Postoje rodičů k očkování dětí
Název práce v češtině: | Postoje rodičů k očkování dětí |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Parental attitudes towards children's vaccination |
Klíčová slova: | očkování, konflikt, vztahy, názory, pandemie, rizika |
Klíčová slova anglicky: | vaccination, conflict, relationships, opinions, pandemic, risks |
Akademický rok vypsání: | 2020/2021 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra sociologie (23-KS) |
Vedoucí / školitel: | PhDr. Mgr. Jaroslava Hasmanová Marhánková, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý![]() |
Datum přihlášení: | 08.09.2021 |
Datum zadání: | 08.09.2021 |
Datum a čas obhajoby: | 06.06.2022 09:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 03.05.2022 |
Datum proběhlé obhajoby: | 06.06.2022 |
Oponenti: | Mgr. Tereza Divíšek |
Kontrola URKUND: | ![]() |
Zásady pro vypracování |
V rámci této bakalářské práce se chci věnovat otázce postojů české veřejnosti vůči očkování, včetně očkování proti COVID-19. Problematika očkování proti COVID-19 je poměrně aktuální a neprobádaná, proto k tomuto tématu není dostupných příliš mnoho pramenů. Zajímalo by mne, zda se postoje vůči očkování proti COVID-19 liší ve srovnání s očkováním, které je v České republice povinné nebo běžně dostupné.
Dle dat dochází v poslední době ke snižování proočkovanosti po celém světe, včetně České republiky, proto je důležité zjistit, co se za tímto jevem skrývá. Problematika očkování, dle většiny dostupné literatury, se věnuje očkování ve vztahu k rodičům a jejich postojům k očkování jejich dětí. V dnešní době máme řadu očkování povinnou podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Do povinného očkování patří např. očkování proti tuberkulóze či tetanu. Setkáváme se i s očkováním, které je dobrovolné. Jedná se např. o očkování proti meningokoku B. Je řada důvodů, proč se někteří lidé staví kriticky vůči očkování. Příkladem je přesvědčení, že očkování způsobuje další závažná onemocnění, nebo také negativní zkušenost s očkováním. Z případové studie Marhánkové a Skálové vyplývá, že odmítání očkování je výsledkem složitého procesu vyhodnocování strategií a budoucího vývoje. Zároveň tvrdí, že odmítání očkování souvisí se společenskými procesy, kdy dochází k rozšiřování individualizace jedinců ve společnosti. Při rozhodování, zda očkovat či nikoliv, hraje markantní roli také vzdělání jedince [Marhánková, Skálová 2016]. Starší studie dochází k závěru, že přijímání vakcinace svých dětí je silně spjato s důvěrou v biomedicínu, ve zdravotnictví a zdravotnický personál. Z toho vyplývá, že vztah uživatele zdravotnických služeb, vnímaná kvalita této služby a povaha kontaktu se zdravotnickým personálem determinuje, zda rodič nechá své dítě očkovat či nikoliv. Na druhou stranu jsou kritické postoje k vakcinaci, dle této studie, spojeny s nedostatečnou zkušeností se zdravotnickými zařízeními, kvůli dříve zažitým negativním účinkům očkování a také souvisí s politickými názory jednotlivce. Proto zde dochází k závěrům, že abychom zcela mohli pochopit odmítání vakcinace, musí se tento jev zkoumat v širším kontextu sociálních a politických procesů [Streefland, Chowdhury, Ramos-Jimenez 1999]. Chtěla bych se navíc věnovat porovnání vztahu k očkování (povinnému i nepovinnému), které je v České republice dostupné, a očkování proti COVID-19. Očkování proti COVID-19 je v médiích silně diskutováno z mnoha důvodů. Jedná se například o rychlé vyvinutí vakcíny a s tím spojené možnosti negativních účinků. Z tohoto důvodu je na místě se domnívat, že postoj veřejnosti k této vakcíně se může zcela lišit od postoje k jiným vakcínám. Studie zabývající se problémem očkování proti COVID-19 zjistila, že faktorem hrajícím důležitou roli při očkování proti COVID-19 je fakt, zda daný člověk byl očkován proti chřipce. Lidé, kteří byli očkováni proti chřipce, se spíše nechají očkovati i proti COVID-19. Lidé, kteří v průběhu pandemie ztratili práci, vykazují také větší zájem o očkování, stejně jako zdravotnický personál pracující přímo s nakaženými nemocí COVID-19. Jelikož vakcína byla vyvinuta velmi rychle, obavy z ní jsou nejvíce spojovány s otázkou jejích vedlejších efektů a kontrolou její kvality [Drol, et al. 2020]. Studie zabývající se vztahem vakcinace a politické příslušnosti byla realizována ve Francii. Lidé, kteří se orientují spíše k pravici, by vakcinaci odmítli především z toho důvodu, že jejich postoj k vakcinaci obecně je negativní. Zatímco lidé orientující se spíše k levici by odmítly vakcinaci, protože nepovažují tuto nemoc za dostatečně nebezpečnou. Zajímavé je, že lidé bez politické příslušnosti by se nenechali očkovat z důvodu obav o efektivitu a bezpečnost vakcíny. Občané, kteří jsou blízcí vládním stranám vykazují menší tendence k odmítnutí vakcíny. Tento výzkum tedy považuje politickou příslušnost jako důležitý faktor determinující postoj k vakcinaci proti COVID-19 [Ward, et al. 2020]. S vakcinací proti COVID-19 je spojena vlna dezinformací, která zachvátila sociální média a je výrazným faktorem, který může ovlivnit postoj lidí k očkování. To dokazuje výzkum z USA a Velké Británii. V rámci tohoto výzkumu lidé odpovídali na otázky poté, co jim byla ukázána pravdivá nebo nepravdivá informace o vakcinaci. Výsledkem výzkumu je fakt, že dezinformace snižují ochotu lidí se nechat očkovat. Dezinformace jsou již výrazně součástí lidského vědomí, proto i krátké vystavení se této informaci se může uložit hluboko do lidské mysli a ovlivnit náš postoj [Loomba, et al. 2021]. S vakcinací proti COVID-19 je tedy spojeno mnoho nových jevů, které hrají důležitou roli při rozhodování. Zajímavostí je, že zároveň toto očkování mobilizovalo nové odpůrce očkování, které jsme mohli sledovat v médiích. Existence odpůrců očkování není nic nového, ale očkování proti COVID-19 mobilizovalo odpůrce, které bych označila za poměrně radikální. Nejvýraznější odpůrci proti tomuto očkování se projevili nošením žlutých hvězd, které měly kopírovat označení židovské komunity za 2. světové války. Jelikož očkování proti COVID-19 je z hlediska sociologie velmi neprobádané téma, myslím, že tato práce přispěje k dosavadnímu vědění. Mimo jiné bych v rámci této práce chtěla zjistit, zda se lidé v soukromé či veřejné diskusi dostávají do různých sociálních konfliktů kvůli očkování. Jelikož se jedná o téma aktuální a velmi málo probádané, považuji za důležité se tomuto tématu věnovat a obohatit již získané vědění. |
