Změna života po příchodu dítěte

• Název práce v češtině: Změna života po příchodu dítěte
• Název v anglickém jazyce: Life change after the birth of child
• Klíčová slova: Kariéra, dělba práce, vzdělání, gender, harmonizace, model změny
• Klíčová slova anglicky: Life change after the birth of a child, childbirth, parenthood, crisis, work-life harmonization, change
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Romana Marková Volejníčková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 29.09.2020
• Datum zadání: 29.09.2020
• Datum a čas obhajoby: 15.06.2021 09:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK212, 212, Malá učebna, 2.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 04.05.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 15.06.2021
• Oponenti: Mgr. Ivan Ruta Cuker

Zásady pro vypracování

Součástí práce bude kvalitativní výzkum formou narativních rozhovorů. Budu dotazovat rodiny s dětmi a plánuji dotazovat oba partnery. Rodiny se od sebe budou odlišovat vzdělaností – zaměřím se na rodiny, kde jsou oba rodiče vysokoškolsky vzdělaní a na rodiny, u kterých vzdělávání skončilo po ukončení střední školy. Z každé skupiny plánuji dotazovat tři rodiny. Rodiny budou definovány dvěma partnery, stejným vzděláním a dvěma příjmy.
Partnery budu dotazovat každého zvlášť. Jak již bylo zmíněno, bude použita forma narativního rozhovoru, čili se chystám položit jednu obecnou otázku a výpověď respondenta či respondenty si následně budu nahrávat. Chci se soustředit na souvislou výpověď informátora či informátorky, čili nepokládat zbytečné otázky, nebude-li třeba. Z tohoto výzkumu se pokusím následně vytvořit modely zvládání příchodu dětí, lépe řečeno modely změny života partnerů jak v domácnosti, tak v kariéře.
Respondenty a respondentky budu získávat v okruhu mých přátel a známých, při čemž jsem si však vědoma limitu odpovědí. Předpokládám, že má pozicionalita ovlivní otevřenost respondentů, jde-li především o intimní či delikátní záležitosti.

Seznam odborné literatury

1. Bourdieu, P. 2000. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum.

2. Gatrell, C. 2005. Hard Labour : The sociology of Parenthood. Maidenhead : Open University Press.


3. Hašková, H. 2006. „Hodnocení dělby práce v domácnosti“ Socioweb [online] 5 (1) Dostupné z: < http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temat ¬=232<=120 >.

4. Možný, I. 1932. Rodina vysokoškolsky vzdělaných manželů. Brno : Univerzita J.E. Purkyně v Brně.

5. KŘÍŽKOVÁ, Alena. Nepříliš harmonická realita. Rodičovské kombinace práce a péče v mezích genderové struktury současné české společnosti. Gender, rovné příležitosti [online].2007,2007(2),60-67.Dostupné: https://www.genderonline.cz/pdfs/gav/2007/02/08.pdf

6. HAKIM, C. 2000. Work-Lifestyle Choices in the Twenty-First Century: Preference Theory. Oxford: Oxford University Press.

7. JANEBOVÁ, R. 2006. Sociální problémy z aspektu gender. Hradec Králové: Gaudeamus.

8. KOTYNKOVÁ, M. 2011. Rodina a možnosti harmonizace profesního a rodinného života. Praha: Relik.

9. SIROVÁTKA, T., BARTÁKOVÁ, H. 2008. Harmonizace rodiny a zaměstnání v České republice a role sociální politiky. In SIROVÁTKA, T. Rodina, děti a zaměstnání v České společnosti. Brno: František Šalé – ALBERT

