Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Domácí porod z pohledu partnera rodičky
Název práce v češtině: Domácí porod z pohledu partnera rodičky
Název v anglickém jazyce: Homebirth: intimate partners' perspectives
Klíčová slova: domácí porod, přirozený porod, perspektiva otce, perspektiva páru, rozhodovací proces, místo porodu, medicínská antropologie
Klíčová slova anglicky: homebirth; natural childbirth; father's perspective; couple’s perspective; decision-making; place of birth; medical anthropology
Akademický rok vypsání: 2019/2020
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
Vedoucí / školitel: Mgr. Ema Hrešanová, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 08.09.2020
Datum zadání: 08.09.2020
Datum a čas obhajoby: 15.06.2021 09:00
Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK212, 212, Malá učebna, 2.patro
Datum odevzdání elektronické podoby:04.05.2021
Datum proběhlé obhajoby: 15.06.2021
Oponenti: Mgr. Bc. Magdaléna Ezrová
 
 
 
Kontrola URKUND:
Seznam odborné literatury
1. Aurini, J. D., M. Heath, S. Howells. 2016. The How To of Qualitative Research: Strategies for Executing High Quality Projects. Sage.
2. Bischoping, K., A. Gazso. 2016. Analyzing Talk in the Social Sciences. Sage.
3. Doležal, A. 2001. Od babictví k porodnictví. Praha: Nakladatelství Karolinum.
4. Doležalová, J. 2004. Porod doma. Brno: Formát.
5. Edwards, N. P. 2013. Birthing Autonomy: Women’s Experiences of Planning Home Births. New York: Routledge.
6. Hašková, H. 2001. Názorové diferenciace k současným změnám v českém porodnictví. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
7. Hrešanová, E. 2008. Kultury dvou porodnic: etnografická studie. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni.
8. Hrešanová, E. 2017. “The Natural Childbirth Movement in the Czech Republic.” Pp. 277-307. In: Rebellious Parents: Parental Movements in Central-Eastern Europe and Russia. Edited by Katalin Fábián and Elźbieta Korolczuk. Bloomington and Indianapollis: Indiana University Press.
9. Jonášová, K. 2011. „Krev versus rozum – (přirozený) porod a média“. Pp. 23-31. In: Tělo v rukou společnosti. Edited by Anna Kotková. Praha: Gender Studies.
10. Jouhki, M.-R., T. Suominen, P. Åstedt-Kurki. 2015. „Supporting and Sharing – Home Birth: Fathers‘ Perspective.“ American Journal of Men’s Health 9 (5): 421-429.
11. Kaufmann, J.-C. 2010. Chápající rozhovor. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).
12. Lindgren, H., K. Erlandsson. 2011. „She leads, he follows – Fathers‘ experiences of a planned home birth. A Swedish interview study.“ Sexual & Reproductive Healthcare 2 (2): 65-70.
13. Longworth, M. K., C. Furber, S. Kirk. 2015. „A Narrative Review of Fathers‘ Involvement During Labour and Birth and Their Influence on Decision Making.“ Midwifery 31 (9): 844-857.
14. Martínez-Mollá, T. et al. 2015. „The Fathers‘ Decision Making in Home Birth.“ Investigación y Educación en Enfermería 33 (3): 573-583.
15. Moore, S. B. 2011. „Reclaiming the Body, Birthing at Home: Knowledge, Power and Control in Childbirth.“ Humanity & Society 35 (4): 376-389.
16. Šmídová, I. 2008. „Otcovství u porodu: Re-konstrukce genderových vztahů v rodině.“ Sociální studia 5 (1): 11-34.
17. Šmídová, I., E. Šlesingerová, L. Slepičková. 2015. Games of life: Czech reproductive biomedicine: sociological perspectives. Brno: Masarykova Univerzita.
18. Viisainen, K. 2001. „Negotiating Control and Meaning: Home Birth as a Self-Constructed Choice in Finland.“ Social Science & Medicine 52 (7): 1109-1121.
Předběžná náplň práce
V této bakalářské práci se chci zabývat problematikou domácích porodů z pohledu otce dítěte, resp. partnera rodičky. Tematika domácích porodů je již do určité míry prozkoumané téma, a to také z perspektivy sociální (medicínské) antropologie. Můžeme se setkat se studiemi a publikacemi zahraničními [např. Edwards 2013; Moore 2011], ale také tuzemskými [Jonášová 2011; Hrešanová 2017; Doležalová 2004]. Konkrétně například v podobě motivací k domácím porodům byla dosud tato problematika zkoumána v drtivé většině z pohledu žen, jakožto důležitých aktérek. Plánovaný domácí porod, kterému se budu věnovat v této práci, je totiž v současné době často spojován s tzv. přirozeným porodem, který může být v jistém ohledu považován za protiklad k tzv. lékařskému vedení porodu, jehož model bývá praxí v českých porodnicích. V rámci přirozeného porodu se spoléhá na vrozenou schopnost ženy porodit vlastní dítě, klasicky za pomoci porodní asistentky, a často mimo nemocniční prostředí, kdy je často porod v režii lékaře. I proto se jeví jako pochopitelné, že pokud je zkoumán tento druh porodu či konkrétní motivace žen pro tuto volbu, převážně jde o pochopení pohledu samotných rodiček jakožto hlavních aktérek.

Problematika místa porodu, a stejně tak rozhodovací proces na toto téma, kterým ženy procházejí, pokud je porod v blízké době čeká, ovšem při podrobnějším pohledu zahrnuje širší spektrum aktérů, například právě také jejich životní partnery. Přestože můžeme ženy považovat za hlavní aktérky tohoto důležitého životního milníku, pro jejich partnery, resp. otce jejich dětí, se jedná o okamžik, kterého jsou a často chtějí být součástí, či se mohou dokonce podílet na rozhodnutí o tom, kde a jak jejich partnerka porodí [např. Martínez-Mollá et al. 2015; Viisainen 2001], a to především v dnešní době, kdy se přítomnost otce u porodu (obecně) začíná stávat normou [Šmídová 2008].

Proto se domnívám, že může být zajímavé zaměřit se také právě na muže (či obecně na partnery žen, které se pro domácí porody rozhodují) a nahlédnout na téma domácích porodů z této ne příliš prozkoumané perspektivy, která v současné době, kdy tematika otcovství a dělby práce v partnerských vztazích začíná být opět diskutována, může být poměrně aktuální. Toto téma tak může nabídnout nový vhled do měnících se genderových vztahů párů, kteří se v ČR rozhodnou pro plánovaný domácí porod. Zatím se můžeme setkat spíše s menšími studiemi, které se věnují těmto tématům, ať už se jedná o pohled partnerů na domácí porod [např. Jouhki, Suominen, Åstedt-Kurki 2015; Lindgren, Erlandsson 2011] či o roli muže v rozhodovacím procesu ohledně porodu [Martínez-Mollá et al. 2015; Longworth, Furber, Kirk 2015].

Mým cílem je nejen zjistit, jak partneři žen, které rodily doma na celý fenomén nahlížejí, ale také, jaké jsou jejich osobní zážitky a zkušenosti s touto situací, či jak (nebo zda vůbec) se na tomto procesu podíleli. Dále mne zajímá další rovina, která souvisí právě s tím, jaké stanovisko partneři rodiček k domácím porodům zaujímají; chci se totiž také zaměřit na to, jak či jakou mírou se tito partneři rodiček na tomto rozhodnutí podílí, do jaké míry se jedná o rozhodnutí společné a např. jakou váhu má názor muže, pokud se žena rozhodne pro domácí porod a on s tímto rozhodnutím nesouhlasí (pokud se takový respondent vyskytne).

Bližší prozkoumání toho, jaké postoje zaujímá muž či obecně partner ženy, která se rozhodne pro domácí porod (či zjištění toho, jak a kdo se vlastně rozhoduje), a jaké je celkové vnímání tohoto procesu také z perspektivy partnera, by mohlo pomoci pochopit právě roli těchto partnerů v rámci rozhodovacího procesu či strategie mezi partnery, co se týče domácích porodů obecně. V neposlední řadě by tato zjištění mohla přispět opět k lepšímu pochopení toho, jak se tento náhled partnera projeví jako jedna ze složek motivace ženy pro to, zda rodit či nerodit doma – tím, že pochopíme, jak fungují rozhodovací procesy mezi partnery (kdo rozhoduje, jak, jaký na to mají muži náhled atd.) a skrze to, že zjistíme, jaká je míra jejich podpory partnerky, můžeme opět o něco lépe pochopit, co ženy, které se pro domácí porod rozhodnou, potřebují. Díky tomu bychom na již poměrně prozkoumané téma, kterým domácí porody a motivace k nim jsou, mohli nahlédnout v kontextu, který dosud příliš zkoumán není – nebo alespoň ne v České republice.

Na základě kvalitativního výzkumu, který umožní hlubší pochopení zkoumaného jevu, budou jako předpokládaná metoda sběru dat využity polostrukturované nebo hloubkové rozhovory s partnery žen, které mají zkušenost alespoň s 1 plánovaným porodem doma, přičemž mým cílem bude, aby se tyto rozhovory zaměřily především na vnímání zkušenosti s domácím porodem z perspektivy partnera rodičky. Vzhledem k tomu, že mne mimo jiné zajímá také téma s přesahem do vztahové problematiky (rozhodování o místě porodu v rámci páru), uskutečním rozhovory také se samotnými rodičkami, tedy s partnerkami výše zmíněných informátorů, z důvodu získání také jejich pohledu a zkušeností, a tím pádem ucelenějšího vhledu do celé problematiky.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The aim of this bachelor thesis is to address the topic of a planned home-birth from the perspective of the father of the child, i.e. the partner of the mother. Although the topic of home-births has already been researched, also from the perspective of the social (medical) anthropology, the majority of studies revolves around the experiences of women as the main actors in this process. This is because the home-birth is usually associated with the so-called natural birth, where it is presupposed that a mother is instinctively capable of giving birth to a child, usually with a help of a midwife, as opposed to the model of birthing that is frequently seen in the Czech maternity hospitals, where the birth is led by a doctor. Nevertheless, the process of giving birth, as well as the decision-making concerning the birth place can involve a wider range of actors, such as the lifelong partners of the women who choose to give birth at home. Moreover, the role of the father and his view of such topic is becoming more relevant nowadays, when the presence of the father at birth is becoming prevalent.

Therefore, I believe it would be interesting to look at the topic of home births from this perspective of men (or in general of partners of women who chose home births) that has not been researched as much as the women’s view so far. My aim is not only to get a better understanding of men’s experiences and opinions on home-birth, but also to offer a new insight into the changing gender relations of couples who decide to have a planned home birth in the Czech Republic. My intension is to find out more about the decision-making process concerning the place of birth and what is the father’s role in it. A closer examination of the position of a man (or finding out how and who actually decides), and what the man’s overall perception of this process is like, could help us to understand the role of both the partners in the decision-making process or strategy between the partners regarding home births in general.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK