Genderově netradiční profesní volba u studentů oboru učitelství pro 1. stupeň ZŠ

• Název práce v češtině: Genderově netradiční profesní volba u studentů oboru učitelství pro 1. stupeň ZŠ
• Název v anglickém jazyce: Gender non-traditional professional choice of male students in the elementary school teaching programmes
• Klíčová slova: gender, nerovnosti, role, učitelé, primární vzdělávání, rovné příležitosti
• Klíčová slova anglicky: gender, inequalities, role, teachers, primary education, equal opportunities
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Eva Hejzlarová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 25.09.2020
• Datum zadání: 25.09.2020
• Datum a čas obhajoby: 15.06.2021 09:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK209, 209, Malá učebna, 2.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 04.05.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 15.06.2021
• Oponenti: Mgr. Jakub Černý, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Ve své bakalářské práci bych se chtěla věnovat politice rovných příležitostí žen a mužů, konkrétně v primárním vzdělávání v České republice, kde jsou velké rozdíly v počtu učitelek a učitelů. Ačkoli se touto problematikou nezabývá na území České republiky příliš velké množství lidí, je možné nalézt bakalářské či diplomové práce soustředěné na obdobná témata. Více se na tuto oblast zaměřuje například socioložka Nina Fárová, která mimo jiné ve svých pracích zmiňuje, že se nejedná pouze o problém genderové nerovnosti, ale že důsledkem může být i například málo mužských vzorů pro děti či opakované upevňování genderových stereotypů. (Fárová, 2018)

V politické rovině je k dispozici několik politických dokumentů, například Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014–2020, kde se jedna část zaměřuje právě na genderové nerovnosti ve vzdělávacím systému. Jeden z cílů této kapitoly se zabýval opatřeními podporující vyrovnanost zastoupení učitelů a učitelek na různých stupních škol. (Úřad vlády ČR, 2014) Dále se o praktickou změnu v této oblasti snaží spíše neziskový sektor od rodičů žáků až po samotné neziskové organizace, dobrým příkladem je Žába na prameni nebo Liga otevřených mužů, s jejíž spoluprací uspořádalo MŠMT v roce 2009 konferenci Muži do škol. (MŠMT, 2009) Přes veškerou iniciativu se ale od té doby toho příliš nezměnilo. Spíše naopak, statistické údaje o genderové problematice zaměstnanců ve školství zveřejněné MŠMT ukazují, že v roce 2011 byl podíl mužů z celkového počtu učitelů a učitelek na 1. stupni základních škol 7, 5 % a v roce 2019 už jen 5, 7 %. Z tohoto počtu mužů učitelů je pouze cca 11 % do věku 29 let. Největší zastoupení je naopak v kategorii mezi 55-59 lety, což čítá zhruba 15 %. (MŠMT, 2019) Podle výzkumu Eurostatu z roku 2017 patří Česká republika k zemím v EU s nejvyšším podílem žen mezi učiteli. (Eurostat, 2017) První stupeň je na tom z hlediska genderové nerovnosti hned po předškolní výchově nejhůře, přitom ani druhý stupeň na tom není o moc lépe. Lepší výsledky lze pozorovat na středních školách, vyšších odborných či vysokých školách. Pokud se ale zaměříme na základní školy zastoupení mužů na pozici učitelů má spíše klesající charakter. Z těchto údajů není pochyb o tom, že vzdělávací systém konkrétně v primárním vzdělávání je silně feminizované prostředí. (MŠMT, 2019)

Z výše vedených informací můžeme s jistotou říct, že se jedná o dlouho přetrvávající problematiku, o které bylo zpracováno několik odborných prací a výzkumů. Nejedná se však o problém, který by měl značný vliv na fungování případné nefungování systému. I přesto se domnívám, že nedostatek mužů učitelů v primárním vzdělávání je závažným problémem, a proto bych ve své bakalářské práci chtěla navázat na již výše zmíněnou Ninu Fárovou a poukázat na důsledky nedostatku mužů ve vzdělávání, přitom odhalit i hlubší stránku než jen genderové nerovnosti a opřít se i o výzkumy a práce ze zahraniční. Na těchto poznatcích, věnujících se příčinám a důsledkům tohoto problému bych chtěla vystavět teoretická východiska zvoleného problému.

