Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 384)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Parlamentní volby v Lotyšsku 2018
Název práce v češtině: Parlamentní volby v Lotyšsku 2018
Název v anglickém jazyce: Parliamentary Elections in Latvia 2018
Klíčová slova: Lotyšsko, Baltský region, volby, parlament, koalice
Klíčová slova anglicky: Latvia, Baltic region, election, parliament, coalition
Akademický rok vypsání: 2018/2019
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra politologie (23-KP)
Vedoucí / školitel: PhDr. Kamil Švec, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 05.01.2021
Datum zadání: 05.01.2021
Datum a čas obhajoby: 25.01.2021 08:30
Datum odevzdání elektronické podoby:05.01.2021
Datum proběhlé obhajoby: 25.01.2021
Oponenti: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D.
 
 
 
Kontrola URKUND:
Zásady pro vypracování
Cílem práce je analyzovat současnou lotyšskou politickou situaci a volební systém. Dále je cílem popsat průběh parlamentních voleb, rozebrat jejich výsledky a provést srovnání s předvolebními průzkumy. Budou také analyzovány volební programy politických aktérů a definovány důvody, které rozhodují o jejich směřování. Práce se zaměří také na možný vliv ruské propagandy na volební výsledek.
Výchozí výzkumnou metodou práce je případová studie. Předmětem a případem výzkumu jsou volby do lotyšského parlamentu roku 2018. V práci bude uplatněna metoda rozboru procesu, přičemž zkoumanou formou příčinného procesu je závislost na předchozím vývoji. Na jejím základě bude posouzeno, zda a jak ruská propaganda, tedy nezávislá proměnná, ovlivnila výsledek voleb, tedy závislou proměnnou.
Seznam odborné literatury
Seznam publikací:
AUERS, D. Comparative Politics and Government of the Baltic States: Estonia, Latvia and Lithuania in the 21st Century. Basingstoke, New York: Palgrave Macmillan, 2015. ISBN 978-1-349-47515-5.
COMMERCIO, M. E. Russian Minority Politics in Post-Soviet Latvia and Kyrgyzstan: The Transformative Power of Informal Networks. Philadelphia: University of Pennsylvania Press, 2010. ISBN 978-0-8122-4221-8.
FUCHSOVÁ, B. Extrémně pravicové strany na Litvě, v Lotyšsku a na Ukrajině. Plzeň, 2015. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická, Katedra politologie a mezinárodních vztahů. Vedoucí práce Cabada, Ladislav.
GALBREATH, D. J. Nation Building and Minority Politics in Post-Socialist States: Interests, Influence and Identities in Estonia and Latvia. Stuttgart: Ibidem-Verlag, 2014. ISSN: 1614-3515. ISBN-13: 978-3-8382-5467-8.
HLOUŠEK, V. Stranické systémy Litvy a Lotyšska ve srovnávací perspektivě. In: Politologický časopis 2/1999, s. 104–120.
KOZÁK, M. Lotyšské parlamentní volby 2006 – stabilizace stranického systému? In: European Electoral Studies, Vol. 2 (2007), No. 1, pp. 134-142. ISSN: 1801-6545.
PYTLIK, B. Výkonná moc na Litvě, v Lotyšsku a Estonsku. In: Politologický časopis 1/2002, s. 112–127.
ŠEDO, J. Kontinuita a diskontinuita ve vývoji stranicko-politického systému Lotyšska. In: Central European Political Studies Review, Vol. 2 (2000), No. 3. ISSN: 1212-7817. Dostupné z: https://journals.muni.cz/cepsr/article/view/3831/5453.
ŠVEC, L. a kol. Dějiny pobaltských zemí. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1996. ISBN: 80-7106-154-9.
VRÁBLÍKOVÁ, K. Politická participace a její determinanty v postkomunistických zemích. In: Sociologický časopis 5/2009, s. 867-897.
ZOLNIKOV, Alexander. Přechod k demokracii v Lotyšsku a problémy konsolidace lotyšské demokracie. Praha, 2012. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Katedra politologie. Vedoucí práce Mlejnek, Josef.
Předběžná náplň práce
Tématem bakalářské práce jsou parlamentní volby v Lotyšsku 2018. Lotyšský parlament je jednokomorový, volby do něj probíhají poměrným systémem. Dominantní vliv na lotyšskou politiku má Svaz zelených a rolníků, neboť z něj pochází současný premiér i prezident. Zelení aktuálně utvářejí vládní koalici společně s Jednotou a Nacionálním sdružením. Nejvíce křesel zaujímá proruská strana Shoda, která ovšem zůstává v opozici. Dalšími subjekty v parlamentu jsou Sdružení regionů Lotyšska a Ze srdce pro Lotyšsko.
Poslední volby se konaly roku 2014, jenže vláda po roce rezignovala. Současná vláda tedy působí od února 2016. Další řádné volby jsou plánovány na říjen 2018. Předvolební průzkumy naznačují, že v parlamentu zasednou místo dosavadních šesti stran pouze tři. Nejvyšší preference má stále Shoda, na druhém místě jsou Zelení. Tyto dvě strany spolu přitom kvůli programovým a ideovým neshodám odmítají utvořit vládní koalici. Třetí strana, jež má šanci zasednout v parlamentu, je Nacionální sdružení. Největší propad zaznamenala Jednota, která se nachází pod pětiprocentní klauzulí.


Struktura práce:
• Politická situace v Lotyšsku
o Politický systém Lotyšska, volební systém
o Představení klíčových aktérů
o Představení situace
• Analýza výsledků voleb
o Výsledky voleb, jejich konfrontace s předvolebními výzkumy
o Průběh a výsledek vyjednávání o vládní koalici
o Čím byly výsledky ovlivněny, možný vliv ruské propagandy
• Závěr
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The topic of my bachelor thesis is the parliamentary elections in Latvia in 2018. The Latvian Parliament is single-chamber, elections are conducted by a proportional system. The Green and Peasants' Union has a dominant influence on Latvian politics, as it is the current prime minister and president. The Greens are currently forming a government coalition together with Unity and National Association. The largest number of seats is occupied by the pro-Russian Party, which, however, remains in opposition. Other bodies in Parliament are the Association of Regions of Latvia and The Heart of Latvia.
The last elections were held in 2014, but the government resigned after a year. The current government has been operating since February 2016. Further regular elections are scheduled for October 2018. Pre-election surveys suggest that only three will sit in Parliament instead of six. The highest preference is still in agreement, the Greens in second place. These two parties, together with programmatic and ideological disagreements, refuse to form a government coalition. The Third Party, which has a chance to sit in Parliament, is the National Association. The biggest slump was recorded by Unity, which is under a five percent clause.


Work Structure:
• Political situation in Latvia
o Political system of Latvia, electoral system
o Introduction of key actors
o Introducing the situation
• Analysis of election results
o Results of elections, their confrontation with pre-election research
o Progress and outcome of the government coalition negotiations
o The results were influenced, the possible influence of Russian propaganda
• Conclusion
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK