Vliv neurotičnosti na výskyt negativních emocí v REM snech ve spánkové laboratoři

• Název práce v češtině: Vliv neurotičnosti na výskyt negativních emocí v REM snech ve spánkové laboratoři
• Název v anglickém jazyce: The effect of neuroticism on the occurrence of negative emotions in REM dreams collected in a sleep laboratory
• Klíčová slova: mentální aktivita ve spánku, snění, REM spánek, osobnost, Velká pětka, neurotičnost, emoce, hypotéza kontinuity, noční můry, zlé sny, spánková laboratoř
• Klíčová slova anglicky: mental sleep activity, sleep mentation, REM sleep, personality, Big Five, neuroticism, emotion, continuity hypothesis, nightmares, bad dreams, sleep laboratory
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Program SHV - Kvalifikační modul (24-QM)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Lenka Martinec Nováková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 22.01.2021
• Datum zadání: 22.01.2021
• Datum potvrzení stud. oddělením: 26.06.2021
• Datum odevzdání elektronické podoby: 23.06.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 21.09.2022
• Předmět: Obhajoba bakalářské práce (YAK47005)
• Oponenti: Mgr. Lukáš Hejtmánek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Stručné vymezení práce a zásady pro její vypracování:

Diplomová práce je založena na empirické studii provedené v rámci širšího projektu "Vliv čichové stimulace na afektivní ladění snů a afektivní vyladění po probuzení" (GAČR 17-14534S).

Studující zpracuje teoretickou část práce s využitím relevantní literatury (výběr viz níže).
Přibližná struktura teoretické části (osnova):

1) vymezení mentální aktivity ve spánku, resp. snů
+ specifika REM a NREM snů
2) interindividuální a intraindividuální variabilita ve snech a v emocích, které v nich prožíváme
- důraz na vliv osobnostních charakteristik snícího
3) dosavadní evidence o souvislosti mezi osobnostními rysy a obsahem a charakteristikami snů
- důraz specificky na neurotičnost
4) vymezení pojmu neurotičnost
5) vliv neurotičnosti na sny, konkrétně:
(i) jak neurotičnost souvisí se začleňováním toho, co zažíváme v každodenním životě, do snů
(ii) jak neurotičnost souvisí s výskytem nočních můr a úzkostí a citovým rozrušením
+ dopady výskytu nočních děsů a nočních můr na psychologický i fyzický well-being člověka
(iii) jak neurotičnost souvisí s výskytem negativních emocí ve snech obecně

V rámci empirické části práce studující zanalyzuje data, která vzešla z výše uvedeného projektu. Testovat bude hypotézu, že osoby vykazující vyšší skóre neurotičnosti (měřené pomocí tzv. "Velké pětky") uvádějí větší výskyt negativních emocí v REM snech.
Svá zjištění bude diskutovat v kontextu dosavadních poznatků o vlivu osobnostních charakteristik na mentální aktivitu ve spánku.

