Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 384)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
(De)politizace v přímé demokracii: Případová studie místního referenda v ČR
Název práce v češtině: (De)politizace v přímé demokracii: Případová studie místního referenda v ČR
Název v anglickém jazyce: (De)politicisation in Direct Democracy: Case Study of Local Referendum in the Czech Republic
Klíčová slova: politizace, depolitizace, řečové akty, přímá demokracie, referendum v Plzni, symbolická moc, kapitál, kritická analýza diskursu
Klíčová slova anglicky: politicisation, depoliticisation, speech acts, direct democracy, referendum in Pilsen, symbolic power, capital, critical discourse analysis
Akademický rok vypsání: 2019/2020
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
Vedoucí / školitel: Mgr. Tomáš Dvořák, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 11.09.2020
Datum zadání: 11.09.2020
Datum a čas obhajoby: 13.09.2021 09:00
Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK211, 211, Malá učebna, 2.patro
Datum odevzdání elektronické podoby:22.07.2021
Datum proběhlé obhajoby: 13.09.2021
Oponenti: Mgr. Michael Škvrňák, Ph.D.
 
 
 
Kontrola URKUND:
Seznam odborné literatury
d’Albergo E. & Moini, G. (2017) Depoliticizing Public Action by Politicizing Issues, Practices and Actors. The Role of Resilience Thinking in a Program of the Cariplo Foundation, Partecipazione e conflitto, 10(2) 381-420.
Altman, D. (2011) Direct democracy worldwide, New York: Cambridge University Press.
Beck, U. (1994) The ''Reinvention of Politics'' in Beck. U., Giddens, A. & Lash, S. Reflexive Modernization: Politics, Tradition and Aesthetics in the Modern Social Order, Stanford: Stanford University Press.
Benford, R. D. & Snow, D. A. (2000) Framing Processes and Social Movements: An Overview and Assessment, Annual Review of Sociology, 26, 611-639.
Burzová, P. L. (2014) Politika poloveřejnosti: narativní analýza sporů o demolici Domu hrůzy u Radbuzy, Brno: Doplněk.
Cacciatore, M. A. Scheufele, D. A. & Iyengar, S. (2016) The End of Framing as we Know it … and the Future of Media Effects, Mass Communication and Society, 19(1) 7-23.
Carragee, K. M. & Roefs, W. (2006) The Neglect of Power in Recent Framing Research, Journal of Communication 54(2) 214-233.
Christensen, T. & Lægreid, P. eds. (2006) Autonomy and Regulation: Coping with Agencies in the Modern State, Cheltenham: Edward Elgar Pub.
Dahl, R. A. (2000) On democracy, New Haven: Yale University Press.
Dahl, R. A. (1961) Who governs? Democracy and power in an American city, New Haven: Yale University Press.
Dijk, T. A. van. (2010) Discourse and context: a sociocognitive approach, Cambridge: Cambridge University Press.
Entman, R. M. (1993) Framing: Toward Clarification of a Fractured Paradigm, Journal of Communication, 43(4) 51-58.
Fairclough, N. (2003) Analysing Discourse: Textual Analysis for Social Research. London: Routledge.
Fairclough, N. (2001) Language and power 2nd ed., Harlow: Longman.
Flinders, M. & Buller, J. (2006) Depoliticisation: Principles, Tactics and Tools. Br Polit 1, 293–318.
Goffman, E. (1986) Frame analysis: an essay on the organization of experience, Boston: Northeastern University Press.
Johnston, H. (1995) A methodology for frame analysis: From discourse to cognitive schemata. In H. Johnston & B. Klandermans (Eds.), Social movements and culture. London: UCL Press.
McAdam, D., McCarthy, J. D. & Zald, M. eds. (1996) Comparative perspectives on social movements: political opportunities, mobilizing structures, and cultural framings, Cambridge: Cambridge University Press.
Muntigl, P. (2002) ''Politicization and depoliticization'' in Chilton P. A. & Schäffner C. (eds.) Politics as Text and Talk: Analytic approaches to political discourse, Amsterdam: John Benjamins Publishing Co, 45-80.
Murphy J. B. (2011) Perspectives on power, Journal of Political Power, 4(1), 87-103.
Palonen, K. (1993) ''Introduction: from Policy and Polity to Politicking and Politicization'' in K. Palonen and T. Parvikko (eds.), Reading the Political: Exploring the Margins of Politics, Helsinki: FPSA, 6–16.
Schiller, T. (2002) Direkte Demokratie: Eine Einführung, Frankfurt am Main: Campus.
Schiller, T. ed. (2011) Local direct democracy in Europe, Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften.
Snow D. A. et al. (1986) Frame Alignment Processes, Micromobilization, and Movement Participation, American Sociological Review, 51(4), 464-481.
Tilly, C. & Wood, L. J. (2009) Social movements, 1768-2008 2nd ed., Boulder: Paradigm.
Vliegenthart, R. & Zoonen, L. van. (2011) Power to the frame: Bringing sociology back to frame analysis, European Journal of Communication, 26(2) 101–115.
Předběžná náplň práce
Námět práce
Tématem bakalářské práce jsou procesy politizace a depolitizace v kontextu místního referenda. V roce 2013 se v Plzni konalo referendum ohledně plánované výstavby obchodního centra Corso Americká. Referendu předcházely dlouholeté spory o osudu Domu kultury Inwest, který stál v prostoru plánované výstavby a který investor – firma Amadeus Real – plánoval zbourat. Ve městě se zformovala občanská iniciativa s cílem zabránit demolici Domu kultury. Po neúspěchu se iniciativa přeorientovala na boj proti výstavbě již zmíněného obchodního centra. Uspořádala petiční akci a podařilo se jí sesbírat dostatečný počet podpisů. Navzdory nepříznivému postoji ze strany vedení města bylo referendum na základě rozhodnutí krajského soudu vypsáno. Konalo se současně s prvním kolem prezidentské volby v lednu 2013. Občané Plzně v něm odpovídali na otázku: „Souhlasíte s tím, aby město Plzeň bezodkladně podniklo veškeré kroky v samostatné působnosti, aby nemohlo dojít k výstavbě obchodního zařízení na místě Domu kultury Inwest?“ (referendum.plzen.cz)

