Reakce rodinné politiky na nové formy rodiny v ČR a Švédsku

• Název práce v češtině: Reakce rodinné politiky na nové formy rodiny v ČR a Švédsku
• Název v anglickém jazyce: Reaction of family policy to new family forms in Czechia and Sweden.
• Klíčová slova: Rodinná politika, Komparativní analýza, Česká republika, Švédsko, Nové formy rodiny, Rodina
• Klíčová slova anglicky: Family policy, Comparative analysis, Czech republic, Sweden, New family forms
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Marie Jelínková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 18.06.2021
• Datum zadání: 18.06.2021
• Datum a čas obhajoby: 06.06.2022 09:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK405, 405, Zasedací místnost
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.05.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 06.06.2022
• Oponenti: prof. PhDr. Martin Potůček, CSc., M.Sc.

Seznam odborné literatury

Orientační seznam literatury
1. BARTON, C. (2016). Susan Golombok, Modern Families; Parents and Children in New Family Forms. Modern Law Review, 79(2), 367–371.
2. KÁBELOVÁ, L., ARLTOVÁ, M. (2020). ÚČINNOST rodinné politiky v České republice. Politicka Ekonomie, 68(6), 679–694.
3. SÝKOROVÁ, D. (2002). Proměny současné české rodiny. Rodina-Gender-Stratifikace.
4. GOLOMBOK, S. (2017). Parenting in new family forms. Current Opinion in Psychology, 15, 76–80. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.copsyc.2017.02.004
5. DUVANDER, A. Z. (2008). Family policy in Sweden: An overview. Social insurance report, 15, 1-18.
6. ŠŤASTNÁ, A. (2009) Neúplné rodiny v České republice a ve vybraných evropských zemích. VÚPSV
7. LOHMANN, H., ZAGEL, H.. (2016), Family policy in comparative perspective: The concepts and measurement of familization and defamilization. Journal of European Social Policy [online]. 2016, roč. 26, č. 1, s. 48–65. ISSN 0958-9287. Dostupné z: doi:10.1177/0958928715621712
8. ANDERSSON, G., NOACK, T., SEIERSTAD, A., WEEDON-FEKJÆR H. (2006) The demographics of same-sex marriages in Norway and Sweden. Demography [online]. 2006, roč. 43, č. 1, s. 79–98. ISSN 0070-3370. Dostupné z: doi:10.1353/dem.2006.0001
9. KURONEN, M. (2010). Research on Families and Family policies in Europe State of the Art.
10. KOLK, M., ANDERSSON, G. Two Decades of Same-Sex Marriage in Sweden: A Demographic Account of Developments in Marriage, Childbearing, and Divorce. Demography [online]. (2020), roč. 57, č. 1, s. 147–169. ISSN 0070-3370. Dostupné z: doi:10.1007/s13524-019-00847-6
11. WONG, E., JOU, J., RAUB, A., HEYMANN, J. (2020) Comparing the availability of paid parental leave for same-sex and different-sex couples in 34 OECD countries. Journal of Social Policy [online]. 2020, roč. 49, č. 3, s. 525–545. ISSN 0047-2794. Dostupné z: doi:10.1017/s0047279419000643

Předběžná náplň práce

Téma této práce je reakce sociální politiky na nové formy rodiny, a to především se zaměřením na rodinnou politiku. Práce se zaměří na to, jak rodinná politika daného státu ukotvuje nové formy rodiny, jak na ně nahlíží a jaké jsou tam rozdíly oproti rodinám standardním. To znamená, že se podívá na to, jak daná rodinná politika definuje nové formy rodiny a jaké formy rodiny do toho zařazuje. Následně se zaměřuje na to, jak a jestli vůbec se snaží tyto nové formy rodin podporovat, aby nebyli znevýhodňování oproti rodinám standardním a také o zjištění, jestli daná rodinná politika dělá rozdíly mezi rodinnou tradiční a rodinnou novou. Půjde o kritické srovnání reakcí sociální (rodinné) politiky ve dvou zemích, a to České republice a Švédsku. Jde o dvě celkem rozdílné země z pohledu rodinné politiky, proto je vhodné tyto dvě země porovnat mezi sebou. Rodina může mít různé formy a podoby ale můžeme si všímat také nových forem rodin, které se objevují a je třeba se na ně zaměřit a zjistit, jestli jsou na ně sociální, a to hlavně rodinné politiky různých států připraveny, a jestli je nijak nezvýhodňují. Hlavní výzkumnou otázkou této bakalářské práce je: Jak reaguje sociální (rodinná) politika na nové formy rodiny? A dalšími výzkumnými podotázkami jsou: Jak sociální politika ČR reaguje na nové formy rodiny? Jak sociální politika Švédska reaguje na nové formy rodiny? Jak se liší rodinná politika v reakci na nové formy rodiny v ČR a Švédsku?



