A comparison of Ukrainian economic migrants in Poland and the Czech Republic after 2014: networks, migration policies and integration indicators
Název práce v češtině: | Srovnání ukrajinských ekonomických migrantů v Polsku a České republice po roce 2014: sítě, migrační politika a indikátory integrace. |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | A comparison of Ukrainian economic migrants in Poland and the Czech Republic after 2014: networks, migration policies and integration indicators |
Klíčová slova: | Integrace, migrace, ukrajinští migranti, migrační politika, sociální integrace, ekonomická integrace |
Klíčová slova anglicky: | Integration, Migration, Ukrainian migrants, migration policy, social integration, economic integration |
Akademický rok vypsání: | 2019/2020 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | angličtina |
Ústav: | Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS) |
Vedoucí / školitel: | Mgr. Ondřej Klípa, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno vedoucím/školitelem |
Datum přihlášení: | 04.10.2020 |
Datum zadání: | 04.10.2020 |
Datum a čas obhajoby: | 22.09.2021 09:30 |
Místo konání obhajoby: | Pekařská 16, JPEK112, 112, Malá učebna, 1.patro |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 27.07.2021 |
Datum proběhlé obhajoby: | 22.09.2021 |
Oponenti: | Anne White |
Mgr. Karel Svoboda, Ph.D. | |
Kontrola URKUND: |
Předběžná náplň práce |
Po revoluci „Euromaidan“ čelila Ukrajina anexi Krymu a válce na Donbasu s následnou
ekonomickou krizí, která poškodila životní úroveň obyvatelstva. Mnoho Ukrajinců kvůli tomu ze země vycestovalo jako ekonomičtí migranti do zahraničí, aby našli lepší podmínky pro práci a pobyt. Řada z nich začala pracovat v Polsku a České republice, kde stali největší skupinou cizinců. Tato disertační práce zkoumá rozdíly mezi Ukrajinci pracujícími v těchto dvou zemích po roce 2014. Výzkum nejprve zjišťuje teorie migračních a integračních indikátorů a identifikuje klíčová témata, na která je třeba se zaměřit. Těmito tématy jsou sítě migrantů, migrační politika hostitelských zemí a dva integrační ukazatele (zapojení do realitního trhu a lidský kapitál). Výsledky naznačují, že sítě migrantů úspěšně zlepšují sociální a ekonomickou integraci migrantů, přičemž klíčovou roli hraje jazykový faktor. Dále je důležité si uvědomit, že sociální integrace do značné míry závisí na ochotě k integraci, která nemusí být vždy. Tato disertační práce ukazuje, že polská migrační politika přistupuje k ukrajinským ekonomickým migrantům příznivěji než její česká obdoba, především umožněním snazšího přístupu na trh práce. Cesta k získání občanství je však v obou zemích podobná, zatímco migranti mohou povolení k trvalému pobytu získat dříve v Česku. Výsledky ukazatelů integrace ukazují, že v průběhu času se prohloubila integrace Ukrajinců jak v Polsku, tak v Česku. Proces integrace však do značné míry závisí na tom, zda migrant projeví ochotu integrovat se, a proto tento proces nelze aplikovat na všechny skupiny migrantů stejně. Tato disertační práce proto dochází k závěru, že proces integrace probíhá obdobně jak v Polsku, tak v České republice, i když existují malé regionální rozdíly, jejichž rozsah bude patrný v budoucnu. |
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
After the Euromaidan revolution, Ukraine has faced an annexation of Crimea and the War
of Donbas, with the subsequent economic crisis hurting the living standards of the population. It has led many to travel abroad, as economic migrants, to find better conditions for work and residence. Many Ukrainians started working in Poland and the Czech Republic, becoming the largest group of foreigners there. This dissertation examines the differences between Ukrainians working in those two countries after 2014. Initially, this research discovers theories of migration and integration indicators, identifying key topics to focus on. Those topics are migrants’ networks, migration policies of host countries and two integration indicators (real estate participation and human capital). The results suggest that migrants’ networks successfully enhance social and economic integration of migrants, with a language factor playing a crucial role. Furthermore, it is important to note social integration largely depends on the willingness to integrate, and it is not always the case. This dissertation shows that Polish migration policies treat Ukrainian economic migrants more favourably than Czech migration policies, providing special treatment and easier access to the labour markets. However, a path to receive a citizenship is similar in both countries, while migrants may receive a permanent residence permit sooner in Czechia. The results on indicators of integration show that over time Ukrainian become more integrated in both Poland and Czechia. However, the integration process is largely dependent on whether a migrant shows the willingness to integrate, and therefore the processis not applicable to all groups of migrants equally. Therefore, this dissertation concludes that the integration process happens in a similar manner in both Poland and the Czech Republic, even though there are minor regional differences, the extent of which we will see in the future. |