10. Bierzová, J. 2006a. „Rozdělení domácích prací v rodinách s dětmi“ Gender, rovné příležitosti, výzkum

Předběžná náplň práce

Ve své práci bych se chtěla zabývat výzkumem rodin s dětmi, ve kterých oba rodiče finančně přispívají do rodinného rozpočtu. Budu se věnovat modelem fungování rodiny před narozením dětí z pohledu chodu domácnosti, společného života partnerů, kulturního života a trávení volného, a především fungování v oblasti kariéry, v kontrastu s následnými změnami fungování po příchodu dětí – jak chod rodiny a harmonizace pracovního a soukromého života rodičů fungoval po příchodu dětí do rodiny. Na základě takového výzkumu bych chtěla porovnat, zda-li se liší pohled na takovou změnu v očích mužů a žen a zároveň jestli úroveň vzdělání nějakým způsobem též ovlivňuje takové situace. Důvod takového porovnání spatřuji v aktuálním společenském pohledu na gender a rozdíly ve společenských rolí obou pohlaví.
Většina prací, která se zabývá harmonizací těchto dvou životních sfér, se specializuje především na to, jak lidé zvládají skloubit pracovní a osobní život. Já bych se v tomto ohledu chtěla zaměřit zejména na proměny tohoto života, se zaměřením hlavně na dělbu práce v domácnosti, změnu způsobenou příbytkem péče o děti a postavení partnerů z hlediska finančního zajištění rodiny před a po příchodu dětí.
Co se týče dělby práce v domácnosti, bylo k tomuto tématu sepsáno mnoho odborných textů, zabývajících se rolí genderu v takových situacích. V počátku práce bych chtěla zaujmout neutrální postoj, i když z pohledu již proběhlých výzkumů vyplývá, že domácí práce je většinou součástí role ženy, zatímco muži se příliš takových záležitostí doma neúčastní, i když existují výjímky. Můj předpoklad je takový, že před příchodem dětí je dělení jak domácích prací, tak ale i finančního zajištění, mnohem více vyvážené než po příchodu dětí, kdy se předpokládá, že žena zaujme roli hospodyně a pečovatelky, zatímco muž se stará o finanční zajištění celé rodiny. Z vlastní zkušenosti však usuzuji, že existují rodiny, kde i po příchodu dětí funguje dělba práce vyváženě (otcovská dovolená dohromady s matkou nebo i samostatná otcovská dovolená, finanční zajištění ze strany obou rodičů apod.).
V tomto ohledu je, dle mého názoru, dobré zmínit například Parsonsův koncept rodiny, kdy je muž chápan jako někdo, jehož funkce je integrace rodiny do společnosti. Vzhledem k tomu, že ženská emancipace na trhu práce však stoupá, Parsonsův koncept muže jako hlavního sociálního integranta, se postupně rozpadá. V souvislosti s dělbou práce v domácnosti bylo též provedeno mnoho výzkumů, například výzkum z roku 2004 (Problémy harmonizacerodinného a pracovního života) poukazuje na to, že většina žen, mající problém s harmonizací těchto dvou životních sfér, by více uvítala pomoc partnera v domácnosti. Těmto i jiným genderovým teoriím, co se týče fungování rodiny, se chystám v této práci věnovat. Přijde mi ale podstatné vidět řešení harmonizace pracovního a rodinného života z obou pohledů, jak muže, tak ženy.
Domnívám se, že příchod dětí do rodiny je velice zásadním krokem pro rozvoj rodiny, jejích vztahů a funkcí. S tím se však ale, jak je výše uvedeno, mění celý chod dané rodiny. Jsem toho názaru, že je důležité se věnovat tomuto výzkumu z důvodů zjištění a ověření již vyzkoumaných modelů změny v rodině, jak takové modely fungují v praxi a zda-li je možné tyto modely nějakým způsobem upravit a upřesnit. Takové poznatky mohou přinést v oblasti sociologie osvětu, co se týče aktuálního postavení genderu a vzdělání v rodinách, i když, v tomto případě, v relativně malém měřítku.
Jestliže se chci zabývat modely harmonizace sfér života, je třeba zmínit aspoň základní, podle mne důležité, specifikace takových modelů, které předpokládám, že v dnešní době fungují. Chtěla bych se tedy věnovat především tomu, jak práce zasahuje do rodinného života – míru pracovní vytíženosti v době „osobního“ (tedy mimopracovního) volna a do jaké míry to pozitivně či negativně ovlivňuje funkci rodiny. Chtěla bych zároveň zjistit, zda-li se taková míra zásahu práce do života změnila, s příchodem dítěte. Ve většině případech, co se odborných textů týče (vycházím-li z veřejných výzkumů a odborných prací všeobecně) je relativně striktně oddělováno, zda rodič pracuje pouze v dobu tomu určenou nebo si nosí práci domů. Práce z domova je dneska často vyhledávanou výjímkou, ale je dobrá taková práce pro funkci rodiny? Dle zásahu práce do soukromého života a dle míry spokojenosti s prací bych chtěla najít konkrétnější modely proměny, vyhovující českým rodinám a jejich fungování. Vyvstává totiž mnoho otázek – Je opravdu možné absolutně oddělit práci a soukromý život? Jak velký zásah zaměstnání je tolerován ze strany rodiny a co je již příliš? Je možnost fungovat stoprocentně v obou sférách rodiny? - a mnoho dalších dotazů, které se chystám sama sobě položit během zpracování výsledků výzkumu. Vystupuje mi z toho však jeden výzkumný problém, a to: Jak tedy příchod dětí ovlivňuje proměnu života jak matky, tak otce?
Pro svou práci bych chtěla využít jak texty českých významných sociologů i socioložek, tak ale (napříkald Ivo Možný či Alena Křížková) i světově známější zahraniční socioložky sociology, jako je například Pierre Bourdie.