Hromadné žaloby

• Název práce v češtině: Hromadné žaloby
• Název v anglickém jazyce: Class Actions
• Klíčová slova: hromadná žaloba, civilní proces, kolektivní uplatňování nároků, kolektivní žaloba, opt-in, opt-out, reprezentativní řízení, skupinové řízení
• Klíčová slova anglicky: class action, civil procedure, collective claims, collective action, opt-in, opt-out, representative proceedings, group proceedings
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: rigorózní práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra občanského práva (22-KOP)
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 05.01.2021
• Datum zadání: 05.01.2021
• Datum potvrzení stud. oddělením: 05.01.2021
• Datum a čas obhajoby: 20.09.2021 00:00
• Místo konání obhajoby: PF UK
• Datum odevzdání elektronické podoby: 11.01.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 20.09.2021
• Oponenti: JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., LL.M.

Předběžná náplň práce

Tato práce pojednává o hromadných žalobách. Ty jsou v současné době (oprávněně) velmi diskutovaným tématem. Vláda předložila předsedovi Poslanecké sněmovny 6. 3. 2020 vládní návrh zákona o hromadném řízení, který je kontroverzní zejména svou inspirací v americké class action. Hlavním trnem v očích kritiků vládního návrhu je odhlašovací řízení, tedy řízení, ze kterého se členové skupiny musí odhlásit. To v současném návrhu figuruje vedle řízení přihlašovacího, které funguje na opačném principu.

Tato práce zkoumá zejména vhodnost přijetí úpravy hromadného řízení a možné problémy, které může navrhovaná úprava přinést. Rovněž byly zkoumány úpravy hromadných žalob v USA (které bylo od počátku ideovým zdrojem návrhu) a Nizozemí (jehož úpravě po lednové novelizaci se v některých aspektech současný návrh podobá). Hlavním cílem práce bylo přispět k odborné diskusi o návrhu zákona o hromadném řízení a poukázat na některé potenciální problémy.

Z metodologického hlediska byly při tvorbě práce zejména užity analytický, normativní, komparativní a syntetický přístup. Nejprve byla provedena analýza legislativy, odborné literatury i judikatury. Aktuální vládní návrh zákona o hromadném řízení byl rozsáhle normativně komentován a byla provedena komparace s vybranými zahraničními právními úpravami. Nakonec byla provedena syntéza informací a ucelený vědecký popis institutu hromadné žaloby (či hromadného řízení) se zvláštní pozorností věnovanou českému návrhu.

V první části práce byl představen obecný úvod do zkoumané problematiky, historie institutu a současná tuzemská úprava. V druhé části se práce věnuje věcnému záměru a návrhu zákona o hromadném řízení. Tento byl komparován se zahraničními právními úpravami a podroben kritickému zkoumání. Krátce je také zmíněna úprava na evropské úrovni. V závěru práce je provedeno hodnocení de lege ferenda.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This thesis deals with class actions. These are currently (and rightly so) a much-discussed topic. On March 6, 2020, the government submitted a government bill on collective proceedings, which is controversial, primarily due to its inspiration in the American class action lawsuit. The main thorn in the side of the bill's critics is that the government proposal includes the opt-out proceedings, i.e. the type of proceedings that forces the class members to deregister. It is present in the current proposal along with the opt-in proceedings, which are guided by the opposite principle.

This thesis examined, in particular, the appropriateness of adopting collective proceedings into the Czech legal order and the potential problems that the proposed arrangement may cause. Regulations on collective redress in the US (which has been an original idea source for the government bill) and the Netherlands (which shares some aspects with the current version of the bill after its January amendment) were also examined.

From the methodological point of view, analytical, normative, comparative, and synthetic approaches were mainly used in this thesis. First, an analysis of legislation, literature and case law was performed. The current government bill on collective proceedings was extensively commented on in a normative manner, and a comparison with selected foreign legal regulations was made. Finally, a synthesis of information and a full scientific description of the institute of collective action (or collective proceedings) was conducted with particular focus paid to the Czech bill.

In the first part of the thesis, a general introduction to the institute of collective redress, the history of the institute, and the current domestic regulation was presented. In the second part, the thesis was devoted to the material intent of the bill on collective proceedings and the bill itself. It was compared with foreign legislation and subjected to critical examination. The legislation at the European level was also briefly mentioned. At the end of the work, the de lege ferenda considerations were produced.