Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 341)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Analytical tools for Gregorian chant
Název práce v češtině: Analytické nástroje pro gregoriánský chorál
Název v anglickém jazyce: Analytical tools for Gregorian chant
Klíčová slova: digitální muzikologie|gregoriánský chorál|zarovnání sekvencí|cantus corpus|angular
Klíčová slova anglicky: digital musicology|gregorian chant|multiple sequence alignment|cantus corpus|angular
Akademický rok vypsání: 2020/2021
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: angličtina
Ústav: Ústav formální a aplikované lingvistiky (32-UFAL)
Vedoucí / školitel: Mgr. Jan Hajič, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 28.04.2021
Datum zadání: 28.04.2021
Datum potvrzení stud. oddělením: 26.05.2021
Datum a čas obhajoby: 10.09.2021 09:00
Datum odevzdání elektronické podoby:22.07.2021
Datum odevzdání tištěné podoby:22.07.2021
Datum proběhlé obhajoby: 10.09.2021
Oponenti: doc. RNDr. Pavel Pecina, Ph.D.
 
 
 
Zásady pro vypracování
Výzkum hudby pomocí výpočetních nástrojů pomáhá lépe rozumět hudební kultuře ve větším rozsahu než tradiční muzikologie. Digital Humanities proměňuje i studium gregoriánského chorálu -- jednohlasé liturgické hudby, která byla úhelným kamenem kultury v latinské části středověké Evropy po více než tisíc let. Stále nejsou dořešeny základní otázky o gregoriánském chorálu, jako například jeho rytmus (který nebyl zapisován) a vnitřní stylová diferenciace chorálního repertoáru. V posledních letech však vznikly velké databáze chorálu standardizované v systému Cantus Index, které umožňují na některé z těchto otázek hledat odpovědi právě pomocí digitálních nástrojů. Příslušné analytické softwarové nástroje, které by umožňovaly muzikologům na základě nashromážděných dat formulovat nové poznatky například o vývoji chorálu, však ještě vyvinuty nejsou. Cílem práce je takové nástroje pro kvantitativní výzkum chorálu poskytnout.

Prvním přínosem práce je dashboard prezentující (a vizualizující) relevantní kvantitativní vlastnosti uživatelem zadané sady chorálního repertoáru. Zde je netriviální vybrat, co jsou tyto relevantní vlastnosti (nad rámec základních popisných statistik). Jedním z takových výstupů by mohl být například "word cloud" charakteristických melodických prvků pro daný korpus, nicméně zatím není známo, co by měly být melodické jednotky v takovém slovníku obsažené. (Chorální praxe byla založena na ústní tradici ve stejné -- či větší -- míře než na zapsané hudbě, a to, co víme o středověké hudební teorii, neposkytuje v praxi pro chorál stejně užitečný aparát jako pro mladší polyfonní hudbu.) Typickou úlohou nad takovýmto uživatelským rozhraním bude porovnání několika skupin repertoáru (definovaných např. chronologicky či geograficky).

Druhým přínosem práce je aplikace algoritmů Multiple Sequence Alignment (MSA) z bioinformatiky pro studium vývoje a šíření chorálního repertoáru (jak se v průběhu staletí měnil, a jak se tyto inovace -- či regresivní tendence -- po Evropě přejímaly) jakožto analytického nástroje. Totiž: repertoár gregoriánského chorálu byl relativně fixní a standardizovaný, a jednotlivé chorály přežívají v mnoha opisech -- avšak v procesu kopírování byly do melodií chorálů zaváděny změny, byly adaptovány pro použití s novým textem (kompoziční postup známý jako kontrafaktace) a procházely dalšími kompozičními procesy. Tyto procesy jsou analogické mutacím a rekombinacím v sekvencích DNA a RNA, a chorální melodie může být reprezentována jako řetězec s velmi omezeným slovníkem, takže chorální data lze pomocí příslušných bioninformatických nástrojů zpracovat. Ačkoliv existuje množství metod pro výpočet editační vzdálenosti či podobnosti hudebních melodií, tyto většinou mají předpoklady s chorálem nekompatibilní: neberou v potaz hranice v textu (slabiky a slova), předpokládají pravidelnou rytmickou strukturu, či moderní harmonii místo chorálních modů; algoritmy pro MSA tyto předpoklady nemají. Klíčové netriviální kroky jsou v tomto případě navrhnout vhodnou řetězcovou reprezentaci a příslušnou matici substitučních cen pro "abecedu" chorálu, a návrh a provedení baseline pokusů na existujících chorálních datasetech, na základě kterých půjde odhadnout, jaký potenciál tento doposud nevyzkoušený přístup pro výzkum evoluce chorálu má.

Práce bude implementována jako webová aplikace zaměřená na desktopové uživatele z muzikologické sféry a bude vyvíjena v blízké spolupráci s muzikology AV ČR a FF UK.
Seznam odborné literatury
David Hiley. "Western Plainchant: A Handbook." Oxford: Oxford University Press, 1993.

Jan Koláček, Debra Lacoste, Elsa de Luca, Kate Helsen. "The CANTUS Index." http://cantusindex.org

Rozewicki, Li, Amada, Standley, Katoh. "MAFFT-DASH: integrated protein sequence and structural alignment." Nucleic Acids Research 47:W5-W10, 2019.

Katoh, Misawa, Kuma, Miyata. "MAFFT: a novel method for rapid multiple sequence alignment based on fast Fourier transform." Nucleic Acids Res. 30:3059-3066, 2002

Cornelissen, Bas, Willem Zuidema, and John Ashley Burgoyne. "Mode Classification and Natural Units in Plainchant." Proceedings of the 21th International Conference on Music Information Retrieval (ISMIR 2020). Montréal, Canada. 2020.

Cornelissen, Bas, Willem Zuidema, and John Ashley Burgoyne. "Studying Large Plainchant Corpora Using chant21." 7th International Conference on Digital Libraries for Musicology. 2020.

Mongeau, Marcel, and David Sankoff. "Comparison of musical sequences." Computers and the Humanities 24.3 (1990): 161-175.

Gómez, Carlos, Soraya Abad-Mota, and Edna Ruckhaus. "An Analysis of the Mongeau-Sankoff Algorithm for Music Information Retrieval." ISMIR. 2007.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK