Analýza rozhodování úřadu místní samosprávy (případ rozhodování o projektu výstavby malé vodní elektrárny Písty)

• Název práce v češtině: Analýza rozhodování úřadu místní samosprávy (případ rozhodování o projektu výstavby malé vodní elektrárny Písty)
• Název v anglickém jazyce: Analysis of decision-making by the local authority (case of decision-making on a project to build a small hydroelectric power plant Písty)
• Klíčová slova: místní samospráva; rozhodování;, veřejný projekt; vodní elektrárna
• Klíčová slova anglicky: local authority; decision-making; public project; hydroelectric power plant
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. František Ochrana, DrSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 29.07.2020
• Datum zadání: 29.07.2020
• Datum a čas obhajoby: 17.06.2021 08:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK314, 314, Malá učebna, 3.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 02.05.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 17.06.2021
• Oponenti: Ing. Radek Kovács, Ph.D.

Zásady pro vypracování

1. Vymezení výzkumného problému
Výzkumným problémem je analýza činnosti městského úřadu v Budyni nad Ohří při rozhodování o projektu výstavby malé vodní elektrárny Písty. Bude zkoumána rozhodovací činnost úřadu a její legislativní rámec. Bude zkoumáno, jaká byly omezení při rozhodování o tomto problému a jakou roli v tomto procesu hráli jednotliví aktéři.
2. Cíle bakalářské práce
Na základě analýzy dokumentů úřadu místní samosprávy v obci Budyně nad Ohří a rozhovorů s aktéry prozkoumat rozhodovací proces o projektu výstavby malé vodní elektrárny v Pístech. Provést analýzu rozhodovací činnosti všech aktérů zainteresovaných na řešení tohoto problému a odhalit inhibiční a katalyzační faktory zkoumaného procesu. Na základě provedeného zkoumání vyhodnotit dopady činnosti úřadu místní samosprávy na zkoumaný proces a vyvodit relevantní závěry pro zkvalitnění rozhodovacích procesů na úrovni samosprávy.
3. Teoretické zaměření výzkumu
Výzkum bakalářské práce bude založen na teorii rozhodování ve veřejném sektoru a na ideji veřejného zájmu.

3. Výzkumné otázky
a) jak se rozhodoval místní úřad při řešení daného problému a proč volil daný postup a řešení?
b) Jak byl ze strany obecního úřadu reflektován při rozhodování o projektu vodní elektrárny veřejný zájem?
c) Jaká byla role jednotlivých aktérů vstupujících do rozhodování o projektu a jak se měnily jejich postoje v průběhu realizace projektu?

4. Metodologie výzkumu
Hlavní složkou výzkumu je analýza již existujících dokumentů o realizaci daného vodního díla. To se týká dokumentů k provozu vodní elektrárny, dokumentů zkoumajících vliv výstavby na životní prostředí, ale především dokumentů, zohledňujících veřejné dění kolem výstavby daného objektu. Ty jsou dostupné na příslušném městském úřadě, jedná se například o zápisy ze schůzí, věnujících se vyloženě tomuto problému, nebo i jednání místního zastupitelstva a rady, kde padla taková otázka a byla rozebírána. Doplňkové informace lze získat z rozhovorů s dotyčnými aktéry místního samosprávného orgánu, i zástupci jiných úředních a samosprávných spolků. Hloubková analýza kódováním dimenzí ukáže, co bylo splněno a co nebylo splněno v činnosti úřadu v dané problematice. Dimenze pro kódování budou vycházet z platné legislativní úpravy procesní činnosti úřadu místní samosprávy a z teorie veřejného zájmu. A to tak, aby byly pokryty všechny náležitosti, které k této záležitosti v obecné podobě předkládá zákon a místní samospráva se toho musí držet, ale také je třeba reflektovat veřejný zájem, z něhož by mělo rozhodování úřadu vycházet a kterému by se měl úřad při zohledňování své činnosti maximálně přizpůsobovat.
Hlavní činnosti úřadu bude třeba operacionalizovat a rámcovat tak, aby z nich vzešly přímo určité dílčí koncepty, zahrnující různé body postupu úřadu místní samosprávy a jejich časová kontinuita. Zohlednit bude tím pádem třeba postupný vývoj názorů okolo výstavby a jejich střet od různých zájmových skupin. Každá z nich totiž rámovala své požadavky určitým způsobem a také zcela jistě trochu jinak důrazně přistupovala k jejich naplnění. Zatímco investor byl ochoten udělat nějaké dílčí ústupky a projekt jistou formou přepracovat, reakce místní veřejnosti byla nadále konzistentní a odmítavá. (Pístečtí v anketě opět potvrdili, že elektrárně nefandí, 2020) Tím budou připraveny klíčové prvky pro teorii rozhodování ve veřejném sektoru a může tak dojít k jejich úplné analýze.
Metody:
Analýza dokumentů, strukturované rozhovory s aktéry

Seznam odborné literatury

GADASOVÁ, Dalimila, 1997. Veřejná správa: vody a jejich právní ochrana. Olomouc: Vydavatelství UPOL. ISBN 80-7067-712-0.

GOFFMAN, Erwing, 1986. Frame analysis. Druhé vydání. York: Northeastern University Press edition. ISBN 0-930350-91-X.
NOWAK, Petr, 2013. Posouzení provozu plánované MVE Hostěnice. In: Informační systém EIA [online]. CENIA [cit. 2020-04-29]. Dostupné z: https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX1VMSzgyOF9wcmlsb2hhRG9rdW1lbnRhY2VET0NfODI4MjU0NDE0ODUzOTYxNzAwOS5wZGY/ULK828_prilohaDokumentaceDOC_1.pdf
LOCHMANOVÁ, Alena, 2017. Veřejná správa: základy veřejné správy. Prostějov: Computer Media. ISBN 978-80-7402-295-1.

OCHRANA, František, 2001. Veřejný sektor, veřejný zájem a problém reformy veřejné správy.
OCHRANA, František. Veřejný sektor a efektivní rozhodování. Praha: Managament Press, s. 215-226. ISBN 80-7261-018-X.


ŠUBRT, Jiří a Jan BALON, 2010. Soudobá sociologická teorie. Havlíčkův Brod: Grada Publishing. ISBN 80-247-2457-X.

Dokumentace EIA záměru MVE Hostěnice - Písty, 2013. Informační systém EIA [online]. CENIA [cit. 2020-04-29]. Dostupné z: https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX1VMSzgyOF9kb2t1bWVudGFjZURPQ180MzUxNTIzMDA2MTUyOTcxNDUyLnBkZg/ULK828_dokumentace.pdf

Pístečtí v anketě opět potvrdili, že elektrárně nefandí, 2020. Litoměřický deník [online]. Litoměřice: Vltava Labe Media, 18. 4. 2017 [cit. 2020-06-14]. Dostupné z: https://litomericky.denik.cz/zpravy_region/pistecti-v-ankete-opet-potvrdili-ze-elektrarne-nefandi-20170418.html

Stanovisko krajského úřadu Ústeckého kraje, 2014. Oficiální stránky města Budyně nad Ohří [online]. Budyně nad Ohří: MěÚ Budyně n. Ohří, 14. 5. 2014 [cit. 2020-04-29]. Dostupné z: http://www.budyne.cz/images/stories/udeska/2014/MVE-Hostenice/Stanovisko_krajskeho_uradu_usteckeho_kraje.pdf

