Stratigrafická korelace mezi převážně hrubozrnnými klastickými faciemi okrajových částí pánve a jemnozrnnými hemipelagickými faciemi je komplikována řadou změn v litologii vrstevních celků i v charakteru jejich rozhraní. Z toho plynou odlišná kritéria, na základě kterých jsou definovány sedimentární jednotky v proximálních vs. distálních částech pánví. Proximálně-distální korelace vyžaduje pochopení těchto změn a nalezení souboru metod, které umožní vzájemnou korelaci odlišných litofacií, karotážních křivek i jejich dlouhodobých trendů. V teoretické části práce student provede rešerši literatury a zpracuje přehled metodických východisek. V praktické části pro vybraný stratigrafický interval z české křídové pánve zpracuje karotážní data a horninový materiál ze 2 jádrovaných vrtů; sedimentologický popis vrtného jádra doplní studiem výbrusů a měřením geochemických proxy parametrů, s důrazem na identifikaci cyklických změn a jejich možných příčin. Pokud bude práce doplněna zpracováním profilu ekvivalentní jednotky z výchozového profilu, bude podle časových možností začleněna také gama-spektrometrie.