Toto referendum jsem zvolil na základě několika faktorů, jednak vzhledem ke komplexnosti celého procesu, množství zúčastněných zájmových skupin, ale i vzhledem k výraznému předporozumění plzeňské komunální politice z vlastní výzkumné činnosti. Na referendum v Plzni nahlížím jako na sociální situaci, při které došlo k narušení sociálního a politického řádu ve městě a k obnažení systému mocenských struktur, neboť se jednalo o bezprecedentní zkušenost pro všechny zapojené aktéry.

Ve své práci budu vycházet z pojetí politiky Ulricha Becka a jeho teorie reflexivní modernizace (1994). Politiku chápu v tom nejširším smyslu – jako prostor, v rámci něhož se realizuje politické jednání. Dělat politiku (politicky jednat) pak znamená uplatnit svoji moc formou diskursivní praxe ve smyslu umožnění nebo naopak znemožnění aktérům v prostoru působit (Muntigl 2002: 45-46). Beckova „vynalezená politika“ prostupuje hranice formálně politických hierarchií a institucí – do tzv. sub-politiky – „mimo budovy parlamentů a radnic“. To, co bylo apolitické, najednou získává politický charakter a naopak. (Beck 1994: 18) Tyto posuny v politickém prostoru (arena-shifting) nazýváme procesy politizace a depolitizace.

V odborné literatuře je možné se setkat v zásadě se dvěma pojetími (de)politizace – jednak s (de)politizací „institucionální“ a (de)politizací „diskurzivní“. (d’Albergo et Moini 2017: 382-383) V institucionálním pojetí znamená depolitizace přesun rozhodovacích procesů a zodpovědnosti za rozhodnutí z politických institucí do institucí apolitických – např. ze zastupitelstva do odborů magistrátu (politizace probíhá analogicky, obráceně), diskurzivní depolitizace spočívá v tom, že se určitá rozhodnutí, problémy či skutečnosti za užití specifických jazykových prostředků prezentují tak, jako by pozbývaly „politického charakteru“. Beckovo pojetí politiky oba přístupy do určité míry sjednocuje: Institucionální (de)politizace se stává viditelným výsledkem (de)politizace diskurzivní, neboť v této všeprostupující konceptualizaci politiky jsou apolitické instituce apolitické pouze formálně, resp. posouvají se do prostoru sub-politiky, jejíž politický charakter může být úspěšně skryt. Ve své bakalářské práci se tedy budu věnovat primárně diskurzivní podstatě procesů (de)politizace.

Základním východiskem je předpoklad, že se celého referenda účastní několik zájmových skupin, které v závislosti na svém zájmu různé aspekty daného procesu politizují či depolitizují. Politizaci a depolitizaci v kontextu přímé demokracie se doposud nikdo systematicky nevěnoval, přínos této práce však spočívá nejen v rozšíření poznatků o tento aspekt, nýbrž i ve zvoleném přístupu: Na referendum bývá obvykle nahlíženo jako na nástroj umožňující větší participaci na rozhodovacích procesech a větší míru svobodné volby, ne jako na mocenskou hru, v rámci níž jsou uplatňovány mocenské strategie (politizace a depolitizace), v tomto ohledu tedy může být tato práce inovativní. Zároveň dojde i k rozšíření poznatků o plzeňském referendu, kterému se doposud jen částečně (hlavním tématem byly narativy o demolici Domu kultury, která referendu předcházela) věnovala Petra Burzová ve své knize Politika poloveřejnosti (2014).

Cílem této bakalářské práce je tedy zpracovat přirozenou historii celého procesu referenda, jeho ukotvení v sociologické, resp. politickosociologické teorie (teorie demokracie a reflexivní modernizace, (de)politizace a politická moc, politický diskurs), dále pak identifikace aktérů, kteří se celého procesu účastní, jejich cílů, motivací a strategií, a primárně zodpovězení následující výzkumné otázky:

K jakým formám politizace a depolitizace dochází v rámci místního referenda?

Výchozím předpokladem je, že v případě diskursu plzeňského referenda dochází k (de)politizaci v několika oblastech/rovinách, a to jednak v případě problému, o kterém se v referendu rozhoduje, ale i v případě referenda jako takového ve smyslu instituce a účasti na referendu coby jednání jednotlivých aktérů.

Předpokládané metody zpracování
Základním metodologickým východiskem je kritická analýza diskursu (CDA). Jako metodu analýzy zvolím tzv. analýzu rámců (FA).

Kritická analýza diskurzu je sociolingvistický přístup, který nahlíží na jazyk jako na formu sociální praxe. Je založena na předpokladu, že skrze užití jazyka v komunikaci, ať už v mluvené nebo psané formě – tedy skrze diskurs – jsou reprodukovány ideologie a mocenské nerovnosti. Jazyk je tak nástrojem uplatnění moci a je ho třeba analyzovat v sociálně-polickém kontextu. (Fairclough 1989)

Analýza rámců je metoda, která vychází z díla Erwinga Goffmana (1974). Je založena na identifikaci, kategorizaci a interpretaci tzv. rámců. Koncept rámce můžeme definovat jako určitou konkrétní konstrukci/definici určitého sociálního jevu či situace. Rámování je pak proces, při kterém aktéři vybírají některé aspekty – dimenze problému, dávají na ně důraz a propagují je – vytvářejí tak schéma, pomocí kterého mají příjemci sdělení daný fenomén interpretovat. (Entman 1993: 52)

Při analýze rámců budu vycházet z trojdimenzionálního pojetí diskursu na podle Normana Fairclougha (1989 a 2003). Diskurs zde de facto slouží jako referenční jednotka, ne jako jednotka analytická. Jako souhrnné označení komunikace v rámci určitého sociálně-politického kontextu, v rámci určitého tématu či problému. Rámce je třeba analyzovat ve třech rovinách diskursu: v mikro-, mezo- a makrorovině. (Fairclough 1989)

V mikrorovině jde o identifikaci (de)politizačních rámců a jazykových prostředků, které tyto rámce konstituují. V mezorovině diskursu se analyzuje produkce a recepce těchto rámců – motivace aktérů a cíle rámování. Cílem analýzy v makrorovině diskursu je ukotvení rámců a jejich interpretace v kontextu systému mocenských vztahů – tedy v kontextu plzeňské politiky.

Jako data použiji novinové články z databáze anopress.cz vygenerované na základě předem definovaných klíčových slov a kritérií, které budou stanoveny na základě předběžné rešerše a výběrového vzorku. Dále pak použiji oficiální prohlášení politických představitelů, iniciátorů referenda či developerské firmy Amadeus Real.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK