Krajské koncepce rodinných politik skrze teorii sociální konstrukce cílových populací

• Název práce v češtině: Krajské koncepce rodinných politik skrze teorii sociální konstrukce cílových populací
• Název v anglickém jazyce: Regional conceptions of family policies through the theory of social construction of target populations
• Klíčová slova: Rodinná politika, sociální politika, koncepce rodinné politiky, kraje, regiony, krajská rodinná politika, regionální rodinná politika, sociální konstrukce cílových populací, SKCP
• Klíčová slova anglicky: Family policy, social policy, concepts of family policy, regions, regional family policy, social construction of target populations
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Karolína Dobiášová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 08.07.2020
• Datum zadání: 08.07.2020
• Datum a čas obhajoby: 17.06.2021 08:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK314, 314, Malá učebna, 3.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.05.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 17.06.2021
• Oponenti: PhDr. Marie Jelínková, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Akční plán rozvoje sociálních služeb v Karlovarském kraji na rok 2021. Karlovarský kraj: Odbor sociálních věcí Krajského úřadu Karlovarského kraje, 2020.

BERMANN, George A. Taking Subsidiarity Seriously: Federalism in the European Community and the United States. Volume 94: No. 2. Columbia Law Review, 1994. Dostupné z: https://core.ac.uk/download/pdf/230166196.pdf

BRAUN, Virginia a CLARKE, Victoria. Using thematic analysis in psychology. Qualitative Research in Psychology. 3 (2). S. 77-101. 2006. ISSN 1478-0887. DOI: 10.1191/1478088706qp063oa.

ČADA, K. a kolektiv. Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR. Květen 2015; Praha. Dostupné z: https://irop.mmr.cz/IROP/media/SF/Microsites/IOP/%C5%BDadatel%C3%A9%20a%20p%C5%99%C3%ADjemci/Pro%20%C5%BEadatele/P%C5%99ehled%20oblast%C3%AD%20intervence/6.1/Analyza_socialne_vyloucenych_lokalit_v_CR.pdf

Databáze strategií: Portál strategických dokumentů v ČR [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [cit. 2021-01-16]. Dostupné z: https://www.databaze-strategie.cz/

HEJZLAROVÁ, Eva. Samoživitelství jako veřejněpolitický problém: vymezení problému různými aktéry a návrh politiky. Disertační práce. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, 2012, 158 s. Vedoucí disertační práce doc. PhDr. Arnošt Veselý, Ph.D.

HOFINGER, Karl F. Regionální rodinná politika: sebereflexe a prostor aktivity, vztah k národní rodinné politice. Středisko pro obecní a regionální rodinnou politiku, Referát pro rodinu země Horní Rakousko. 2000. Dostupné z: https://rodiny.cz/wp-content/uploads/2001/03/8hofinger.doc

INGRAM, Helen a SCHNEIDER, Anne a DELEON, Peter. Social Construction and Policy Design. 2007. DOI: 10.4324/9780367274689-4. In.: SABATIER, P. A. a kolektiv. Theories of the Policy Process (2nd ed.). Westview press. 2007. ISBN: 9780367274689.

Jihomoravský kraj: Území, makroekonomické ukazatele, životní prostředí, obyvatelstvo [online]. ČSÚ [cit. 2021-03-26]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/11280/26041275/CR_CZ0640_1.pdf/6a4245ab-e40a-42cb-99a6-f4edb4d1f1eb?version=1.93

Koncepce rodinné a seniorské politiky Jihočeského kraje na období 2021 – 2025: Verze k připomínkování. Jihočeský kraj: Odbor sociálních věcí Krajského úřadu. 2020. [cit. 2021-05-01]. Dostupné z: https://socialniportal.kraj-jihocesky.cz/files/koncepce_rp_a_sp_finalni_verze_k_pripominkovani.pdf

Koncepce rodinné a seniorské politiky na období 2017 – 2021. Kraj Vysočina: Odbor sociálních věcí Krajského úřadu, 2016. Část A i B dostupné ze seznamu na: https://www.kr-vysocina.cz/strategicke-dokumenty-kraje/ds-302531/archiv=0&p1=60716

Koncepce rodinné a seniorské politiky pro období 2020–2022: Zlínský kraj. 2019. Dostupné z: https://www.kr-zlinsky.cz/koncepce-rodinne-a-seniorske-politiky-pro-obdobi-2020-2022-cl-4757.html

Koncepce rodinné politiky. 4. 9. 2017. MPSV. 69 s. Dostupné také z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/225508/Koncepce_rodinne_politiky.pdf/5d1efd93-3932-e2df-2da3-da30d5fa8253

