Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 336)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Sexuální dvojitý standard aneb rozdílné hodnocení sexuálního chování mužů a žen
Název práce v češtině: Sexuální dvojitý standard aneb rozdílné hodnocení sexuálního chování mužů a žen
Název v anglickém jazyce: Sexual double standard or different evaluation of sexual behaviour of men and women
Klíčová slova: gender, genderové stereotypy, genderová rovnost, sexualita, dvojitý standard
Klíčová slova anglicky: gender, gender stereotypes, gender equality, sexuality, doubl standard
Akademický rok vypsání: 2019/2020
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
Vedoucí / školitel: doc. Milan Tuček, prom. mat., CSc.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 30.09.2020
Datum zadání: 30.09.2020
Datum a čas obhajoby: 15.06.2021 09:00
Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK211, 211, Malá učebna, 2.patro
Datum odevzdání elektronické podoby:05.05.2021
Datum proběhlé obhajoby: 15.06.2021
Oponenti: Mgr. Nela Andresová
 
 
 
Kontrola URKUND:
Zásady pro vypracování
Vysvětlete, na jakých datech bude analýza založena (druh, vzorek, terén) a jaké postupy a techniky k jejich analýze použijete. U teoretické práce popište analytický popř. syntetický postup.

Cílem výzkumu této studie bude zjistit, zda v české společnosti existují odlišné pohledy na sexuální chování mužů a žen nebo-li tzv. sexuální dvojitý standard. Výzkum bude prováděn kvantitativní metodou pomocí dotazníkového šetření. Pro svou práci jsem zvolila možnost komparace dvou skupin. Postavím proti sobě skupiny vysokoškolských studentů, avšak s rozdílným zaměřením. První skupinou budou studenti vysokých škol technických a druhou skupinu budou prezentovat studenti vysokých škol humanitních. Tyto skupiny jsem vybrala právě z důvodu rozdílnosti jejich zaměření. Studenti humanitních oborů, pro mne, představují skupinu zabývající se podobnou problematikou, tudíž skupinou informovanou. Zatímco druhá skupina s technickým zaměřením představuje jedince, kteří se s fenoménem v běžném životě setkat nemuseli. Kromě studijních oborů se budu soustředit zejména na rovnoměrné zastoupení mužů a žen u každého oboru. Každý vzorek z jednotlivého oboru bude obsahovat přibližně 100 respondentů - z toho tedy 50 žen, 50 mužů.

Výzkumu bude předcházet pilotní studie, ve které provedu několik hloubkových rozhovorů, pro zjištění, jak společnost o daném tématu přemýšlí a jaké termíny užívá.

Proces sběru dat bude prováděn elektronicky. Pro analýzu využiji statistických metod.

Výstupy budou v podobě grafů a tabulek.

Výzkumné otázky:
Existuje v české společnosti sexuální dvojitý standard/Liší se pohledy na sexuální chování mužů a žen?
Jak se liší pohledy na sexuální chování mužů a žen?
Liší se pohled na sexuální chování mužů a žen u studentů humanitních a technických oborů?
Jak se liší pohled na sexuální chování mužů a žen u studentů humanitních a technických oborů?

Seznam odborné literatury
1. Allison, R., & Risman, B. J. (2013). A double standard for “hooking up”: How far have we come toward gender equality? Social Science Research, 42, 1191-1206.
2. Aubrey, J. S. (2004). Sex and punishment: An examination of sexual consequences and the sexual double standard in teen programming. Sex Roles, 50, 505-514.
3. Crawford, M., & Popp, D. (2003). Sexual double standards: A review and methodological critique of two decades of research. Journal of Sex Research, 40, 13-26.
4. Eagly, A. H. (1987). Sex differences in social behavior: A social-role interpretation. Hillsdale, NJ: Erlbaum
5. Garcia, L. T. (1982). Sex-role orientation and stereotypes about male–female sexuality. Sex Roles, 8, 863–876.
6. Gentry, M. (1998). The sexual double standard. The influence of number of relationships and level of sexual activity on judgments of women and men. Psychology of Women Quarterly, 22, 505–511.
7. Jonason, P. K., & Marks, M. J. (2008). Common vs. uncommon sexual acts: Evidence for the sexual double standard. Sex Roles, 60, 357-365.
8. Krámský, D. Humanitní vědy dnes a zítra. Liberec: Katedra filosofie Technické univerzity v Liberci, 2007, 365 s. Res humanae. ISBN 978-80-86807-06-5.
9. Marks, M.J., Fraley, R.C. The Sexual Double Standard: Fact or Fiction?. Sex Roles 52, 175–186 (2005). https://doi.org/10.1007/s11199-005-1293-
10. Muehlenhard, C. L., Hollabaugh, L. C. (1988). Do women sometimes say no when they mean yes? The prevalence and correlates of women's token resistance to sex. Journal of Personality and Social Psychology, 54, 872–879
11. Neubauer, Z., Vanýsek, V.Třetí kultura. Vztah anglosaského světa k humanitnímu a přírodovědnému vzdělání. Vesmír 76, 225, 1997/4.
12. Nussbaum, M. C. Not for profit: why democracy needs the humanities. Princeton: Princeton University Press, c2010, xv, 158 s. Public square. ISBN 9780691140643.
13. Robin R. Milhausen & Edward S. Herold (1999) Does the sexual double standard still exist? Perceptions of university women, The Journal of Sex Research, 36:4, 361-368, DOI: 10.1080/00224499909552008
14. Sprecher, S., McKinney, K., Orbuch, T. L. (1987). Has the double standard disappeared? An experimental test. Social Psychology Quarterly, 50, 24–31
15. Tanenbaum, L. 2008. „Slut! Growing up female with a bad reputation.“ Pp.:209-215 In J.Z.Spade a C.G.Vanetine (eds,) Kaleidoscope of Gender. Los Angeles: Pine Forge Press
16. Tinashe M Dune, 2013. "Understanding Experiences of Sexuality with Cerebral Palsy through Sexual Script Theory," International Journal of Social Science Studies, Redfame publishing, vol. 1(1), pages 1-12, April.
17. Weis, P., Zvěřina J. (2009). Sexuální chování české populace, Sexuologický ústav 1. LF UK a VFN, Praha.

