Kulturní památky v ozbrojených konfliktech: Typické motivace k jejich ničení

• Název práce v češtině: Kulturní památky v ozbrojených konfliktech: Typické motivace k jejich ničení
• Název v anglickém jazyce: Cultural property in armed conflicts: Typical motivations causing their destruction
• Klíčová slova: kulturní památky, ničení, ozbrojený konflikt, typologie, motivace, faktory
• Klíčová slova anglicky: cultural property, destruction, armed conflict, typology, motivations, factors
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: rigorózní práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra bezpečnostních studií (23-KBS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. et Mgr. Tomáš Kučera, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 15.10.2020
• Datum zadání: 15.10.2020
• Datum potvrzení stud. oddělením: 15.10.2020
• Datum a čas obhajoby: 22.10.2020 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 04.09.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 22.10.2020
• Oponenti: JUDr. PhDr. Tomáš Bruner, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Výběr a stanovení tématu práce pramení zejména z relevance tématu. Přes širokou pozornost věnovanou křiklavým případům nedávné minulosti (ničení soch Buddhů v Bamíjánu, rozkradení muzejních sbírek v Iráku po invazi v roce 2003, likvidaci asyrských památek Islámským státem, nebo zaminování Palmýry), nepřekračuje tato pozornost, ani reakce na ni, rámec mediálního šumu, kde je informace redukována na nálepku barbarismu zúčastněného aktéra. Na druhou stranu, takřka výlučně západní, vojenské kruhy věnují problematice značnou pozornost a realizují aktivní kroky k nastolení této agendy alespoň ve vlastním plánování.
Právě rozpor, mezi přístupem komunity přímo dotčené potřebou reagovat na konvence a platný právní rámec ve vlastní činnosti a velmi redukovaným, až zcela zkresleným, veřejným povědomím o problematice, lze tematické vymezení považovat za nejvhodnější. Prvotní motivací ke zpracování právě tématu typologie, je reagovat na „mýtus o barbarech“, který podporuje tradiční mediální diskurz a která je konformní s pohledem běžného Evropana na památky jako „hezké a staré věci“. Práce by měla ukázat sadu racionálních motivací, které vedou k ničení světového kulturního dědictví ve vojenských konfliktech dneška i minulosti. Teoretický rámec, kterému se hodlám věnovat, je také doposud nezpracovaný a tudíž má moje práce potenciál přinést nový ucelený pohled na problematiku ničení kulturních památek v ozbrojeném konfliktu.

Z toho důvodu si pokládám výzkumnou otázku: „Jaké jsou důvody vedoucí k aktivnímu ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech?“

Seznam odborné literatury

BANDARIN, F. (2007). World Heritage – Challenges for the Millenium. UNESCO World Heritage Centre, Paris
BOYLAN, J. Patrick (1993). Review of the Concention for the Protection od Cultural Property in the Event of Armed Conflict (The Hague Convention of 1954). Dostupné na: http://unesdoc.unesco.org/images/0010/001001/100159eo.pdf, 5.1.2016.
Correlates of War Project. http://www.correlatesofwar.org/
DRULÁK, P. a kol. (2008). Jak zkoumat politiku. Praha: Portál.
JALLC NATO (2012). Cultural property protection in the operations planning process, Joint Analysis and Lesons Learned Centre, 285, 20 December 2012, p. 1-37.
LAMBERT, S.; ROCKWELL, C. (2012). Protecting Cultural Heritage in Times of Conflict. ICCROM.
UNESCO (2015). Armed Conflict and Heritage, http://www.unesco.org/new/en/culture/themes/armed-conflict-and-heritage/, 15. 11. 2014.
UNESCO (2015). Convention on the Means of Prohibiting and Preventing the Illicit Import, Export and Transfer of Ownership of Cultural Property – 1970, http://www.unesco.org/new/en/culture/themes/illicit-trafficking-of-cultural-property/1970-convention/, 10. 7. 2015.
UNESCO (2015). Convention for the Protection of Cultural Property in the Event of Armed Conflict, http://www.unesco.org/new/en/culture/themes/armed-conflict-and-heritage/the-hague-convention/, 10. 7. 2015.
UNESCO (2015). International Registr of Cultural Property under Special Protection, http://unesdoc.unesco.org/images/0015/001585/158587EB.pdf, 10. 7. 2015.
UNESCO (2015). Second Protocol to the Hague Convetion, http://www.unesco.org/new/en/culture/themes/armed-conflict-and-heritage/the-2nd-protocol-1999/, 10. 7. 2015.
UNESCO (2015). Synergies between the 1999 Second Protocol to the 1954 Hague Convention and the 1972 World Heritage Convention, http://www.unesco.org/new/en/culture/themes/armed-conflict-and-heritage/synergies/, 2. 7. 2015.
UNESCO (2015). Training for the military, http://www.unesco.org/new/en/culture/themes/armed-conflict-and-heritage/training-for-the-military/, 2. 7. 2015.