V první části se práce zaměřím na teoretické ukotvení práce, které vychází z měnícího se konceptu rodiny a to, jak se v průběhu času samotná forma a koncept rodiny měnil a v neposlední řadě také na teoretické vymezení pojmů, se kterými bude pracovat jako: rodinná politika, nástroje rodinné politiky, cíle rodinné politiky, funkce rodinné politiky, rodina, funkce rodiny, nové formy rodiny (tzn. neúplné rodiny, nesezdaná soužití, registrovaná partnerství, rodiny žijící odděleně, nevlastní rodiny a rodiny po opakovaném sňatku). Následně bude tato část přibližovat existující statistiky, jako například kolik je v zemi registrovaných partnerství, neúplných rodin a tak podobně, to však může mít i své limity v tom, že tyto statistiky nemusí být pro dané země a oblasti zájmu k dispozici. V druhé části práce bude už samotná praktická část, a to komparativní analýza dvou zvolených států založená na datech ze sekundární analýzy. Zdroje této analýzy budou již existující studie, statistiky a také samotné politiky daných zemí a jejich oficiální zdroje například z oficiálních národních stránek a jak už bylo zmíněno zaměří se na samotné rodinné politiky dvou odlišných zemí, které bude porovnávat. Pomocí komparativní analýzy se tedy práce bude snažit co nejlépe identifikovat všechny odlišnosti a koncepty dvou různých rodinných politik.


Okolo tématu rodinné politiky a jejím pohledem na nové formy rodiny, a to hlavně na neúplné rodiny a registrovaná partnerství (či stejnopohlavní manželství) se dá najít spoustu literatury i již proběhlých výzkumů. Jeden z těch, který bych ráda zmínila jako dobrý příklad již proběhlých výzkumů je výzkum z roku 2020, kde proběhlo srovnání v 34 zemích OECD z pohledu dostupnosti placené rodičovské dovolené pro heterosexuální a homosexuální páry. V tomto srovnání je mimo jiných zemích zahrnuto i Švédsko a Česká republika a z výzkumu můžeme jasně vidět, že se tyto dvě země velice liší v přístupu k stejnopohlavním párům. Práce například uvádí srovnání toho, na kolik týdnů rodičovské dovolené mají právo po adopci dítěte a v případě České republiky, je nárok na rodičovskou dovolenou přisuzován jen heterosexuálním párům a homosexuální páry nemají nárok na žádnou. Ve Švédsku ale na rozdíl od České republiky mají všechny páry stejný nárok. Toto samozřejmě ale souvisí také s faktem, že ČR je jedna ze zemí, kde není adopce stejnopohlavním párem legální. (Wong, E., str. 537, 2020). Další studií, která se zabývá novou formou rodiny a porovnává několik zemí (společně i s ČR a Švédskem) je studie z roku 2009 a rozebírá téma neúplných rodin v několika vybraných zemích a snaží se nalézt rozdíly mezi nimi, a to hlavně z pohledu sociální politiky (Šťastná, A., 2009).

Práce bude pojata jako srovnání České republiky a Švédska v reakci rodinné politiky na nové formy rodiny. Práce bude založená na datech ze sekundární analýzy z již existujících studií a materiálů (Golombok, S. 2017., Lohmann, H., Zagel, H. 2016., Kuronen, M. 2010.) a na tyto data bude poté použita komparativní analýza, kterou bude porovnáno, jak se Česká republika liší od Švédska, v čem jsou naopak stejné anebo například v čem je jaká země napřed anebo pozadu. Prvním krokem tedy bude shromáždění již existujících studií, prací a článků, poté jako další krok bude uspořádání těchto dat podle států, kterých se práce týká a v neposlední řadě dojde k samotné komparativní analýze, díky které se data porovnají a najdou se v nich již zmíněné vlastnosti.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Main focus of this paper will be the response of social policy (especially family policy) of Czech Republic and Sweden to new forms of families - such as single parent households, same sex families and step families. First there will be theoretical part of family concepts and how it evolved, the actual different forms of families and how are they defined in each country - if they even are. The second part of the paper will be the actual comparative work of the different approaches of the countries, where I will try to use existed data and statistics of how many different families are there and how are they view and supported.