Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Komparace výstupů z veřejně dostupných překladačů ve směru němčina-čeština
Název práce v češtině: Komparace výstupů z veřejně dostupných překladačů ve směru němčina-čeština
Název v anglickém jazyce: Comparing German-Czech translation output of publicly available machine translation engines
Klíčová slova: Strojový překlad|strojový překladač|neuronový strojový překlad|kvalita|dvoustupňový model hodnocení kvality strojového př|Amazon Translate|Bing Translator|Deep L|Google Translate
Klíčová slova anglicky: Machine translation|machine translation engines|neural machine translation|quality|two-stage model for evaluating the quality of mach|Amazon Translate|Bing Translator|Deep L|Google Translate
Akademický rok vypsání: 2020/2021
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Ústav translatologie (21-UTRL)
Vedoucí / školitel: PhDr. Bc. Tomáš Svoboda, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 17.03.2021
Datum zadání: 17.03.2021
Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
Datum potvrzení stud. oddělením: 15.04.2021
Datum a čas obhajoby: 01.02.2022 09:00
Datum odevzdání elektronické podoby:02.01.2022
Datum proběhlé obhajoby: 01.02.2022
Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
Oponenti: PhDr. Mgr. Petra Mračková Vavroušová, Ph.D.
 
 
 
Zásady pro vypracování
Tématem této diplomové práce je porovnání výstupů z veřejně dostupných překladačů podporujících češtinu, zejména překladačů od společností Google, Microsoft a Amazon. Předmětem zkoumání budou německé texty a jejich překlad do českého jazyka. Práce bude rozdělená na část teoretickou, ve které představím problematiku strojového překladu, jakož i jeho aktuální a nedávný vývoj, a část empirickou, ve které se zaměřím na srovnání translátu vybraných textů.
V teoretické části představím jednotlivé překladače, které budou předmětem zkoumání. Poté
se budu věnovat hodnocení kvality strojového překladu z obecného hlediska a zmíním metody, pomocí kterých lze k hodnocení kvality strojového překladu přistupovat. V další části práce uvedu vstupní hypotézy a model, podle něhož v nadcházející kapitole zhodnotím kvalitu translátu.
Empirická část bude obsahovat materiál výzkumu, tedy vybrané výchozí texty, které budou přeloženy zmíněnými překladači. Tyto texty budu dále charakterizovat a zdůvodním jejich výběr s ohledem na jejich reprezentativnost, včetně zohlednění textových druhů a typů.
Na základě získaných výstupů z překladačů provedu translatologickou analýzu, jež bude základem pro hodnocení kvality, kterou určím pomocí zmíněného modelu.
V závěru této práce ověřím vstupní hypotézy a shrnu výsledky, které vyplynou z praktické části.
Práci opatřím bibliografickým soupisem primárních a sekundárních zdrojů, přičemž neopomenu ani zdroje elektronické. V příloze uvedu výchozí i překladové texty, které nebylo možné z kapacitních důvodů uvést v části empirické.
Cílem práce je přispět k poznání kvalitativní úrovně strojově generovaných translátů u jazykové dvojice, která dosud zůstává stranou vědeckého zájmu. Dále si tato práce klade za cíl zhodnotit kvalitu translátu překladače od společnosti Amazon a srovnat ji s konkurenčními překladači, které jsou na trhu déle. Ze závěru této práce mohou vyplynout i poznatky relevantní v překladatelské praxi, neboť strojový překlad se stal v posledních letech její neoddělitelnou součástí.
Pokyny školitele
V teoretické části studentka nejprve popíše cíle/hypotézy a zvolenou metodu práce, jejímž prostřednictvím se pokusí cílů dosáhnout, popřípadě hypotézy verifikovat či vyvrátit. Dále popíše zamýšlené přínosy práce v dané vědní (pod)oblasti. Důkladně prostuduje dostupné a relevantní sekundární zdroje (rozumí se zdroje tištěné i on-line, a to ve všech jazycích, jež ovládá), přičemž bude čerpat z připojené bibliografie. Jako prvotní východisko pro vyhledávání zdrojů může sloužit např. Routledge Encyclopaedia of Translation Studies a dále databáze BITRA (http://aplicacionesua.cpd.ua.es/tra_int/usu/buscar.asp?idioma=en). Žádoucí je též rešerše mezi kvalifikačními (např. diplomními) pracemi obhájenými v ÚTRL anebo v podobně zaměřených vysokoškolských pracovištích v ČR, popřípadě i v zahraničí. Na základě takto zmapované situace diplomandka charakterizuje stav zkoumané problematiky.
