Frakcionalizace České strany sociálně demokratické

• Název práce v češtině: Frakcionalizace České strany sociálně demokratické
• Název v anglickém jazyce: Fractionalization of the Czech Social Democratic Party
• Klíčová slova: ČSSD, sociální demokracie, frakce, Bohuslav Sobotka, Jan Hamáček, Kenneth Janda, Lánský puč
• Klíčová slova anglicky: CSSD, Czech social democracy, factions, Bohuslav Sobotka, Jan Hamacek, Kenneth Janda, Lansky coup d'état
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jan Charvát, M.A., Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 04.05.2021
• Datum zadání: 04.05.2021
• Datum a čas obhajoby: 14.06.2021 08:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK313, 313, Malá učebna, 3.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 04.05.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 14.06.2021
• Oponenti: doc. Michel Perottino, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Tato bakalářská práce bude jedinečnou případovou studií. Nebudu se v ní spoléhat pouze na jediný zdroj. K dosažení cíle hodlám využít tří následujících metod. Za prvé je to metoda vedení osobních polostrukturovaných rozhovorů s aktéry a jejich následná analýza. Nejsem ani členem strany, ani nejsem v byrokratickém aparátu strany, ale mám nyní stáž v Poslanecké sněmovně PČR, tudíž budu nejdříve oslovovat respondenty z řad poslanců a ministrů za ČSSD. Díky těmto kontaktům pak chci navázat dalšími respondenty mezi současnými i bývalými funkcionáři strany, poslanci a senátory, případně i krajskými zastupiteli. Druhou metodou výzkumu pak bude analýza primárních dokumentů, jakými mohou být například záznamy z jednání vedení strany. Poslední metodou je pak analýza sekundárních zdrojů, jakými jsou odborná literatura zabývající se sociální demokracií a výstupy v médiích.
V úvodu své bakalářské práce stručně českou sociální demokracii představím, zejména z hlediska vnitřní struktury a členské základny. Následně pak zmíním její historii po obnovení v roce 1990. Hlavní část se pak bude sestávat z analýzy provedených polostrukturovaných rozhovorů, primárních a sekundárních pramenů. V rámci hlavní části pak popíšu, jakým způsobem je strana rozdělená, jak dlouho takové rozdělení existuje a na základě čeho se tak stalo, kdo se k jaké frakci hlásí nebo koho je možné z výstupu výzkumu k nějaké frakci zařadit, a která frakce reprezentuje jaký myšlenkový proud.

Úvod
Metodologie
Stručná charakteristika strany (podle typologie vnitřní struktury, členové, demografie, sociologická data)
Stručná historie ČSSD po revoluci
Hlavní část
Analýza rozhovorů a zkoumání primárních a sekundárních pramenů
Definice jednotlivých frakcí,
Představitelé,
Popis jejich pozice v rámci strany
Závěr

Seznam odborné literatury

DRULÁK, Petr, 2008. Jak zkoumat politiku: kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-385-7.
POLÁŠEK, Martin, 2012. Mezi masovou a kartelovou stranou: možnosti teorie při výkladu vývoje ČSSD a KSČM v letech 2000-2010 / Martin Polášek, Vilém Novotný, Michel Perottino a kolektiv. ISBN 9788074190940.
BUREŠ, Jan, 2008. Přík;lad úspěšně obnovené strany: Vývoj české sociální demokracie po roce 1989. Politologicka Revue [online]. 14(2), 41-68 [cit. 2019-02-21]. ISSN 12110353.
ZEMAN, Miloš, 2006. Vzestup a pád české sociální demokracie / Miloš Zeman. ISBN 8086739228.
ZEMAN, Miloš, 2005. Jak jsem se mýlil v politice / Miloš Zeman. ISBN 8073602601.
KOPEČEK, Lubomír a Pavel PŠEJA, 2008. Czech Social Democracy and its “cohabitation” with the Communist Party: The story of a neglected affair. Communist and Post-Communist Studies [online]. 41(3), 317-338 [cit. 2019-02-21]. DOI: 10.1016/j.postcomstud.2008.06.005. ISSN 0967067X.
CHOVANCOVÁ, Katarína, 2017. Komparatívna analýza opozičných legislatívnych stratégií strán Smer-SD a ČSSD v rokoch 2010-2012, resp. 2010-2013. Politologicka Revue [online]. 23(2), 85-113 [cit. 2019-02-21]. ISSN 12110353.
MAREŠ, Miroslav, 2011. Konsolidace levice ve stranickém systému České republiky. Politologicky Casopis [online]. 18(2), 133-159 [cit. 2019-02-21]. ISSN 12113247.
TOMEŠ, Josef, 2013. Průkopníci a pokračovatelé: osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878-2013. ISBN 9788086981017.
MITROFANOV, Alexandr, 1998. Za fasádou lidového domu: česká sociální demokracie 1989-98. ISBN 808597441X.

Předběžná náplň práce

Důvodů, které mě vedly k výběru tématu Frakcionalizace České strany sociálně demokratické, bylo několik. Nejdůležitějším kritériem pro mě bylo, že se téma týká české politické scény, o kterou mám dlouhodobě zájem. Dalším faktorem výběru, který hrál velkou roli, je předpoklad práce v terénu, respektive přímá konfrontace s funkcionáři sociální demokracie. V neposlední řadě je to pak společenská relevance tématu, neboť sociální demokracie byla od sametové revoluce důležitým hráčem české politiky a toho času je vládní stranou. Čímž se dostávám k poslednímu důvodu a tím je aktuálnost.
Česká strana sociálně demokratická je nejstarší fungující stranou v českých zemích. Je jednou ze čtyř politických stran (ČSSD, ODS, KDU-ČSL a KSČM), které za posledních 25 let kontinuálně zásadně ovlivňovaly českou politickou scénu a směřování České republiky. Nyní je sociální demokracie již druhé volební období za sebou vládní stranou, avšak její pozice se oproti prvnímu období značně oslabila. Z prostého náhledu do médií lze usoudit, že strana minimálně v poslední době nebyla uvnitř zcela jednotná. Tento rozkol je patrnější po odchodu Jiřího Paroubka z funkce předsedy a nástup Bohuslava Sobotky v červnu 2010. Největším důkazem tohoto rozpolcení budiž takzvaný Lánský puč, který provedla skupina sociálních demokratů krátce po volbách v roce 2013. Otázkou tedy je, do jaké míry se tyto rány zacelily nebo naopak ještě více otevřely.
Mým cílem je tedy zjistit zda je Česká strana sociálně demokratická vnitřně zásadně názorově rozpolcená a rozdělená do menších skupin (předpokládaná odpověď je ano). Pokud rozdělená je, pak se pokusím zjistit, jaké frakce se uvnitř strany vytvořily, jaký názorový proud prosazují a kdo kterou frakci reprezentuje a jaký má reálný vliv na rozhodování ve straně i ve vládě. Důraz budu klást na dobu od poloviny roku 2010 až do současnosti, kdy jako místopředseda převzal vedení strany Bohuslav Sobotka od Jiřího Paroubka a následně byl na sjezdu zvolen předsedou. Cíl je postavit bakalářskou práci na polostrukturovaných rozhovorech se současnými i minulými členy sociální demokracie ve vedení strany, poslanci či senátory. Zajisté si uvědomuji riziko, že můžu být při žádostech o rozhovory hojně odmítán. Zároveň neočekávám přemíru otevřenosti a předpokládám, že se dotazovaní nebudou sami explicitně k některé z frakcí hlásit, ale spíše budou mít snahu navenek působit jako jednotní. Z těchto důvodů bude výzkum obsahovat i primární zdroje, v tomto případě na obsahu archivů poslanecké sněmovny, případně archivy ČSSD (pokud to okolnosti dovolí). A konečně budou zahrnuty i sekundární zdroje, tedy literatura zabývající se sociální demokracií a výstupy médií.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

There are many motives why I chose the topic Fractionalization of the Czech Social Democratic Party of my bachelor thesis. The most important motive is that this topic relates to Czech political scene in which I am interested for a long time. Next major aspect of my choice is an assumption of fieldwork and confrontation with officials of the Social Democracy. Last but not least purpose is social relevance of the topic because Czech Social Democratic Party has had an important role in Czech political scene since the Velvet Revolution and nowadays Social Democracy is a governing party. Thus, the last reason is topicality of this topic.
Czech Social Democratic Party is the oldest functional party in the Czech lands. Social Democracy is one of four parties (Czech Social Democratic Party, Civic Democratic Party, Christian and Democratic Union – Czechoslovak People's Party, Communist Party of Bohemia and Moravia), which have had fundamental influence on the Czech political scene and the course of the Czech Republic for last 25 years. Presently, Social Democracy is a governing party in two subsequent election periods. However, the position of Social Democracy has weakened compared to the first election period. When we take a look into media it could be inferred that Social Democracy is not completely unanimous inside the party. This division can be more evident after Jiří Paroubek’s leaving the function of the leader of Social Democracy and ascension of Bohuslav Sobotka as a leader of the party in June 2010. The main proof of this division is an affair called Lánský puč, which was realized by a group of social democrats shortly after the election in 2013.
The aim of this bachelor thesis is to discover whether Social Democracy is divided inside to smaller groups (presumed answer is that it is). If Social Democracy was divide, I will examine which fractions have been created, their point of view, the members of fractions and their influence on decision-making in the party and in the government. I will place great emphasis on the period from June 2010 to the present. The bachelor thesis will be based on semi-structured interviews with current and former members of Social Democracy, officials, MPs or senators. I am aware of the risks of denying interview by members of Social Democracy and I do not expect a lot of openness and claiming a membership to one of the fractions, I expect that the respondents will declare that Social Democracy is united. For these reasons the research will contain also primary data sources such as archives of the Chamber of Deputies, eventually archives of Social Democracy (this depends on conditions). Finally, the bachelor thesis will include secondary data sources, literature dealing with Social Democracy and media outputs.