Fuzitové horizonty v hlavní uhelné sloji centrální části Mostecké pánve - potenciální indikátor paleoklimatických změn ve spodním miocénu?

• Název práce v češtině: Fuzitové horizonty v hlavní uhelné sloji centrální části Mostecké pánve - potenciální indikátor paleoklimatických změn ve spodním miocénu?
• Název v anglickém jazyce: Charcoal layers in the Main Coal of central part of the Most Basin - a potential indicator of climate changes in early Miocene?
• Klíčová slova: Fuzitové horizonty, mostecká pánev, miocén, paleoklimatické indikátory, uhelná petrografie
• Klíčová slova anglicky: Charcoal layers, Most Basin, Miocene, paleoclimate indicators, coal petrography
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav geologie a paleontologie (31-420)
• Vedoucí / školitel: prof. RNDr. Stanislav Opluštil, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem, čeká na schválení garantem
• Datum přihlášení: 15.11.2020
• Datum zadání: 16.11.2020
• Datum odevzdání elektronické podoby: 26.08.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 08.09.2022
• Oponenti: prof. RNDr. Jiří Pešek, DrSc.
• Konzultanti: Ing. Karel Mach, Ph.D.

Zásady pro vypracování

MG421P33 Petrologie a technologie uhlí, MG421P44 Klimatické změny v geologické historii, MG421P14 Sedimentární geologie, MG421P38 Geologie sedimentárních pánví

Seznam odborné literatury

Bude upřesněno v případě zájmu studenta.

Předběžná náplň práce

Téma:V miocénním hnědém uhlí hlavní sloje mostecké pánve jsou kromě rozptýlené inertinitové hmoty fuzitového typu známy též výskyty více či méně souvislých nebo přerušovaných tenkých horizontů fuzitického (vláknitého) uhlí. Největší koncentrace těchto horizontů je typická pro části profilu hlavní uhelné sloje, charakteristické velmi nízkým obsahem síry a popela a xylo-detritickým složením uhlí. Jedním z pravděpodobných vysvětlení původu těchto horizontů je, že představují nahloučení zbytků dřevěného uhlí vzniklého požárem lesního porostu v rašeliništi vrchovištního typu a případně prohořením vrstvy rašeliny do úrovně vodní hladiny. Podobné důsledky přírodních lesních požárů jsou popsány z recentních vrchovišť v jv. části USA. Vrstvičky uhlíků/dřevěného uhlí jsou tam odrazem delších sušších period v životě močálu, během nichž hladina rašeliniště vyschla a stala se snadnou obětí požáru. Koncentrace těchto horizontů do určitých částí profilu proto může souviset s klimatickými výkyvy v době formování rašeliniště hlavní uhelné sloje ve spodním miocénu.
Cíl:Vyhodnotit výskyt fuzitových horizontů v hlavní uhelné sloji z hlediska jejich paleoklimatologického potenciálu.
Data a metodika:Fuzitové horizonty lze dnes aktuálně sledovat v 3 km dlouhých stěnách uhelných lomů (Bílina, ČSA, DNT a Vršany) a ve vrtech v předpolí lomu Bílina. Základem studie bude rozsáhlé terénní makropetrografické (litotypové) profilování uhelné sloje ve stěnách lomů a ve vrtech s cílem detailně dokumentovat vertikální distribuci fuzitových horizontů a následně se pokusit o jejich korelaci a stanovení jejich plošného rozšíření v centrální části pánve. Vybrané vzorky budou studovány souborem laboratorních metod (SEM, macerálová analýza v odraženém světle) s cílem detailně popsat přechod mezi běžným humitovým uhlím a fuzitovými horizonty a pokusit se o určení botanické afinity vybraných vzorků fuzitu.
Studii bude předcházet detailní rešerše dané problematiky v dostupné literatuře. Součástí terénních prací bude rovněž detailní fotografická dokumentace stěn uhelných řezů velkolomu Bílina, případně lomu ČSA. Získané profily budou porovnány s výsledky vysoce citlivého bezjádrového vrtání s odečtem parametrů vrtání. Získaná data budou dále hodnocena matematickým testem s cílem identifikovat případnou periodicitu distribuce fuzitových horizontů v profilu sloje. V případě kladného výsledku budou data porovnána se známými geochronologickými daty a projevy klimatické cyklicity v jiných stejně starých formacích světa.