Koncepce rodinné politiky hlavního města Prahy 2009–2010. Magistrát hlavního města Prahy: Odbor sociální péče a zdravotnictví. 2009. Dostupné z: https://socialni.praha.eu/public/2b/2b/fa/169980_4_koncepce_rodinne_politiky.pdf

Koncepce rodinné politiky Jihomoravského kraje. Jihomoravský kraj, Září 2008. Dostupné z: https://www.rodinnapolitika.cz/webfiles/soubory/koncepce_jmk_1_vydani.pdf

Koncepce rodinné politiky Jihomoravského kraje na období 2015-2019. Jihomoravský kraj. Listopad 2014. Dostupné z: https://www.rodinnapolitika.cz/webfiles/soubory/koncepce_rodinne_politiky_na_obdobi_2015_2019.pdf

Koncepce rodinné politiky Kraje Vysočina: na období 2012-2016. 31. května 2012. Dostupné také z: http://www.spov.org/data/files/kraj-vysocina-koncepce-rodinne-politiky-2012-2016.pdf

Koncepce rodinné politiky Královehradeckého kraje 2012 – 2016. Královehradecký kraj, 2012. Dostupné také z: https://www.kr-kralovehradecky.cz/assets/krajsky-urad/socialni-oblast/rovne-prilezitosti/Koncepce_rodinne_politiky__KHK_FINAL.pdf

Koncepce rodinné politiky Královehradeckého kraje 2017–2020. Královehradecký kraj, 2017. Dostupné také z: http://www.kr-kralovehradecky.cz/assets/krajsky-urad/socialni-oblast/rovne-prilezitosti/Koncepce-rodinne-politiky-KHK_2017_2020.pdf

Koncepce rodinné politiky Královehradeckého kraje 2020 – 2023. Královehradecký kraj, 2019. Dostupné také z: https://www.kr-kralovehradecky.cz/assets/krajsky-urad/socialni-oblast/rovne-prilezitosti/KONCEPCE-RODINNE-POLITIKY-KRALOVEHRADECKEHO-KRAJE-2020---2023.pdf

Koncepce rodinné politiky Královéhradeckého kraje v letech 2020-2023 [online]. Web Královehradeckého kraje, 30. června 2020. [cit. 2021-03-30]. Dostupné z: https://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/krajsky-urad/socialni-oblast/rovne-prilezitosti/koncepce-rodinne-politiky-kralovehradeckeho-kraje-2020-2023-320084/

Koncepce rodinné politiky Olomouckého kraje na období 2019–2022. 2018. Dostupné také z: https://www.dataplan.info/img_upload/7bdb1584e3b8a53d337518d988763f8d/koncepce-rodinne-politiky-ok-na-obdobi-2019-2022.pdf

Koncepce rodinné politiky Pardubického kraje. Pardubický kraj: Regionální platforma rodinné politiky Pardubického kraje, 2020.

Koncepce rodinné politiky pro všechny generace 2020/2030. Jihomoravský kraj: Odbor sociálních věcí, 17. 9. 2020. ISBN: 978-80-87955-09-3. Dostupné z: https://www.rodinnapolitika.cz/webfiles/soubory/koncepce_rp_jmk_2020_2030_zmenseno.pdf

Koncepce rodinné politiky pro všechny generace 2020-2030 [online]. Web rodinné politiky Jihomoravského kraje, 1. října 2020. [cit. 2021-03-26]. Dostupné z: https://www.rodinnapolitika.cz/571-koncepce-rodinne-politiky-pro-vsechny-generace-2020-2030.html

Koncepce rodinné politiky Ústeckého kraje 2019-2021. 2018. Dostupné také z: https://formulare.kr-ustecky.cz/materialyzukver/16_ZUK_2018-12-10/pdf/16_ZUK_MAT_11_5_priloha_1.pdf

Koncepce v oblasti rodinné politiky a sociálně-právní ochrany dětí na území Jihočeského kraje na období 2010 – 2015. Jihočeský kraj, 2010.

KREBS, Vojtěch a Jaroslava DURDISOVÁ. Sociální politika. 2. přepracované vydání. Praha: ASPI Publishing, 2002. S. 381-399. ISBN 80-86395-33-2.