Předběžná náplň práce

Teoreticko-metodologické východisko bakalářské práce bude ukotveno v teorii rozhodování ve veřejném sektoru, přičemž rozhodovacím kritériem pak bude veřejný zájem. Veřejná správa je správou veřejných záležitostí ve veřejném zájmu a subjekty, které ji realizují, ji vykonávají jako právem uloženou povinnost, Ta je daná jejich postavením (Ochrana, 2001).
Dle rozlišovacích aspektů veřejné správy budou důležitými složkami výzkumu veřejný zájem, orgány veřejné správy, výkon veřejné správy i veřejná moc. Tedy kompletně zahrnuté rozlišovací aspekty správy, avšak pouze ve veřejném sektoru. Soukromý sektor rozebírán příliš nebude, sice se jedná o soukromý projekt, avšak rozhodnutí o něm je na veřejných institucích.
Nejdůležitějším teoretickým záměrem výzkumu ale je veřejný zájem, což je východisko, které slouží jako rozhodovací kritérium a od něho se bude všechno odvíjet. Klíčovou tezí je to, že veřejný zájem je opakem soukromého zájmu (Ochrana, 2001). Avšak přestože má veřejný zájem značnou roli v praxi veřejné správy, a poměrně často se v praxi používá, platná právní úprava jej vysloveně nevymezuje. (Ochrana, 2001).
Od veřejného zájmu se odvíjí veškerá činnost veřejné správy. Ta musí veřejný zájem sledovat a činit taková rozhodnutí, aby byla s ním v souladu. Proto i jakékoliv úvahy o reformu veřejné správy musí začít vymezením veřejného zájmu (Ochrana, 2001). Samotná reforma by měla být pojata jako věc širokého politického konsensu politických stran. Politické strany nejprve musí najít shodu v tom, jak budou veřejný zájem pojímat, to se nazývá vztahem rovnomocnosti. Vztah rovnomocnosti označuje konsenzus mezi veřejným, společenským a celospolečenským zájmem.
Klíčové ale je, co je vůbec veřejným zájmem a co veřejný zájem obsahuje. V mnoha publikacích je vnímán protikladně, objevují se i názory, že vůbec neexistuje. Do veřejného zájmu patří hodnoty tzv. všelidského charakteru. (Ochrana, 2001). A to takové, které jsou vymezeny axiologií, morální a sociální filozofií. V potaz je ale třeba brát i ekonomickou rovinu, v níž má veřejný zájem normativní charakter a způsob odpovědi bude podmíněn použitím zvoleného paradigmatu dané teorie. (Ochrana, 2001) O veřejném zájmu lze uvažovat ve vztahu k daným společenským sférám analogicky. Existují tak dva druhy veřejného zájmu, veřejný zájem ekonomický a veřejný zájem politický.
Samotný veřejný zájem pak je definován dle Ochrany jako druh zájmu, který má nadindividuální charakter. Jeho nositelem je určitý sociální subjekt, v daném případě tedy veřejná instituce (příslušný městský úřad), který prostřednictvím veřejného zájmu zaměřuje svojí činnost. V ní jsou základními motivujícími faktory společensky uznané cíle a potřeby, přičemž jednotlivá individua participují na dané pověsti právě proto, že sdílejí společné integrující hodnoty. (Ochrana, 2001). Samotný veřejný zájem pak je činitelem skupinové integrity sociálního subjektu, který je společným zájmem zainteresován na řešení určitých společenských problémů, a to takových, které mají statut veřejné věci. Veřejný zájem má normativní obsah, je pro jeho podrobnou strukturální a analytickou klasifikaci určující, jaký je rozsah a obsah pojmu veřejnost. Vedle kvalitativní analýzy lze ovšem veřejný zájem zkoumat i kvantitativně. V takovém případě jej lze měřit například sklonem nebo intenzitou. (Ochrana, 2001).
Druhou teorii, ze které bude práce čerpat, bude teorie rámování. Ta zní: Pokud ve chvíli, kdy jedinec přijde do styku s určitou událostí, má ve zvyku ji přikládat význam, který můžeme označit jako základní rámec. Jedná o rámec, který není ovlivněn předem danými výklady a o jehož pravdivosti jedinec nepochybuje. Jeho prospěšnost není závislá na jiných rámcích. (Goffman, 1986)
Primární rámce jsou dále děleny na přírodní a sociální. Přírodní rámce určují takové události, které podle nás nic neřídí, vnímáme je zkrátka jako fyzikální jevy, jako události od začátku do konce ovlivněné pouze přírodními faktory. Sociální rámce nám oproti tomu umožňují pochopit události, která zahrnují vůli, záměr či jakékoli úsilí o ovlivnění situace inteligentní bytostí, nejčastěji tedy člověkem. Všechny sociální rámce zahrnují pravidla. Sociální rámování vychází z rámování přírodního. (Šubrt, 2010).
Práce bude mít dva okruhy problémů – teoretický, který bude východiskem pro empirické zkoumání problému. Tomu věnován druhý okruh problémů bakalářské práce. Ze zkoumání budou vyvozeny doporučující závěry pro rozhodování ve veřejné správě na úrovni municipality. Očekávaným přínosem práce je obohacení diskuse o rozhodování o veřejných projektech na úrovni samosprávy