Mediální konstrukce hrozeb v českém zpravodajství o pandemii covid-19
Název práce v češtině: | Mediální konstrukce hrozeb v českém zpravodajství o pandemii covid-19 |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | The Role of the Media in Construction of Threats in Czech Coverage of the Covid-19 Pandemic |
Klíčová slova: | Média, zpravodajství, konstrukce hrozby, sekuritizace, sekuritizační rámec, rámcování, válečné metafory, covid-19, obsahová analýza |
Klíčová slova anglicky: | Media, news, construction of threat, securitization, securitization frame, framing, war metaphors, covid-19, content analysis |
Akademický rok vypsání: | 2020/2021 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra mediálních studií (23-KMS) |
Vedoucí / školitel: | PhDr. Vlastimil Nečas, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý![]() |
Datum přihlášení: | 06.08.2021 |
Datum zadání: | 06.08.2021 |
Datum a čas obhajoby: | 20.09.2022 08:00 |
Místo konání obhajoby: | Hollar - Smetanovo nábřeží 6,Praha 1, H013, Hollar - místn. č. 013 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 31.07.2022 |
Datum proběhlé obhajoby: | 20.09.2022 |
Oponenti: | Mgr. Jan Miessler |
Kontrola URKUND: | ![]() |
Seznam odborné literatury |
Benziman, Y. (2020). “Winning” the “battle” and “beating” the COVID-19 “enemy”: Leaders’ use of war frames to define the pandemic. Peace and Conflict: Journal of Peace Psychology, 26(3), 247–256. https://doi.org/10.1037/pac0000494
Kvalitativní studie, na které diplomová práce staví. Benziman pomocí zakotvené teorie identifikoval v projevech politických vůdců Spojených států a Velké Británie týkajících se epidemie koronaviru pět válečných rámců. Snaží se pochopit, jak vůdci využívali válečné rámcování ke strukturování vnímání epidemie covid-19 jejich voliči. Vysvětluje, jak válečné rámce umožňují vůdcům požadovat určité kroky a přimět veřejnost předvídat určité výsledky. Flusberg, S. J., Matlock, T., and Thibodeau, P. H. (2017). Metaphors for the war (or race) against climate change. Environ. Commun. 11, 769–783. doi: 10.1080/17524032.2017.1289111. Výzkum analyzuje roli metaforického válečného rámování při utváření postojů ke změně klimatu. Autoři zjistili, že oproti rasovým rámcům válečná metafora působila efektivněji. Lidé vnímali větší naléhavost a riziko spojené se změnou klimatu a byli více nakloněni aktivitám pro ochranu životního prostředí. Kudrnová, B. (2017). Mediální konstrukce zdravotního rizika v českém prostředí na příkladu viru Zika. Praha. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Vedoucí diplomové práce PhDr. Vlastimil Nečas, Ph.D. Diplomová práce identifikuje charakteristiky českého zpravodajství v souvislosti s mediální konstrukcí zdravotních hrozeb na příkladu viru zika, přičemž se soustředí na tištěná média. Autorka mimo jiné popisuje koncept alarmingu, charakter vyjádření citovaného zdroje/aktéra, které může nabývat trojí podoby: varovné (popisuje situaci jako nebezpečnou, posiluje možné obavy z viru), uklidňující (snaží se oslabit potenciální obavy z viru zika), neutrální. Semetko, H. A., & Valkenburg, P. M. V. (2000). Framing European politics: A Content Analysis of Press and Television News. Journal of Communication, 50(2), 93–109. Retrieved from: https://doi.org/10.1111/j.1460-2466.2000.tb02843.x. Průkopnický výzkum klasifikující typy rámců, které média obecně používají k předávání svého poselství: přisouzení odpovědnosti, konflikt, lidský zájem, ekonomické důsledky a morálka. Podle autorů záviselo použití zpravodajských rámců jak na typu výstupu, tak na typu tématu. Nejvýznamnější rozdíly neobjevili mezi druhy médii (televize versus tisk), nýbrž mezi bulvárními a seriózními médii. Seriózní častěji využívaly odpovědnost a konfliktní rámce při prezentaci zpráv, zatímco senzacechtivé častěji využívaly rámec lidského zájmu. Wicke P, Bolognesi M. M. (2020). Framing COVID-19: How we conceptualize and discuss the pandemic on Twitter. PLoS ONE, 15(9). Retrieved from: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0240010. Studie zkoumá diskurz o covidu-19 na rozsáhlém vzorku tweetů zveřejněných během března a dubna roku 2020. Autoři zkoumali, do jaké míry se válečné rámce používají k modelování diskurzu o covid-19 na Twitteru, které jazykové výrazy a témata se ve válečném rámcování nejčastěji vyskytují. |
Předběžná náplň práce |
Cílem diplomové práce je analyzovat výskyt válečných rámců v mediálních obsazích o epidemii covidu-19 v období jednoho roku. Epidemii média nemusí rámcovat jen jako zdravotní, ekonomický nebo politický problém, ale také pomocí válečných metafor. Rámcování epidemie jako vojenského konfliktu může hrát významnou roli při ospravedlňování politických kroků, definici nepřítele a mobilizaci veřejnosti.
Práce bude navazovat na kvalitativní studii Benzimana (2020) zkoumající prohlášení o covidu-19 vůdčích politiků Spojeného království a Spojených států. Analýza zahrne nejčtenější tištěná média v období 1. 3. 2020 – 1. 3. 2021, při identifikaci válečných rámců bude rozlišovat promluvy novinářů a politiků. Přinese poznatky o časovém vývoji jejich výskytu, četnosti užívání politickými zástupci a srovnání válečného rámcování epidemie mezi vybranými médii. |
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
The thesis aims to analyse the war frames in media coverage of the covid-19 epidemic over a period of one year. The epidemic may be framed not only by the media as a health, political or economic problem, but also by war metaphors. Framing the epidemic as a military conflict can play an important role in justifying political action, defining the enemy and mobilizing the public. The thesis will build on a qualitative study by Benziman (2020) who examined statements about covid-19 made by leading politicians of the United Kingdom and the United States. The analysis will include the most read print media in period 1. 3. 2020-1. 3. 2021, in identifying war frames will distinguish the speeches of journalists and politicians. It will provide insights into the temporal evolution of their occurrence, the frequency of use by political representatives, and a comparison of the wartime framing of the epidemic among selected media. |