýze, ve které se porovnávají dvě prostředí, je terénem jednak Brusel, konkrétně Evropská škola III, ve které je česká sekce, kde se nachází děti ze zkoumaného vzorku. Dotazovaným žákům bude mezi 16 a 20 lety, všechny mají alespoň některé předměty v češtině, proto nebude potřeba žádného překladu ani cizojazyčných dovedností. Dále pak Kladno, konkrétně gymnázium Kladno, kde dojde též dotazování žáků a žákyň téhož věku a jejich rodičů.
Celkový vzorek by v kvalitativní části (prováděné pomocí pozorování a rozhovorů) měl zahrnovat 5-7 rodin v obou lokalitách. Dohromady by tedy vzorek měl činit přibližně 30 dotazovaných.

Etické souvislosti
Ve vzorku se vyskytují i nezletilé osoby. U těch bude potřeba nejprve získat souhlas jejich rodičů k tomu, zda s nimi lze provést rozhovory a jiná šetření, která jsou součástí projektu. Výzkum se všemi osobami bude anonymizovaný.



Seznam odborné literatury
1. Baršová, A. & Barša, P., 2005. Přistěhovalectví a liberální stát Imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a v Česku. Brno: Masarykova univerzita v Brně.

2. Brouček, S., 2015. Analýza migrace českých občanů po roce 1989. Praha: Etnologický ústav AV ČR

3. Brouček, S. & Grulich, T., 2014. Nová emigrace z České republiky po roce 1989 a návratová politika, Praha: Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.

4. Çelikdemir, E., 2020. Everyday Life Experiences and Integration Process: A case of the Turkish Minority in the Netherlands, Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd (diplomová práce)

5. Goffman, E., 1999. Všichni hrajeme divadlo. Praha: Studio Ypsilon.

6. Hobzová, M. Ö., Trochtová, L. S. & Sobková, P., 2017. Národní identita v multikulturním prostředí. Sociální pedagogika.

7. Kočí, J., 2019. Cesta k zachování národní identity chorvatských Čechů na Daruvarsku od počátku 20. století do současnosti, Olomouc: autor neznámý

8. Králíčková, L., 2010. Diplomová práce Jak se žije Čechům v Bruselu aneb nahlédnutí do života českých euroúředníků, Praha: Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií

9. Linhart, J. & Vodáková, A., 1996. Velký sociologický slovník. Praha: Vydavatelství Karolinum.

10. Marcus, G. E., 1998. Etnography through thick and thin. New Jersey: Princeton university press.

11. Řeháková, B. & Vlachová, K., 2004. Národ, národní identita a národní hrdost v Evropě. Sociologický časopis, duben.

12. Szaló, C., 2007. Transnacionální migrace. Proměny identit, hranic a vědění o nich. Brno: CDK.

13. Wimmer, A. & Schiller, N. G., 2003. Methodological Nationalism, the Social Sciences, and the Study of Migration: An Essay in Historical Epistemology. The International Migration Review, 37(3), pp. 576-610.

14. Zíková, A., 2015. Národní identita české mladé generace, Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta

Předběžná náplň práce
V úvodních pasážích práce autorka vymezí cíle práce a její základní zaměření.
Za úvodními pasážemi práce autorka koncipuje teoretickou část, kde shrne a zdůvodní svá teoretická východiska, kriticky zhodnotí dosavadní stav bádání v dané oblasti a objasní, s jakými základními pojmy bude pracovat.
Na teoretickou část naváže metodologií výzkumu, kde vysvětlí, jak terénní výzkum designuje a zdůvodní jednotlivé výzkumné kroky. V metodologické části též rozpracuje otázky formulované v úvodní části.
Navazující empirická část představí sebraná data.
Vyhodnocení a interpretaci dat bude věnován závěr práce, případně bude zařazena k sebraným datům diskuse.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
In the introductory passages of the thesis, the author defines the goals of the work and its basic focus.
After the introductory passages, the author conceives the theoretical part, where she summarizes and justifies her theoretical background, critically evaluates the current state of research in the field and explains what basic concepts she will work with.
The theoretical part will be followed by a research methodology, where she will explain how he designs field research and justifies individual research steps. In the methodological part, she also elaborates the questions formulated in the introductory part.
The following empirical part presents the collected data.
The conclusion will be devoted to the evaluation and interpretation of the data. The chapter "Discussion" can be also added, where the strengths and weaknesses of the research can be scrutinized, and future developments of the field of interest sketched.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK