Mediální obraz koronaviru během první vlny pandemie v ČR ve srovnání s obavami a s reálnou situací

• Název práce v češtině: Mediální obraz koronaviru během první vlny pandemie v ČR ve srovnání s obavami a s reálnou situací
• Název v anglickém jazyce: The media image of coronavirus during the first wave of a pandemic in the Czech Republic in comparison with concerns and the real situation
• Klíčová slova: agenda setting|pandemie koronaviru|mediální prezentace
• Klíčová slova anglicky: agenda setting|coronavic pandemic|media presentation
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 24.11.2020
• Datum zadání: 24.11.2020
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 10.02.2021
• Datum a čas obhajoby: 21.06.2021 13:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 07.05.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 21.06.2021
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Mgr. Petr Lupač, Ph.D.

Zásady pro vypracování

1. Téma koronaviru je aktuální globální téma, které od jara 2020 ovlivňuje společenské dění. Pro sociologii je výzva toto téma pojmout z různých pohledů a veřejné mínění je jedním z nich. Výzkum Nielsen Admosphere ukázal, že pro Čechy jsou hlavní zdroje informací o koronaviru masová média (MediaGuru, 2020). Ty ale mohou skutečnost zkreslovat a tím ovlivňovat postoje a jednání. Je proto relevantní zaměřit se na tento proces ve vztahu mediální agenda – veřejné mínění – realita. Východisko pro mě bude teorie agenda setting vycházejí z výzkumů Chapel Hill study, Charlotte Study či studie G. Funhousera a efekt „lavinový účinek“.
2. Cíl mé práce je přiblížit téma mediální prezentace koronaviru tím, že budu odpovídat na otázku, zda se shodují míra obav ohledně koronaviru, míra mediální prezentace a reálná závažnost této situace. Práce přinese další poznatky ohledně mediální agendy nového světového tématu v rámci České republiky. Zároveň poukáži i na sociodemografické rozdíly.
3. Jako metodu použiji korelační analýzu tří dat:
1. Veřejné mínění (obavy) – data z výzkumu STEM/MARKu, který měřil přístup lidí k epidemii koronaviru COVID-19, ve čtyřech vlnách (30.3–22.4 2020). Z výzkumu jsem vybrala tyto čtyři položky:
a) Jak se změnil Váš přístup k epidemii COVID-19 od jejího vypuknutí v ČR začátkem března?
b) Snažíte se vyhýbat kontaktu s jinými lidmi?
c) Máte obavy z vycházení ven
d) Obáváte se, že i vy budete nakažen/a koronavirem?
2. Mediální agenda – data získaná obsahovou analýzou médií
Zaměřím se na období 30.3–22.4 2020. Zastoupení druhů médií se bude řídit výzkumem Nielsen Admosphere (MediaGuru ,2020) (49% TV zpravodajství, 25% zpravodajské weby, 11% weby státních institucí + zohlednění 15%) a následně výsledky přepočítám na celkové zastoupení zpráv ohledně koronaviru v médiích. Výběr konkrétních zpravodajských platforem se bude řídit žebříčkem sledovanosti v ČR.
3. Data ukazující reálný stav:
Reálný stav situace koronaviru budu operacionalizovat vývojem situace v České republiky vzhledem k ostatním zemím světa v přepočtu na 100 000 obyvatel.
4. V této práci budu ověřovat předpoklad, že mediální agenda koreluje s veřejným míněním a že reálný stav nemá souvislost s mediální agendou. Využitím analýzy prvního stupně otestuji teorii agenda setting.
5. Výsledky výzkumu přístupu lidí k epidemii koronaviru COVID-19 ukazují, že v období 30.3-22.4 klesala míra obav ohledně koronaviru. Pokud bude analýza prvního stupně teorie agendy setting v tomto tématu platná, mělo by v našem období mediální zastoupení zpráv ohledně koronaviru klesat a zároveň by neměl být vztah mezi mediálním zastoupením a reálným vývojem koronaviru vzhledem k ostatním zemím světa v přepočtu na 100 000 obyvatel. Výsledky tedy přinesou potvrzení či vyvrácení této teorie, případně ukážou významné rozdíly v sociodemografických charakteristikách.

Seznam odborné literatury

· Bezdíček, V., & Žantovský, P. (2000). Média a moc. Praha: Votobia.
· Coleman, S., & Ross, K. (2010). The media and the public: "them" and "us" in media discourse. Chichester, West Sussex: Wiley-Blackwell.
· Florek, J. (2017). Manipulace a propaganda na pozadi soucasne informacni valky. Prague.
· Johnson, T. J., & McCombs, M. E. (2014). Agenda setting in a 2.0 world: New agendas in communication: A tribute to Maxwell McCombs. London: Routledge.
· Lippmann, W., & Köppl, L. (2015). Veřejné mínění. Praha: Portál.
· McCombs, M. E. (2009). Agenda setting: Nastolování agendy - masová média a veřejné mínění. Praha: Portál.
· Škodová, M., Červenka, J., Nečas, V., Kalvas, F., Tabery, P., & Trampota, T. (2008). Agenda-setting: Teoretické přístupy. Praha, Česká republika: Sociologický ústav Akademie věd ČR.
· Urban, L., Dubský, J., & Murdza, K. (2011). Masová komunikace a veřejné mínění. Praha: Grada.
· Žantovská, I., Jedličková, L., Bílek, P., Hradská, V., Kasarda, M., Duhan, P., . . . Žantovský, P. (2016). Bulvarizace českých médií. Rudná: Medias res.
Data:
· STEM/MARK (2020). vlna 1+2+3+4 [Data file]. Praha: STEM/MARK
· MediaGuru (2020). Výzkum: Lidé přijímají informace o pandemii hlavně z TV. Dostupné z https://www.mediaguru.cz/clanky/2020/03/vyzkum-lide-prijimaji-informace-o-pandemii-hlavne-z-tv/