Internetové zdroje, periodika
FORREST, C. (2007). The Doctrine of Military Necessity and the Protection of Cultural Property during armed Conflicts. University of Queensland of Australia, Research Paper No. 07-1, p. 177-219.
HOWE, Z. (2011-2012). Cant he 1954 Hague Convention Apply to Non-state Actors?: A Study of Iraq and Libya. Texas International Law Journal. Vol. 47, Issue 2.
UNESCO (2016). In Davos, UNESCO Director General calls for stronger partnerships to Protect Cultural Heritage under attack Dostupné na: http://www.unesco.org/new/en/media-services/single-view/news/in_davos_unesco_director_general_calls_for_stronger_partnerships_to_protect_cultural_heritage_under_attack/#.VqID4JrhCt8, 5.1.2016.
#Unit4Heritage (2015). What UNESCO does, http://www.unite4heritage.org/index.php#section4, 20.7.2015.

Předběžná náplň práce

V první části své práce shrnu legislativní zakotvení ochrany kulturních památek v případě ozbrojeného konfliktu, též problematiku a nedostatky, které tato kodifikace skýtá a je interpretována nejen v mnohých akademických pracích. Dále uvedu aktéry, kteří se podílejí či jsou nějakým způsobem zainteresováni na řešení ochrany kulturních památek. Toto obecné shrnutí pokládám za komplexní úvod do tématu a problematiky, do jejíchž porozumění chci svým záměrem práce přispět tvorbou typologie přínosné z hlediska uceleného a přímočarého názvosloví odůvodňující ničení kulturních památek.

Druhá část se týká rozpracování databáze ozbrojených konfliktů a určení co nejširší množiny případů, ve kterých dochází k ničení kulturních památek v případě ozbrojeného konfliktu. Zde dojde na základě shromážděné široké škály empirických dat k prvotnímu vymezení typologie podle významu zničení dané památky pro bojující strany.

Třetí část poslouží k tvorbě, komparaci a analýze pěti případových studií, na jejichž základě určím teoretický rámec, v mém případě tedy již několikrát zmíněnou typologii, která má za cíl jasně definovat faktory poukazující na důvody, může říci též motivaci, proč dochází k ničení kulturních památek v době ozbrojeného konfliktu. Nutno podotknout, že ve změti internetových článků, diskusí i odborných prací zazní motivace, respektive důvody, které mohou vést k ničení památek, avšak, jak již bylo zmíněno, celistvá konceptualizace v podobě typologie těchto důvodů není přehledně sestavena.

Hlavním aspektem a cílem práce je zodpovězení stanovené výzkumnou otázkou vytvořením typologie faktorů vedoucím k ničení kulturních památek. Vytvořená typologie si klade za cíl jasněji přiblížit a chápat ničení památek v ozbrojených konfliktech v několika různých směrech, souvislostech i možných konsekvencích. Nutno podotknout, že kulturní památky hrají svoji určitou roli v konceptu bezpečnosti z hlediska tolerance odlišných kultur, náboženství, také lze zdůraznit i cílené strategické využití lokace dané památky ke způsobení nejen materiální škody atp. Jedná se tedy o objekty, které jsou významově součástí ozbrojených konfliktů.