Ve druhé části, která se bude soustředit na praktickou stránku, bych se chtěla zabývat výzkumným šetřením. Hlavním cílem šetření by bylo v návaznosti na teoretickou část, která by se věnovala ukotvení problematice nedostatku mužů v primárním vzdělávání jakožto veřejně-politického problému, získání názorů mužů studujících učitelství pro první stupeň. Analýza výsledků by měla odhalit, jaké jsou hlavní motivace ke zvolení si této profese z pohledu budoucích učitelů, co by dle nich mohlo vést k navýšení podílů mužů mezi učiteli a zda se vůbec plánují dále věnovat učitelství na prvním stupni i po studiích. Hlavním důvodem pro zkoumání problematiky z perspektivy mladých budoucích učitelů jsou data vycházející z výzkumu o genderové problematice zaměstnanců ve školství zveřejněné MŠMT za rok 2019, jež jsem zmiňovala výše. Statistiky totiž kromě genderové nerovnosti poukazují na tu věkovou. (MŠMT, 2019)

V praktické části bych se také mohla zaměřit na základní školu či školy, kde je naopak mužů učitelů na prvním stupni více. Výzkumné šetření by mě dovolilo se podívat na tento jev z bližšího pohledu, který by mohl pomoci odhalit, co tyto učitele do těchto škol nalákalo a jaký vliv má jejich přítomnost na chod školy. Z výsledků této studie by šla zjistit případná doporučení a řešení pro další školy. Vzhledem k současné situaci (covid-19) jsem se rozhodla sepsat obě možnosti, ze kterých si vyberu. Volba druhé části pak samozřejmě bude silně ovlivňovat i teoretické ukotvení práce.

Seznam odborné literatury

1. Audit vzdělávacího systému v ČR: rizika a příležitosti (2018). Dostupné z: https://www.eduin.cz/wp-content/uploads/2019/01/Audit_vzdelavaci_system_ANALYZA_2018.pdf
2. CORNEAU, Guy. Chybějící otec, chybující syn: jak absence otce ovlivňuje utváření mužské identity. Praha: Portál, 2012. Spektrum (Portál). ISBN 978-80-262-0075-8.
3. FÁROVÁ, Nina. (2018). Muži do škol? Ano! Ale…: Potřeba mužů v primárním vzdělávání. Gender a výzkum / Gender and Research. 19. 82-104. 10.13060/25706578.2018.19.1.406. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/327490845_Muzi_do_skol_Ano_Ale_Potreba_muzu_v_primarnim_vzdelavani
4. FÁROVÁ, Nina. (2015). Muži učitelé v mateřských školách: konstrukce maskulinity ve feminizovaném prostředí. 16. 46. 10.13060/12130028.2015.16.1.166. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/281806411_Muzi_ucitele_v_materskych_skolach_konstrukce_maskulinity_ve_feminizovanem_prostredi
5. FAULSTICH-WIELAND, Hannelor. Male Primary School Teachers be There Principally as Role Models for Boys?. Horizon Research Publishing. 2013. Dostupné z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/EJ1053901.pdf.
6. HAVLÍK, Radomír a Jaroslav KOŤA. Sociologie výchovy a školy. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-635-7.
7. JARKOVSKÁ, Lucie. Gender před tabulí: etnografický výzkum genderové reprodukce v každodennosti školní třídy. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2013. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-119-0.
8. SMETÁČKOVÁ, I. ed. (2015). Stínová zpráva o stavu genderové rovnosti v České republice v roce 2015. 95-101., Praha: Česká ženská lobby. Dostupné z: https://czlobby.cz/sites/default/files/dokumenty/stinova_zprava_2015.pdf
9. ŠMÍDOVÁ, Iva a kol. Muži v systému vzdělávání Policy paper (2018). Dostupné z: https://www.vlada.cz/assets/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/pracovni_skupina_muzi_a_rovnosti_zen_a_muzu/Policy-paper_muzi_v_systemu_vzdelavani.pdf
10. PAVLÍK, Petr a Irena SMETÁČKOVÁ. Analýza odměňování žen a mužů ve školství: jak vzniká odlišnost v platech učitelek a učitelů? Praha: Otevřená společnost, 2006. ISBN 80-903331-6-8.
11. Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014–2020. Dostupné z: https://www.vlada.cz/assets/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/Projekt_Optimalizace/Strategie-pro-rovnost-zen-a-muzu-v-CR-na-leta-2014-2020.pdf