Neurobiologické studie u savců ukázaly, že aktivita mozku je ovlivňována funkcí imunity, která je v interakci s mikrobiálními organismy v různých částech těla (gastrointestinální trakt, dýchací soustava). Jaký vliv tedy má složení mikrobioty na chování, učení, paměť nebo třeba nálady? Ačkoliv by se mohlo zdát, že podobné vztahy budou specifické pro člověka, který má podle našeho vlastního soudu nejlepší mentální schopnosti, v různé míře se podobné vztahy projevují i u ostatních živočichů. Pochopení diverzity vztahu mezi mikrobiotou a neurální aktivitou by nám přitom mohlo nejen pomoci zlepšit zdravotní stav člověkem chovaných zvířat, ale možná také odhalit nové terapeutické prostředky pro léčbu lidských psychických poruch. Tato bakalářská práce si proto klade za cíl popsat známé efekty složení mikrobioty na neurální funkce u člověka a jiných živočichů. Není v žádném případě cílem poskytnout úplný přehled existujících prací, ale spíše popsat šíři popsaných efektů. Práce by se měla zaměřit jak na korelativní vztahy, tak i na manipulativní experimenty a měla by poskytnout metodologické vodítko pro další výzkum zejména v oblasti depresivních poruch. Možností je navazující magisterská diplomová práce na příbuzné téma. Bližší informace o možnostech propojení tématu s výzkumem: http://web.natur.cuni.cz/zoology/eei/
- zadáno vedoucím/školitelem