V empirické části studentka popíše faktický postup získávání informací, tyto informace vyhodnotí (explanace výsledků) a vhodně začlení další okruhy zkoumání, které vyplynou ze zmapování problému v části teoretické, popřípadě již z empirického zpracovávání materiálu (rekurzivní postup zkoumání).
Diplomantka průběžně shrnuje poznatky na konci jednotlivých hlavních kapitol. Celková zjištění usoustavní v závěru, přičemž neopomene provést explanaci zjištěných skutečností. Zde budou výsledky studie porovnány s počátečními hypotézami, předloženo shrnutí výsledků a nastíněn výhled zkoumané problematiky do budoucna.
Autorka práci opatří bibliografickým soupisem použitých primárních i sekundárních zdrojů, včetně internetových, zpracovaným dle příslušné normy. Je nutné dodržet formální náležitosti stanovené Pravidly pro organizaci studia FF UK (zejména článek 19).
Seznam odborné literatury
· SVOBODA, Tomáš. Kapitola devátá: Hodnocení kvality strojového překladu. ZEHNALOVÁ, Jitka a kolektiv. Kvalita a hodnocení překladu: Modely a aplikace. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015, s. 245-272.
· KYSELOVÁ, Soňa. Srovnání (a historická podmíněnost) výstupů ze strojových překladačů. Praha, 2018. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce PhDr. Tomáš Svoboda, Ph.D.
· ALCINA, A. (2008). Translation technologies: Scope, tools and resources. Target: International Journal on Translation Studies. Vol. 20, Issue 1, 79–102.
· BAUER, Regina. (2002). Linguistische Evaluation maschineller Übersetzungssysteme. Leipzig: Marcus-Schr.
· ARNOLD et al., D. (1994). Machine Translation: An Introductory Guide. Manchester: NCC Blackwell.
· BOJAR, O. (2012). Čeština a strojový překlad: Strojový překlad našincům, našinci strojovému překladu. Praha: Ústav formální a aplikované lingvistiky.
· REISS, Katharina. (1971). Möglichkeiten und Grenzen der Übersetzungskritik: Kategorien und Kriterien für eine sachgerechte Beurteilung von Übersetzungen. Mnichov: Hueber.
· BÜHLER, K. (1934). Sprachtheorie: die Darstellungsfunktion der Sprache. Jena: Gustav Fischer.
· SCHIPPEL, Larisa, ed. (2006). Übersetzungsqualität: Kritik – Kriterien – Bewertungshandeln. Berlin: Frank und Timme.
· PFAFFLIN, S. (1965). Evaluation of Machine Translations by Reading Comprehension Tests and Subjective Judgments. Mechanical Translation and Computational Linguistics, 8 (2), 2-8.
· POPOVIĆ, M., & NEY, H. (2011). Towards Automatic Error Analysis of Machine Translation Output. Computational Linguistics, Volume 37, Number 4, 657-688.
· REIMANN, M. (1991). Maschinelle Übersetzung. Ein Überblick über Theorie und Praxis. Berlin/Heidelberg.: Springer-Verlag.
· POIBEAU, T. (2017). Machine Translation. London/Cambridge: The MIT Press
· SCHWARZL, A. (2001). The (Im)Possibilities of Machine Translation. Frankfurt am Main: Peter Lang GmbH.
· AUSTERMUHL, F. Electronic Tools for Translators Torrens. Antonio, Machine Translation Evaluation and Quality Benchmarks, 1994, Terminologie et Traduction 1, s. 375–415.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK