Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 341)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Sebepoškozování u dospívajících s traumatickým zážitkem
Název práce v češtině: Sebepoškozování u dospívajících s traumatickým zážitkem
Název v anglickém jazyce: Self-harm of adolescents with traumatic experience
Klíčová slova: Dospívání|trauma|syndrom CAN|sebepoškozování|suicidum|resilience
Klíčová slova anglicky: Adolescence|trauma|child abuse neglect|self-harm|suicide|resilience
Akademický rok vypsání: 2020/2021
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
Vedoucí / školitel: Mgr. Veronika Šporclová, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 07.12.2020
Datum zadání: 07.12.2020
Datum potvrzení stud. oddělením: 26.07.2021
Datum a čas obhajoby: 13.09.2021 00:00
Datum odevzdání elektronické podoby:26.07.2021
Datum proběhlé obhajoby: 13.09.2021
Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
Oponenti: doc. Mgr. Jiří Mudrák, Ph.D.
 
 
 
Zásady pro vypracování
Cílem práce je zmapovat příčiny a charakteristiku sebepoškozování u dospívajících s traumatickým zážitkem v anamnéze.
Obsahem teoretické části budou nejdříve okolnosti psychosociálního vývoje dospívajících (se zaměřením na významné změny v prožívání, sebepojetí a roli socializace). Dále bude vymezena problematika traumatizace (včetně PTSD a okrajově i syndrom CAN), jeho diagnostika a souvislost s resiliencí jedince. Následně budou představeny dosavadní poznatky o fenoménu sebepoškozování – zvláště jeho etiologie, ale také formy, funkce, opakující se charakter a bude odlišeno sebepoškozování od suicida. V závěru teoretické části budou přiblížena specifika sebepoškozovacího chování u dospívajících se zátěží traumatickým zážitkem.
Výzkumná část bude provedena pod záštitou Dětského krizového centra, z.ú. Z etického hlediska je nevhodné děti zatížené traumatem vystavovat ještě další zátěži v podobě výzkumného vyšetřování, proto bude výzkumná část založena na kvalitativní analýze spisové dokumentace těch klientů centra, u kterých bylo sebepoškozování zaznamenáno. Výzkumné cíle budou směřovány k etiologii, charakteristice a vnímaným funkcím sebepoškozování pro jedince.
Výsledky výzkumu by měly přispět k lepšímu porozumění problematiky sebepoškozování u dospívajících (obzvláště u těch se zážitkem traumatu), které by mohlo vést k praktickým implikacím v přímé péči o ně – a to jak ze strany rodičů (a obecné veřejnosti), ale i v podání rodinných poradců a školních a klinických psychologů.
Seznam odborné literatury
Platznerová, A. (c2009). Sebepoškozování: aktuální přehled diagnostiky, prevence a léčby. Praha: Galén.
Kriegelová, M. (2008). Záměrné sebepoškozování v dětství a adolescenci: aktuální přehled diagnostiky, prevence a léčby. Praha: Grada.
MKN-10: mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů : desátá revize : obsahová aktualizace k 1.1.2018. (2018) (2., aktualiz. vyd). Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.
Kocourková, J., & Koutek, J. (2019). Specifika posttraumatické stresové poruchy v dětství a dospívání. Czecho-Slovak Pediatrics / Cesko-Slovenska Pediatrie, 74(4), 216-219.
Ford, J. D., & Gomez, J. M. (2015). The Relationship of Psychological Trauma and Dissociative and Posttraumatic Stress Disorders to Nonsuicidal Self-Injury and Suicidality: A Review [Online]. Journal Of Trauma, 16(3), 232-271.
Kerig, P. K. (2019). Linking childhood trauma exposure to adolescent justice involvement: The concept of posttraumatic risk‐seeking [Online]. Clinical Psychology: Science And Practice, 26(3).
Peh, C. X., Shahwan, S., Fauziana, R., Mahesh, M. V., Sambasivam, R., Zhang, Y., et al. (2017). Emotion dysregulation as a mechanism linking child maltreatment exposure and self-harm behaviors in adolescents [Online]. Child Abuse And Neglect, 67, 383 - 390.
Horowitz, S., & Stermac, L. (2018). The relationship between interpersonal trauma history and the functions of non-suicidal self-injury in young adults: An experience sampling study [Online]. Journal Of Trauma, 19(2), 232-246.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK