V popředí léčby obezity zůstávají konzervativní metody zaměřené na změnu stravovacích návyků a zapojení pohybové aktivity. Pro nastavení adekvátního redukčního režimu je zapotřebí znát energetickou potřebu daného jedince. Stěžejní jsou informace o energetickém příjmu a výdeji. Energetický výdej je ale v praxi jen těžko stanovitelný, neboť se skládá ze 3 složek. Největší vliv na velikost energetického výdeje má bazální, respektive klidový výdej energie (RMR), který je ovlivněn především tělesným složením jedince. Pokud se k určení velikosti RMR použije rutině používaný výpočet dle predikční rovnice, namísto stanovení RMR nepřímou kalorimetrií (NK), která je považována za zlatý standard, dochází u jedinců s abnormálním tělesným složením zpravidla k nadhodnocení nebo podhodnocení energetické potřeby. Cílem této práce je analyzovat data o RMR získaná pomocí NK v souvislosti s údaji o tělesném složení. Hlavním zájmem je zjistit, jak velikost beztukové (FFM) a tukové (FM) tkáně ovlivňuje velikost RMR u osob s obezitou. Součástí práce je i porovnání naměřeného RMR s hodnotami získanými výpočtem pomocí rovnice Harrise-Benedicta (H-B), přičemž NK je považována za metodu referenční. Do výzkumu byli zapojeni nově příchozí pacienti obezitologické ambulance III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze s body mass indexem (BMI) ≥ 30 kg/m2, u kterých v nedávné době nedošlo k redukci hmotnosti. Výzkumný soubor tvořilo 85 jedinců, z toho 54 žen a 31 mužů, s průměrným BMI 39,6 ± 7,6 kg/m2. U všech proběhlo měření tělesného složení pomocí tetrapolárního bioimpedančního přístroje InBody230 a měření velikosti RMR pomocí NK za použití přístroje Cortex MetaLyzer3B. U všech byla též stanovena hodnota RMR na základě výpočtu predikční rovnicí H-B. Stejná vyšetření podstoupila kontrolní skupina 43 jedinců s BMI 18,5-29,9 kg/m2. Získané hodnoty byly následně statisticky zpracovány a vyhodnoceny.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
Changes in eating habits and incorporation of physical activities remain to be the main methods in treating obesity. To set an adequate calorie intake, which would lead to weight loss, it is necessary to determine energy needs of an individual. For that energy intake and energy expenditure need to be determinate. However, energy expenditure is difficult to determine since it is contributed of three components. Basal, respectively resting metabolic rate (RMR), which is affected by a body composition, has the greatest influence on a total energy expenditure. Indirect calorimetry (IC) is considered to be a gold standard to determine RMR. When RMR is calculated by prediction equations instead, such as Harris-Benedict (H-B) equation, energy needs are overestimate or underestimate for people with abnormal body composition. The aim of this study is to analyse data of RMR obtained using IC in connection to body composition. The main aim is to determine how fat free mas (FFM) and fat mass (FM) are affecting RMR in obese patients. There is also a comparation of RMR measured by the IC and RMR calculated using H-B equation as a part of this study, while IC is considered to be a reference method. Patients new to ambulance of obesitology at General University Hospital in Prague with BMI ≥ 30 kg/m2 were selected to be a part of this study. The research sample included 85 patients in total, of which 54 women and 31 men, with mean BMI of 39,6 ± 7,6 kg/m2. All patients body composition was measured using a tetrapolar bioelectrical device InBody230. Cortex MetaLyzer3B was used to measure everyones RMR. The RMR values were also determined using Harris-Benedict equation. The same examinations were performed for a control group of 43 individuals with BMI of 18.5-29.9 kg/m2. Obtained values were then statistically processed and evaluated.
- zadáno vedoucím/školitelem