Seznam odborné literatury

Výběr z literatury:
1. Beaulieu-Prevost, D., & Zadra, A. (2007). Absorption, psychological boundaries and attitudes towards dreams as correlates of dream recall: Two decades of dream research seen through a meta-analysis. Journal of Sleep Research, 16, 51-59. doi:10.1111/j.1365-2869.2007.00572.x
2. Belicki, K. (1992). Nightmare frequency versus nightmare distress: relations to psychopathology and cognitive style. Journal of Abnormal Psychology, 101(3), 592-597. doi: 10.1037/0021-843x.101.3.592
3. Bernstein, D.M., & Roberts, B. (1995). Assessing dreams through self‐report questionnaires: Relations with past research and personality. Dreaming, 5, 13-27.
4. Blagrove, M., & Akehurst, L. (2000). Personality and dream recall frequency: Further negative findings. Dreaming, 10, 139-148. doi:10.1023/A:1009482223115
5. Blagrove, M., Farmer, L., & Williams, E. (2004). The relationship of nightmare frequency and nightmare distress to well‐being. Journal of Sleep Research, 13, 129-136.
6. Brand, S., Beck, J., Kalak, N., Gerber, M., Kirov, R., Puhse, U., . . . Holsboer-Trachsler, E. (2011). Dream recall and its relationship to sleep, perceived stress, and creativity among adolescents. Journal of Adolescent Health, 49, 525-531. doi:10.1016/j.jadohealth.2011.04.004
7. Brown, R.J., & Donderi, D.C. (1986). Dream content and self‐reported well‐being among recurrent dreamers, past‐recurrent dreamers, and nonrecurrent dreamers. Journal of Personality and Social Psychology, 50, 612-623.
8. Costa, P. T., Jr., & McCrae, R. R. (1992). Revised NEO Personality Inventory (NEO-PI-R) and NEO Five-Factor Inventory (NEO-FFI). Odessa, FL: Psychological Assessment Resources.
9. Costa, P. T., Jr., Terracciano, A., & McCrae, R. R. (2001). Gender differences in personality traits across cultures: Robust and surprising findings. Journal of Personality and Social Psychology, 81, 322-331. doi:10.1037/0022-3514.81.2.322
10. Giambra, L. M., Jung, R. E., & Grodsky, A. (1996). Age changes in dream recall in adulthood. Dreaming, 6, 17-31.
11. Hartmann, E. (1989). Boundaries of dreams, boundaries of dreamers: Thin and thick boundaries as a new personality dimension. Psychiatric Journal of the University of Ottawa, 14, 557-560.
12. Hartmann, E., Elkin, R., & Garg, M. (1991). Personality and dreaming: The dreams of people with very thick or very thin boundaries. Dreaming, 1, 311-324.
13. Hartmann, E., & Kunzendorf, R. G. (2007). Boundaries and dreams. Imagination, Cognition and Personality, 26, 101-115. doi:10.2190/HK76-038K-407M-8670
14. Hartmann, E., Rosen, R., & Rand, W. (1998). Personality and dreaming: Boundary structure and dream content. Dreaming, 8, 31-39. doi:10.1023/B:DREM.0000005913.21794.1f
15. Hill, A. B. (1974). Personality characteristics of dream recall. Journal of Consulting and Clinical Psychology, 42, 766-773. doi:10.1037/h0037545
16. Horton, C. L., & Conway, M. A. (2010). The memory experience and dreams questionnaire (MED-Q): A validated measure of dream remembering. Imagination, Cognition, and Personality, 29, 3-29. doi:10.2190/IC.29.1.b
17. Kallmeyer, R. J., & Chang, E. C. (1997). The Multidimensional Dream Inventory: Preliminary evidence for validity and reliability. Perceptual and Motor Skills, 85, 803-808. doi:10.2466/pms.1997.85.3.803
18. Kunzendorf, R. G., Hartmann, E., Cohen, R., & Cutler, J. (1997). Bizarreness of the dreams and daydreams reported by individuals with thin and thick boundaries. Dreaming, 7, 265-271.
19. Lang, R. J., & O'Connor, K. P. (1984). Personality, dream content and dream coping style. Personality and Individual Differences, 5, 211-219. doi:10.1016/0191-8869(84)90053-9
20. Levin, R., Fireman, G., & Rackley, C. (2003). Personality and dream recall frequency: Still further negative findings. Dreaming, 13, 155-162. doi:10.1023/A:1025321428651
21. Pesant, N., & Zadra, A. (2006). Dream content and psychological well-being: A longitudinal study of the continuity hypothesis. Journal of Clinical Psychology, 62(1), 111-121. doi: 10.1002/jclp.20212
22. Roussy, F., Camirand, C., Foulkes, D., De Koninck, J., Loftis, M., & Kerr, N.H. (1996). Does early‐night REM dream content reliably reflect presleep state of mind? Dreaming, 6.
23. Samson, H., & De Koninck, J. (1986). Continuity or compensation between waking and dreaming: An exploration using the Eysenck Personality Inventory. Psychological Reports, 58, 871-874.
24. Schmitt, D. P., Realo, A., Voracek, M., & Allik, J. (2008). Why can't a man be more like a woman? Sex differences in Big Five personality traits across 55 cultures. Journal of Personality and Social Psychology, 94, 168-182. doi:10.1037/0022-3514.94.1.168
25. Schredl, M. (2002). Dream recall frequency and openness to experience: A negative finding: Personality and Individual Differences, 33, 1285-1289. doi:10.1016/S0191-8869(02)00013-2
26. Schredl, M. (2003). Effects of state and trait factors on nightmare frequency. European Archives of Psychiatry and Clinical Neuroscience, 253(5), 241-247. doi: 10.1007/s00406-003-0438-1
27. Schredl, M., Ciric, P., Gotz, S., & Wittmann, L. (2004). Typical dreams: Stability and gender differences. Journal of Psychology, 138, 485-494. doi:10.3200/JRLP.138.6.485-494
28. Schredl, M., Kleinferchner, P., & Gell, T. (1996). Dreaming and personality: Thick versus thin boundaries. Dreaming, 6, 219-223.
29. Schredl, M., Landgraf, C., & Zeiler, O. (2003). Nightmare frequency, nightmare distress and neuroticism. North American Journal of Psychology, 5, 345–350.
30. Schredl, M., & Montasser, A. (1996). Dream recall: State or trait variable? Part I: Model, theories, methodology and trait factors. Imagination, Cognition and Personality, 16, 181-210.
31. Schredl, M., & Reinhard, I. (2008). Gender differences in dream recall. A meta-analysis. Journal of Sleep Research, 17, 125-131. doi:10.1111/j.1365-2869.2008.00626.x
32. Schredl, M., Schäfer, G., Hofmann, F., & Jacob, S. (1999). Dream content and personality: Thick vs. thin boundaries. Dreaming, 9, 257-263.
33. Zadra, A., & Donderi, D.C. (2000). Nightmares and bad dreams: Their prevalence and relationship to well‐being. Journal of Abnormal Psychology, 109, 273-281.
34. Zadra, A., O'Brien, S.A., & Donderi, D.C. (1997–98). Dream content, dream recurrence and well‐being: A replication with a younger sample. Imagination, Cognition and Personality, 17, 293–311.