Volební volatilita ve volbách do Evropského parlamentu v zemích V4 v letech 2004-2019

• Název práce v češtině: Volební volatilita ve volbách do Evropského parlamentu v zemích V4 v letech 2004-2019
• Název v anglickém jazyce: Electoral volatility in European Parliament Elections in V4 Countries: 2004-2019
• Klíčová slova: Volební volatilita, volební přechody, volební chování, teorie národních voleb druhého řádu, volby do Evropského parlament, Visegrádská skupina, logistická regrese
• Klíčová slova anglicky: Electoral volatility, vote switching, electoral behaviour, second-order national election theory, European Parliament elections, Visegrad Group, logistic regression
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: rigorózní práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: neurčeno (23-N)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Lukáš Linek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 31.07.2020
• Datum zadání: 31.07.2020
• Datum potvrzení stud. oddělením: 31.07.2020
• Datum a čas obhajoby: 21.10.2020 14:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 04.09.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 21.10.2020
• Oponenti: Mgr. Tomáš Dvořák, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Teoretická část:
V teoretické části se zaměřím na definice volební volatility, popíšu teoretické přístupy ve zkoumání volatility a dále se zaměřením na její aspekty v zemích středo-východní Evropy. Politické strany v post-komunistických zemích se vyznačují vysokou mírou volební volatility, několikanásobně vyšší než v zemích na Západě. Zároveň zde v poslední době spatřujeme fenomén, kdy se volatilita projevuje v přechodech od tradičních stran k nově vzniklým stranám a hnutím. Představím zde také výzkumy a studie, které se volatilitou a přechody voličů doposud zabývaly. Dále se budu věnovat volatilitě v kontextu voleb do Evropského parlamentu a problematikám, které se s těmito volbami pojí, jako je nízká volební účast, změny volební účasti, trestání vládních stran, či samotná důležitost voleb dle teorie voleb druhého řádu.

Hlavní výzkumné otázky:
a) Jaká je celková volební volatilita v České republice ve volbách do Evropského parlamentu (volby do PS 2002 vs. volby do EP 2004; volby do PS 2006 vs. volby do EP 2009; volby do PS 2013 vs. volby do EP 2014; volby do PS 2017 vs. volby do EP 2019)?

b) Jaká je celková volební volatilita na Slovensku ve volbách do Evropského parlamentu (volby do NR SR 2002 vs. volby do EP 2004; volby do NR SR 2006 vs. volby do EP 2009; volby do N RSR 2012 vs. volby do EP 2014; volby do NR SR 2016 vs. volby do EP 2019)?

c) Jaká je celková volební volatilita v Polsku ve volbách do Evropského parlamentu (volby do Sejmu 2001 vs. volby do EP 2004; volby do Sejmu 2007 vs. volby do EP 2009; volby do Sejmu 2011 vs. volby do EP 2014; volby do Sejmu 2015 vs. volby do EP 2019)?

d) Jaká je celková volební volatilita v Maďarsku ve volbách do Evropského parlamentu (volby do Maďarského parlamentu 2002 vs. volby do EP 2004; volby do Maďarského parlamentu 2006 vs. volby do EP 2009; volby do Maďarského parlamentu 2014 vs. volby do EP 2014; volby do Maďarského parlamentu 2018 vs. volby do EP 2019)?

Analytická část:
Zdrojem dat pro diplomovou práci bude mezinárodní šetření politických postojů a volebního chování European Election Study (EES). EES provádí povolební celostátní reprezentativní šetření (Voter Study) volebního chování ve volbách do Evropského parlamentu v členských státech EU. Pro analýzu použiji data z let 2004, 2009, 2014 a 2019, kdy vždy srovnám volební chování v po sobě jdoucích volbách, čímž budu chtít zjistit jak přesuny voličů mezi stranami, tak i jejich změnu účasti ve volbách, jejich důvody pro změnu volebního chování a další faktory vedoucí k volební volatilitě. Výzkumná metoda bude tedy sekundární analýza povolebního šetření, k jejímuž zpracování a následnému analyzování využiji program IBM SPSS.

Seznam odborné literatury

Casal Bértoa, F., K. Deegan-Krause, and T. Haughton. 2017.“The Volatility of Volatility: MeasuringChange in Party Vote Shares.“ Electoral Studies 20: 142–156.

Crewe, I., D. Denver. 1985. Electoral Change in Western Democracies: Patterns and Sources of Electoral Volatility. London: Croom Helm.

Gherghina, S. 2014. Party Organization and Electoral Volatility in Central and Eastern Europe: Enhancing Voter Loyalty. Routledge research in comparative politics (61). Routledge: London.

Gyarfasova, O., K. Henderson. 2018. Slovakia and the turnout conundrum. East European Politics 34: 1-20.

Hloušek, V., R. Chytilek. 2007. Parliamentary Elections and Party Landscape in the Visegrád Group Countries. Brno: CDK.

Kostelecký, T., D. Čermák. 2003. Výběrová šetření a analýza agregátních dat – diskuse na téma použitelnosti různých přístupů v komparativních analýzách politického chování. Sociologický časopis 39 (4): 529-550.

Linek, L. 2004. Volby do Evropského parlamentu 2004 - analýza volební účasti a stranické podpory v České republice. Sociologické studie 4 (1). Praha: Sociologický ústav AV ČR.

Linek, L., J. Outlý, G. Tóka, A. Batory (eds.). 2007. Volby do Evropského parlamentu 2004. Praha: Sociologický ústav AV ČR.

Linek, L., P. Lyons. 2010. „Party System Nationalization and Non-Uniform Vote Switching: Evidence from the Czech Republic.“ Sociologický časopis 46 (3): 375-399.

Linek, L., P. Lyons. 2013. Dočasná stabilita? Volební podpora politických stran v České republice v letech 1990-2010. Sociologické nakladatelství SLON, Praha.

Linek, L. 2014. Čistá a celková volební volatilita v Česku v letech 1990-2013: stejný koncept, odlišná měření a podobné závěry? Acta Politologica 6 (1): 24-38.

Pedersen, M. 1979. The Dynamics of European Party Systems: Changing Patterns of Electoral Volatility. European Journal of Political Research 7 (1): 1-27.

Powell, E. N., J. A. Tucker. 2014. „Revisiting Electoral Volatility in Post-Communist Countries: New Data, New Results, New Approaches“. British Journal of Political Science 44 (1): 123–147.

Šedo, J. 2011. Vybrané problémy kvantitativního výzkumu stability stranických systémů a jejich možná řešení. Evropská volební studia 6 (1): 63-74.

Tóka, G., A. Henjak. 2007. „Party Systems and Voting Behaviour in the Visegrad Countries 15 Years after Transition.“ Pp. 210–244 in P. Šaradín, E. Bradová (eds.). Visegrad Votes: Parliamentary Elections 2005–2006. Olomouc: Palacký University and Friedrich Ebert Stiftung.

Toka, G., T. Gosselin. 2010. Persistent Political Divides, Electoral Volatility and Citizen Involvement: The Freezing Hypothesis in the 2004 European Election. West European Politics 33: 609-634.

Turska-Kawa, A. 2014. The specifity of electoral volatility in European Parliament Elections. Political Preferences 9: 181-191.

Předběžná náplň práce

Cílem diplomové práce bude zkoumat volební volatilitu, tedy změnu ve volebním chování u voličů, zejména pak přesuny voličů mezi dvěma stranami v po sobě jdoucích volbách. V práci se zaměřím na analýzu volební volatility na individuální úrovni ve volbách do Evropského parlamentu v letech 2004, 2009, 2014 a 2019. Zaměřím se na státy Visegradské skupiny, tedy Českou republiku, Slovensko, Polsko a Maďarsko, jakožto na členské státy Evropské unie, které vstoupily do EU v roce 2004 a podobají se ve svém geografickém, historickém a politickém vývoji. Jelikož se přesuny voličů ve volbách do Evropského parlamentu výzkumy moc nezabývají, a když už, tak spíše na úrovni agregovaných dat, bude hlavním cílem analýza celkové volební volatility, která nám nabídne zkoumat přesuny voličů na individuální úrovni.