Evropská mobilita z pohledu dějin evropské integrace

• Název práce v češtině: Evropská mobilita z pohledu dějin evropské integrace
• Název v anglickém jazyce: European Mobility from the Perspective of European Integration
• Klíčová slova: Evropská integrace, mobilita, Evropská společenství, Evropská unie, Schengen, volný pohyb osob
• Klíčová slova anglicky: European Integration, Mobility, European Communities, European Union, Schengen, Freedom of movement
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra evropských studií (23-KZS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Anna Lukešová
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 26.07.2021
• Datum zadání: 26.07.2021
• Datum a čas obhajoby: 05.06.2023 08:30
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.05.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 05.06.2023
• Oponenti: PhDr. Zuzana Kasáková, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Boswell, Christina a Andrew Geddes. Migration and Mobility in the European Union. Hampshire: Palgrave Macmillan, 2011.
Defarges, Philippe Moreau. Evropské instituce. Praha: Karolinum, 2002.
Gerbet, Pierre. Budování Evropy. Praha: Karolinum, 2004.
Judt, Tony. Velká iluze? Esej o Evropě. Praha: Prostor, 2020.
Kratochvíl, Petr. Teorie evropské integrace. Praha: Portál, 2008.
Šlosarčík, Ivo. Politický a právní rámec evropské integrace. Praha: Walters Kluwer, 2010.
Tichý, Luboš et al. Dokumenty ke studiu evropského práva. Praha: Linde Praha a. s., 2006.
Spaak, Paul-Henri. “The Integration of Europe: Dreams and Realities”. Foreign affairs 29, č. 1 (říjen 1950): 94—100, https://doi.org/10.2307/20030817 (staženo 6. prosince 2022).
Šlosarčík, Ivo. „Přechodná období jako nástroj flexibility při rozšiřování Evropské unie“. Mezinárodní vztahy 39, č. 1 (2004): 50—69, https://mv.iir.cz/article/view/104 (staženo 13. prosince 2020).

Předběžná náplň práce

Tato bakalářská práce se zabývá institucionálním vývojem evropské mobility v Evropských společenstvích a Evropské unii. Mobilitou je zde chápán volný pohyb pracovníků, který se v průběhu prohlubování procesu evropské integrace rozšířil na volný pohyb osob a následně konstitucionalizoval institucí evropského občanství. Cílem práce je odpovědět na základní otázku: „Kde lze nalézt původ dnešní evropské mobility a jakými institucionálními úpravami prošla?“ Jedná se tedy o případovou studii konkrétní politiky evropské integrace. Vzhledem ke svému historickému zaměření tato práce vychází z kvalitativní analýzy pramenů, zejména primárních legislativních aktů Společenství, respektive Unie, ale neopomíjí ani sekundární legislativu či širší kontext. Hlavní stať je rozdělena do šesti podkapitol, které se věnují jednotlivým časovým úsekům. K dělení bylo přistoupeno na základě podpisů primárních smluv, které byly pro rozvoj mobility klíčové. Jedná se tedy o období před vznikem Evropského hospodářského společenství, následují smlouvy Římské, Akt o jednotné Evropě, Maastrichtská smlouva, Amsterodamská smlouva a zatím poslední z „velkých“ smluv Lisabonská. V diskusní části jsou zjištěné poznatky konfrontovány s některými z teoretických rámců evropské integrace, například teorií sledu přelomových událostí či neofunkcionalistické teorie integrace. Závěr přináší shrnutí zjištěných výsledků.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This bachelor thesis examines the institutional development of European mobility in the European Communities and the European Union. The phenomenon of mobility is understood as freedom of movement for workers, which evolved into the freedom of movement for all European Union citizens. The key research question is formulated as: “Where and when might the origin of the European mobility be found?“ and “How has it evolved since?“ That makes this thesis a historical case study focused on one particular European policy. To explain the development, this thesis analyses primary sources (e.g. the European legislation) and secondary literature. The historical section is divided into six subchapters, which describe the development in particular periods: before the establishment of the European Economic Community, after the Treaties of Rome, after the Single European Act, after the establishment of the European Union by the Maastricht Treaty, after the Amsterdam Treaty and finally after the Treaty of Lisbon reforms. In the final discussion, the ascertained knowledge is confronted with some of the European integration theories (e.g. the theory of major historical breaks or neofunctionalism).