Souvislost environmentálně šetrného chování se sociálním statusem jedince
Název práce v češtině: | Souvislost environmentálně šetrného chování se sociálním statusem jedince |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | The link between environmentally friendly behavior and social status |
Klíčová slova: | Environmentálně šetrné chování|pro environmentální chování|zelená spotřeba|environmentálně šetrná spotřeba|ekologické chování|ekologická spotřeba|sociální status|demonstrativní spotřeba|okázalá spotřeba |
Klíčová slova anglicky: | Environmentaly friendly behaviour|pro-environmental behaviour|green consumption|environmentaly friendly constumption|environmental behavior|environmental consumption|social status|conspucuos consumption |
Akademický rok vypsání: | 2020/2021 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra sociologie (21-KSOC) |
Vedoucí / školitel: | Mgr. Eva Richter, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý![]() |
Datum přihlášení: | 01.03.2021 |
Datum zadání: | 01.03.2021 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 15.10.2021 |
Datum a čas obhajoby: | 01.09.2022 13:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 01.08.2022 |
Datum proběhlé obhajoby: | 01.09.2022 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Východiska: Životní prostředí je v dnešní době velice přítomným tématem, stejně jako ekologické chování celé společnosti. Do popředí se dostává i environmentálně šetrná spotřeba, která se může vyznačovat souvislostí se statusovou spotřebou (Barendregt & Jaffe, 2014). Některé typické environmentálně šetrné druhy chování bývaly spojovány s nižším sociálním statusem nebo skromností (Librová & Slámy, 2017). Např. Dovolené v domovské zemi, opakované používání věcí, pěstování vlastního ovoce a zeleniny a jídelníček s omezeným obsahem masa už nutně nemusí znamenat nižší sociální status.
Cíl práce: Chtěla bych zjistit, zda environmentálně šetrné chování lze dnes považovat za statusové chování (zda jsou specifické pro určité skupiny lidí). Cílem práce je také zjistit, které skupiny lidí nepřikládají environmentálně šetrnému chování nižší sociální status. Výzkumné otázky: Jak souvisí status s environmentálně signifikantním chováním? / Může být environmentálně šetrné chování statusovým symbolem? / Čím se liší respondenti, kteří činnost považují za environmentálně šetrnou versus ti, kteří by ji dali do souvislosti spíš s nižším sociálním statusem? Metodika:V teoretické části bych se zabývala znaky sociálního statusu a s ním spojeného chování a spotřeby. Zároveň bych se podívala na druhy environmentálně šetrného chování, které mohly být dříve spojovány s nižším sociálním statusem. V další části bych chtěla provést vlastní reprezentativní šetření formou dotazníku ohledně názorů respondentů na dané druhy environmentálně šetrné spotřeby nebo chování (zda by ji spojili spíš s nižším sociálním statusem nebo s environmentálně šetrným životním stylem). Podle příjmu a dalších (sociodemografických) kategorií a za pomocí revidované verze NEP škály (Dunlap, Van Liere, Mertig & Jones, 2000) bych určila skupiny (– podle toho, jak to vyjde), zároveň bych v dotazníku zjistila, které aktivity respondenti sami dělají. Předpokládané závěry: Předpokládám, že se ukáže vliv vzdělání a sociálního statusu na zelenou identitu. Zároveň se prokáže vliv zelené identity na přikládání významu environmentálně šetrnému nebo šetřivému chování. |
Seznam odborné literatury |
Barendregt, B., & Jaffe, R. (2014). Green consumption. London: Bloomsbury Publishing.
Horton, D. (2003). Green Distinctions: The Performance of Identity among Environmental Activists. The Sociological Review, 51(2_suppl), 63–77. https://doi.org/10.1111/j.1467-954X.2004.00451.x Dunlap, R., Van Liere, K., Mertig, A., & Jones, R. (2000). New Trends in Measuring Environmental Attitudes: Measuring Endorsement of the New Ecological Paradigm: A Revised NEP Scale. Journal Of Social Issues, 56(3), 425-442. doi: 10.1111/0022-4537.00176 Librová, H., & Slámy, M. (2017). Věrní a rozumní: Kapitoly o ekologické zpozdilosti. Brno: Masarykova Univerzita. Whitmarsh, L., & O’Neill, S. (2010). Green identity, green living? The role of pro-environmental self-identity in determining consistency across diverse pro-environmental behaviours. Journal of Environmental Psychology, 30(3), 305–314. https://doi.org/10.1016/j.jenvp.2010.01.003 Schmidt, C., Fahland, R., Franze, M., Splieth, C., Thyrian, J., & Plachta-Danielzik, S. et al. (2010). Health-related behaviour, knowledge, attitudes, communication and social status in school children in Eastern Germany. Health Education Research, 25(4), 542-551. doi: 10.1093/her/cyq011 Sharma, N., Saha, R., Sreedharan, V., & Paul, J. (2020). Relating the role of green self‐concepts and identity on green purchasing behaviour: An empirical analysis. Business Strategy And The Environment, 29(8), 3203-3219. doi: 10.1002/bse.2567 Song, W., Ren, S., & Yu, J. (2018). Bridging the gap between corporate social responsibility and new green product success: The role of green organizational identity. Business Strategy And The Environment, 28(1), 88-97. doi: 10.1002/bse.2205 |