Předběžná náplň práce
Pro svou práci jsem si vybrala téma rozdílného pohledu na sexuální chování žen a mužů, neboli tzv. sexuální dvojitý standard. Tento fenomén předpokládá, že heterosexuální muži a ženy jsou souzeni rozlišně pro stejné sexuální chování. Sexuální dvojitý standard můžeme rovněž nazvat dvojím metrem, který ženské sexuální chování měří přísněji a negativněji v porovnáním se stejným sexuálním chováním mužů. Pro tradiční sexuální dvojitý standard je přemýšlení o sexu u mužů přirozené, zatímco ženy by měly být strážci své vlastní sexuality. Z fenoménu rovněž vyplývá vhodný počet sexuálních partnerů, který si dané pohlaví může dovolit. Z předešlých výzkumů, jež byly provedeny v zahraničí, byla totiž zjištěna ztráta zájmu a respektu k ženě, která měla více sexuálních partnerů, přitom stejný počet u mužů nevzbudil stejnou kritiku.

Téma je úzce spjato s genderovými stereotypy a genderovou i sexuální rovností. Kategorizuje ženské a mužské sexuální chování do kategorií „dobrý“ a „špatný“ právě ve spojení s jedincovo genderem. Tím vzniká stereotypizace chování, které je „správné“ pro „správnou“ ženu a pro „správného“ muže. Jelikož je pohled rozdílný, vzniká genderová i sexuální nerovnost. Americká feministka Leora Tanenbaum se fenoménem zabývá ve svém článku „SLUT! Growing up female with a bad reputation,“ kde popisuje, že muži dostávají více volnosti a proto mohou být také sexuálně aktivnější, kdežto ženy jsou častěji souzeny v závislosti na jejich sexuální reputaci, než dle osobních charakteristik. Sexuální reputace ženy však může ovlivnit ženské vnímání sebe sama, rovněž ovlivňuje ženské sexuální aktivity směrem, ve kterém žena neprojeví svou přirozenost kvůli společenskému tlaku.

Fenomén sexuálního dvojitého standardu je rozebírán a zkoumán spíše v zahraničí, a to především v americké společnosti. Doposud sesbíraná data odhalila, že v moderní společnosti věří v existenci fenoménu 85% populace v rámci Spojených státu amerických. Americká média se problematikou rovněž zaobírají tím, že na její existenci poukazují v pořadech zaměřených na lidská práva apod. V české společnosti na termín dvojitého standardu jen ztěžka narazíme. Výzkumy, které v zahraničí byly provedeny však nemusí odkrývat pravdivé informace. Je důležité dbát na správné položení otázek pro obdržení kvalitních odpovědí, které nebudou, i když neúmyslně, manipulovány zavádějícími otázkami.

Ve společnosti existuje sociální desirabilita, která určuje, jaké chování a jednání je v dané společnosti správné. Respondenti tak mohou odpovídat právě vzhledem k těmto uznávaným sociálním normám, které rovněž mohou vycházet z patriarchální společnosti, ve které žijeme. Sociální normy patriarchální společnosti tak mohou vybízet k postoji, ve kterém by žena neměla střídat sexuální partnery, zatímco muž vícero sexuálními partnerkami dokazuje svou mužnost. Ve výzkumech se to poté projeví nesouladem v počtu sexuálních partnerů mužů a žen, jelikož ženy pro svou odpověď z čísla uberou, kdežto muži mohou zvolit číslo větší.

Závěr výzkumu Michaela J. Markse a R. Chrise Fraleyho ukazují, že tradiční sexuální dvojitý standard již v americké kultuře neexistuje, proto přicházejí s námětem na novou výzkumnou otázku, která by k danému tématu byla vhodná prozkoumat, a to, proč se fenomén ve společnosti zdá být všudypřítomný, když výzkumy jeho existenci potvrzují. Další výzkum proveden těmito badateli ukázal, že sexuální dvojitý standard se projevuje, pokud je zkoumán ve skupině. To může znamenat, že ve skupině se jedinec spíše přikloní k tomu, co je bráno jako obecně správné.

V českém prostředí najdeme pravidelné výzkumy sexuálního chování prováděny Sexuologickým ústavem, které se zaměřuje na postoje k sexuálnímu chování, na změnu věku prvního pohlavního styku, či počty sexuálních partnerů v průběhu času. Z nejnovějšího výzkumu víme, že počty sexuálnách partnerů u žen a mužů se zásadně nemění, rozdíl v počtu partnerů mezi pohlavími dosáhl 4,4% v roce 2008. Ve svém výzkumu se však nezaměřím na konkrétní sexuální chování mužů a žen, ale především na jejich názory a postoje k sexuálnímu dvojitému standardu, zda existuje změna názorů a postojů na sexuální chování v souvislosti s pohlavím.

Jelikož v českém prostředí podobný výzkum zatím proveden nebyl, rozhodla jsem se s výzkumem začít od začátku a to tím, zda se v české společnosti tento fenomén projeví. Sesbíraná data budou tedy v českém prostředí zcela nová a vytvoří tak základ pro další zkoumání, jako například souvislost existence fenoménu se sociální interakcí, jak již bylo vybádáno v zahraničním výzkumu.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK