Postoje studentů středních škol k užívání a uživatelům marihuany a alkoholu

• Název práce v češtině: Postoje studentů středních škol k užívání a uživatelům marihuany a alkoholu
• Název v anglickém jazyce: Attitudes of high school students towards the use and users of marijuana and alcohol
• Klíčová slova: postoje, návykové látky, alkohol, marihuana, labeling, sociální norma
• Klíčová slova anglicky: attitudes, psychoactive substances, alcohol, cannabis, labelling, social norms
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Martin Nekola, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 24.09.2020
• Datum zadání: 24.09.2020
• Datum a čas obhajoby: 21.06.2021 09:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK212, 212, Malá učebna, 2.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 04.05.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 21.06.2021
• Oponenti: doc. Milan Tuček, prom. mat., CSc.

Zásady pro vypracování

Analýza bude založena na dotazování studentů benešovského gymnázia a benešovského odborného učiliště, při čemž výzkumný vzorek by měl čítat alespoň 30 osob na jednu školu. Respondenti by měli být starší 18 let, dotazovat se tedy budu studentů posledních ročníků.

Předpokládaný výzkum by měl být smíšený, kvantitativně-kvalitativní (sekvenční): V první fázi proběhne kvantitativní dotazování pomocí standardizovaného dotazníku. Následně bude na tomto vzorku vybráno několik respondentů, se kterými realizuji kvalitativní výzkum formou polostrukturovaného rozhovoru k bližšímu pochopení daného tématu či osobním zkušenostem respondentů.

Stejně jako u většiny výzkumů je i tento spojen s etickými riziky. Nikomu z respondentů nesmí být výzkumem způsobena psychická či fyzická újma. Vzhledem k tomu, že otázky ohledně postojů mohou být pro některé respondenty citlivým tématem, je třeba respondenty prvotně seznámit se zkoumaným tématem a také zajistit jejich dobrovolnou účast. Samozřejmostí je postupovat dle souladu se sociologickým etickým kodexem (viz Babbie, ASA, Ethical Guidelines apod.).

Seznam odborné literatury

Orientační seznam literatury

ALLPORT, Gordon. O povaze předsudků. 1979. ISBN 9780201001785.
BANDURA, Albert. Social learning theory. 1977. ISBN 9780138167448.
BECKER, Howard S. Outsideři: Studie o sociologii deviace. 1997. ISBN 9783658262518.
BONGERS, I.M.B., van de Goor, L.A.M., & Garretsen, H.F.L. (1998). Social climate on alcohol in Rotterdam, the Netherlands: Public opinion on drinking behaviour and alcohol control measures. Alcohol and Alcoholism, 33, 141–150. – a mnohem více tady: https://www.tandfonline.com/doi/pdf/10.3109/09687637.2012.671859?needAccess=true
BOURDIEU, Pierre. Sociology in Question. 1993. ISBN 9780803983373.
COHEN, Stanley. Folk Devils and Moral Panics. 1972. ISBN 9780203828250.
GOFFMAN, Erving. Stigma: Poznámky o způsobech zvládání narušené identity. 1990. ISBN 978-0140124750.
GOODE, E., & Ben-Yehuda, N. (1994). Moral panics: Culture, politics, and social construction. Annual Review of Sociology, 20, 149–171. https://doi.org/10.1146/annurev.so.20.080194.001053
GIBBS, J. P.: The Sociology of Deviance and Social Control. In: Rozenberg, M. – Tuner, R. H. eds.: Social Psychology. Sociological Perspectives. N.Y. 1981.
HAWKINS J. D., Catalano R. F., & Miller J. Y. (1992). Risk and protective factors for alcohol and other drug problems in adolescence and early adulthood: Implications for substance abuse prevention. Psychological Bulletin, 112, 64–105.
HRČKA, M.: Sociální deviace, Praha : Sociologické nakladatelství, 2001, ISBN 80-85850-68-0
KALINA, Kamil. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. Praha: Úřad vlády České republiky, c2003. Monografie (Úřad vlády České republiky). ISBN 80-86734-05-6.
KOMENDA, A.: Sociální deviace: historická východiska a základní teoretické přístupy, Olomouc : Univerzita Palackého, 1999, ISBN 80-244- 0019-7
LEMERT, Edwin. Sociální patologie. 2012. ISBN 9781258283711.
NOŽINA, Miroslav:Svět drog v Čechách. Praha: KLP nakladatelství, 1997. 348 s. ISBN 80-85917-36-X,s. 49
PARKER, H. (2005). Normalization as a barometer: Recreational drug use and the consumption of leisure by younger Britons. Addiction Research and Theory, 13, 205–215.
YOUNG, Jock. The Drugtakers: The Social Meaning of Drug Use. 1971. ISBN 9780261632288.
WILLS, T. A.,Vaccaro, D., & McNamara, G. (1992). The role of life events, family support, and competence in adolescent substance abuse: A test of vulnerability and protective factors. American Journal of Community Psychology, 20, 349–375.

Předběžná náplň práce

Námět práce

Problematika užívání návykových látek je aktuálním a dlouhodobým tématem takřka celého světa. A Česká republika není výjimkou. Občané České republiky patří podle Českého statistického úřadu a Světové zdravotnické organizace již po několik let mezi největší spotřebitele alkoholu . Trendem novějším se z historického pohledu stává i užívání marihuany. I zde se Česká republika umisťuje na předních příčkách .
Samotné užívání návykových látek, za které jsou alkohol i marihuana považovány, může být spatřováno z různých perspektiv. Sociologie se snaží takové chování analyzovat a vysvětlit. Je patrné, že efekt užívání zmíněných návykových látek nepostihuje jen daného jedince, ale ve výsledku celou společnost. Například teorie sociální deviace považuje užívání drog za deviantní chování, znamenajíc odchýlení se od společensky uznávaných pravidel, sociálních norem. Takové odchýlení může být jak pozitivního, tak i negativního charakteru. Z hlediska sociální patologie však jde obvykle o odchylku ve směru chování společensky nežádoucího, zamítaného či trestného, porušující morální, právní a sociální normy (Petrusek et al, 1996: 758), čímž se právě užívání návykových látek většinou stává.
To, do jaké míry je daná návyková látka akceptována společností, určuje společensky nepsaný, v čase proměnlivý toleranční limit. Pokud se podíváme na toleranční limit u marihuany a alkoholu, můžeme pozorovat rozdílné toleranční limity, dané díky jejich vlivu na zdraví a také odlišným historickým vývojem na českém území. Zatímco užívání alkoholu, jakožto nejoblíbenější návykové látky z pohledu spotřeby (společně s cigaretami), zaujímá již z dob Československa široký toleranční limit , užívání marihuany bylo spíše raritní záležitostí a bylo spatřováno jako chování spjaté se západní, nenávistnou ideologií (Nožina 1997: 49). V posledních dekádách dochází k postupnému dekriminalizovaní marihuany v mnoha státech. V novodobé České republice marihuana nabývá větší a větší popularitu. Přijatelnost užívání marihuany se podle dat Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) postupně zvyšuje (Spurný 2019: 2). Z dostupných dat pro Českou republiku víme, že 70 % respondentů spatřuje občasnou konzumaci alkoholu jakožto morálně přijatelnou, na rozdíl od 24% morální přijatelnosti konzumace konopných drog (Spurný 2019: 2).
Rozdíly v tolerančním limitu nejsou dány pouhým uvědoměním si sociálních, psychologických, zdravotních či ekonomických důsledků návykových látek, ale také tím, jaké vlastnosti užívání návykových látek přisuzuje a konstruuje společnost. Takovou perspektivu zaujímá tzv. Labelling theory (Etiketizační teorie). Tato postmoderní teorie se pak stala inspirací pro novější a širší pojetí tzv. societální reakce, které podobně jako její předchůdce říká, že za deviantní je považováno to, co je za deviantní označeno. A právě nahlížení na užívání návykových látek skrze perspektivu societální reakce se jeví jako vhodná optika, skrze kterou se užívání návykových látek jakožto sociální jev dá analyzovat. Taková perspektiva se totiž zaměřuje na interakci mezi jedincem a společností, mezi osobním vnímáním a veřejnou definicí a mezi individuální volbou a sociální akcí (Shaw 2002: 202-203). Konkrétně usiluje o popis a pochopení povahy tří vzájemně propojených proměnných: uživatelů
(aktérů), užívání (aktu) a societálních reakcí (publikum, okolí). Zkoumá a vysvětluje, proč je takové chování iniciováno, podporováno či zamítáno a udržováno samotnými či potenciálními uživateli, proč je podněcováno, posvěcováno, udržováno či zakazováno, stigmatizováno či eliminováno společností. Mimoto se také zabývá tím, jak societální reakce implicitně či explicitně ovlivňují způsob, jakým se uživatelé chovají a vidí sami sebe, jakým způsobem nahlížejí na užívání návykových látek, ale také tím, jak vnímají a přistupují k životu (Shaw 2002: 199).
V českých podmínkách jsou postoje respondentů k uživatelům drog dlouhodobě mapované. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti ve spolupráci s CVVM zveřejňuje na roční bázi zprávu o stavu ve věcech drog. Kvantitativní povaha výzkumného designu však nedovoluje odhalit bližší potenciální kauzální souvislosti, které by se v otázce postojů k užívání a uživatelům drog mohla skrývat. Z dat uvedených v nejnovější výroční zprávě např. vyplývá, že „dotázaní ve věku od 15 do 29 let významněji více označují pravidelnou či občasnou konzumaci konopných drog za přijatelnou, na rozdíl od lidí starších 60 let, z nichž pravidelnou či příležitostnou konzumaci těchto drog považuje za morálně přijatelnou necelá pětina dotázaných (19 %)... zatímco studenti odborných škol bez maturity získávají zkušenosti s alkoholem a marihuanou v nižším věku, studenti gymnázií a středních odborných škol s maturitou je během středoškolských let dohánějí a situace mezi 18letými studenty je již vyrovnaná‘‘ (Mravčík et al. 2019: 57-58).
Tyto výsledky však nevysvětlují, co ovlivňuje a jakým způsobem studenti konstruují jejich postoj k uživatelům a užívání alkoholu či marihuany. Jakým způsobem studenti diferencují užívání a uživatele těchto látek?
Shledávám proto důležitým a zároveň zajímavým zabývat se vztahem respondentů k užívání alkoholu a marihuany a jejich postojem k uživatelům těchto látek. Domnívám se, že postoje respondentů jsou výsledkem několika vzájemně působících faktorů , které popisuje a analyzuje výše zmíněná perspektiva societální reakce. Konkrétně se budu snažit usilovat o porovnání výpovědi studentů studujících na gymnáziu a studentů na odborných učilištích a zjistit, zda tyto dvě skupiny zastávají signifikantně rozdílný pohled na uživatele a užívání marihuany a alkoholu. Za stěžejní faktor, kterému bych chtěl věnovat větší pozornost, považuji samotnou legalitu či ilegalitu dané substance, čímž bych chtěl zjistit, zda toleranční limit očima respondentů souvisí s tímto statusem a zda spatřují užívání a uživatele marihuany jakožto delikventy a samotné užívání jako porušování sociálních norem. Za výzkumné cíle si kladu zjistit,

zda se liší postoj respondentů k užívání a uživatelům marihuany a alkoholu,

zda typ studia ovlivňuje postoj respondentů k užívání a uživatelům marihuany a alkoholu,

zda respondenti nálepkují osoby užívající marihuanu či alkohol,

zda ilegální povaha marihuany ovlivňuje vztah respondentů k této látce,

zda se budou postoje lišit pro odlišné skupiny uživatelů.


Ke zjištění výzkumných cílů použiji otázky utvořené z následujících hypotéz:


Studenti se budou lišit v přístupu k užívání marihuany.

Studenti se budou lišit v přístupu k užívání alkoholu.

Postoje rodičů respondentů k užívání marihuany a alkoholu mají statisticky významný vliv na postoje respondentů.

Ilegální povaha marihuany má vliv na toleranční limit respondentů vůči této substanci.

Respondenti spatřují užívání marihuany jako porušení sociální normy.

Toleranční limit užívání alkoholu a marihuany se liší.

Nadměrné užívání marihuany a alkoholu respondenti považují za deviantní (patologické).

Legalizací marihuany by se změnil toleranční limit respondentů vůči této návykové látce.