Seznam odborné literatury |
1. BERAN, Jiří. 2006. Očkování: otázky a odpovědi. Praha: Galén.
2. BROWN, Katrina F., et al. 2010. „Omission bias and vaccine rejection by parents of healthy children: implications for the influenza A/H1N1 vaccination programme.“ Vaccine, 28.25: 4181-4185, https://doi.org/10.1016/j.vaccine.2010.04.012. 3. DROR, Amiel A., et al. 2020. „Vaccine hesitancy: the next challenge in the fight against COVID-19.“ European Journal of Epidemiology, 35.8: 775-779, https://doi.org/10.1007/s10654-020-00671-y. 4. HASMANOVÁ MARHÁNKOVÁ, Jaroslava, et al. 2014. „Postoje rodičů odmítajících povinná očkování svých dětí: případová studie krize důvěry v biomedicínské vědění.“ Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 50.02: 163-187, http://dx.doi.org/10.13060/00380288.2014.50.2.75. 5. HASMANOVÁ MARHÁNKOVÁ, Jaroslava, Jitka SKÁLOVÁ. 2016. „Kritika povinného očkování v ČR–charakteristiky rodičů a diskurzivní rámce, které využívají.“ Naše společnost 1: 3-14, http://dx.doi.org/10.13060/1214438X.2016.1.14.268 6. HOBSON-WEST, Pru. 2003. „Understanding vaccination resistance: moving beyond risk.“ Health, Risk & Society, 5.3: 273-283, https://doi.org/10.1080/13698570310001606978. 7. LOOMBA, Sahil, et al. 2021. „Measuring the impact of COVID-19 vaccine misinformation on vaccination intent in the UK and USA.“ Nature Human Behaviour, 5.3: 337-348, https://doi.org/10.1038/s41562-021-01056-1. 8. STREEFLAND, Pieter; CHOWDHURY, Ahmed Mushtaque R.; RAMOS-JIMENEZ, Pilar. 1999. „Patterns of vaccination acceptance.“ Social Science & Medicine, 49.12: 1705-1716, https://doi.org/10.1016/S0277-9536(99)00239-7. 9. STREEFLAND, Pieter H. 2001. „Public doubts about vaccination safety and resistance against vaccination.“ Health Policy, 55.3: 159-172, https://doi.org/10.1016/S0168-8510(00)00132-9. 10.WARD, Jeremy K., et al. 2020. „The French public's attitudes to a future COVID-19 vaccine: The politicization of a public health issue.“ Social Science & Medicine, 265: 113414, https://doi.org/10.1016/j.socscimed.2020.113414 |
Předběžná náplň práce |
Předpokládané metody zpracování
Cílem mého výzkumu je zjistit postoje české veřejnosti vůči očkování, včetně očkování proti COVID-19, porovnat vztah k očkování povinnému a doporučenému, očkování proti COVID-19, a zda se lidé dostávají do konfliktů kvůli očkování. V rámci této práce bych zvolila kvalitativní výzkum. Data bych získala pomocí strukturovaných nebo polostrukturovaných rozhovorů. Velikost vzorku by se pohybovala v rozmezí 12-14 respondentů z věkové kategorie 30-60 let. Budu usilovat o heterogenitu, čili o zastoupení různého stupně vzdělání, o dostatečné pokrytí stanovené věkové kategorie respondentů a o vyrovnané zastoupení mužů a žen ve výzkumu. Do výzkumu jsem se rozhodla nezahrnout věkovou kategorii 60+, protože se jedná o rizikovou skupinu, u které hrozí závažný průběh nemoci COVID-19 nebo může být vysoce ovlivněna například případnými negativními účinky očkování. Do výzkumu jsem se rozhodla nezahrnout také respondenty mladší 30 let z toho důvodu, že tato skupina nemusí mít dostatečné informace a zkušenosti s očkováním. Jedná se o fakt, že tito lidé nemají zkušenost s rozhodováním o povinných očkování svých dětí a zároveň v této věkové skupině není příliš propagováno očkování proti COVID-19. Z těchto důvodů by tyto skupiny mohly výrazně zkreslit výsledky výzkumu, proto jsem se je rozhodla vynechat. K analýze dat bych poté použila princip segmentace dat. K lepší přehlednosti zjištění bych data následně analyzovala pomocí rámcové analýzy. Etické souvislosti zvažovaného projektu Před realizací samotného rozhovoru zajistím, aby respondent byl zcela obeznámen s tímto výzkumem a se vším, co k němu patří. Informuji ho, že vše je anonymizováno. Následně si zajistím od respondenta informovaný souhlas. V průběhu rozhovoru je možné, že narazíme na téma, které bude pro respondenta citlivé. V tomto případě otázku případně vynecháme. |