KUCHAŘOVÁ, Věra a kolektiv. Zpráva o rodině 2017. VÚPSV, v. v. i. Praha, 2017. Dostupné také z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/225508/Koncepce_rodinne_politiky.pdf/5d1efd93-3932-e2df-2da3-da30d5fa8253

KUCHAŘOVÁ, Věra a kolektiv. Zpráva o rodině 2020. VÚPSV, v. v. i. Praha, 2020. Dostupné také z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/225508/Zpr%C3%A1va+o+rodin%C4%9B+2020.pdf/c3bdc63d-9c95-497d-bded-6a15e9890abd

KUCHAŘOVÁ, Věra, Kamila SVOBODOVÁ, Anna ŠŤASTNÁ a František PODRÁPSKÝ. Rodinná politika na úrovni obcí a krajů: Principy a východiska. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2014, 143 s. ISBN 978-80-7416-210-7.

Lidovecký program: Jsme na straně rodičů! [online]. Webová stránka KDU-ČSL [cit. 2021-03-26]. Dostupné z: https://www.kdu.cz/temata/lidovecky-program

METODIKA rodinné politiky na krajské a místní úrovni: Koordinace opatření na podporu sladění pracovního a rodinného života na úrovni krajů. Operačního programu Zaměstnanost a ze státního rozpočtu: MPSV, 2019. ISBN 978-80-7421-176-8.

MOURALOVÁ, Magdalena, Hana GEISSLER. Komparativní přístupy při zkoumání veřejných politik. In: NEKOLA, Martin, Hana GEISSLER a Magdalena MOURALOVÁ, ed. Současné metodologické otázky veřejné politiky. Praha: Karolinum, 2011. s. 17¨0-193. ISBN 978-80-246-1865-4.

Naše společnost: Důvěra ústavním institucím v září 2020. 2020. CVVM SOÚ AV ČR. Dostupné také z: https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a5283/f9/pi200925.pdf
Pardubický kraj pro rodinu. Webová stránka. [online]. [cit. 2021-01-16]. Dostupné z: www.krajprorodinu.cz

PIERCE, J.J. a SIDDIKI, S. a JONES, M.D. a SCHUMACHER, K. A PATTISON, A. a PETERSON, H. Social Construction and Policy Design. Policy Studies Journal, 42: 1-30. 2014. DOI: 10.1111/psj.12040.

Pirátská strana: Společný program pro krajské volby 2020 [online]. Pirátská strana, 2020. [cit. 2021-03-13]. Dostupné z: https://wiki.pirati.cz/program/spolecny_krajsky_2020

Program rozvoje Plzeňského kraje 2014+. Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Plzeňský kraj: Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Plzeňského kraje, 2014.

Program STAN: Krajské volby 2020. [online] Starostové a nezávislí, 2020. [cit. 2021-03-08]. Dostupné také z: https://www.starostove-nezavisli.cz/fmfile/0/files/2020/Program%202020_verze%20tisk.pdf

Programové prohlášení Rady Jihomoravského kraje: na funkční období 2005-2008 [online]. Rada Jihomoravského kraje, 16. 6. 2005 [cit. 2021-03-26]. Dostupné z: https://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=17809&TypeID=2

Projekce počtu obyvatel Královéhradeckého kraje do roku 2050 [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2021-03-29]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xh/projekce_poctu_obyvatel_do_roku_2050

Programové prohlášení Rady Královéhradeckého kraje: pro volební období 2008 - 2012. Rada Královehradeckého kraje, 2008. Dostupné také z: https://www.kr-kralovehradecky.cz/assets/Rada_program_prohlaseni_08_verze_final.pdf

RABUŠIC, L. a SIROVÁTKA, T. Český sociální stát a jeho legitimita. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 35(4), 397-422. 1999. DOI: 10.13060/00380288.1999.35.4.02

Rodinná politika Jihomoravského kraje. Webová stránka. [online]. [cit. 2021-01-16]. Dostupné z: www.rodinnapolitika.cz

Rodinná politika na úrovni krajů a obcí: Metodické „doporučení” Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2008. ISBN 978-80-86878-82-9.

Rodinná politika Olomouckého kraje: Rodina je OK. Webová stránka. [online]. [cit. 2021-01-16]. Dostupné z: www.rodinajeok.cz

SCHNEIDER, Anne a INGRAM, Helen. A Social Constructions Approach to Partisan Polarization and Public Policy: Policy and Democracy. 2018. DOI: 10.13140/RG.2.2.17426.91844.

SCHNEIDER, Anne a INGRAM, Helen. Social Constructions, Anticipatory Feedback Strategies, and Deceptive Public Policy. Policy Studies Journal, Vol. 47, No. 2, s. 206-236. 2019. DOI: 10.1111/PSJ.12281.

SCHNEIDER, Anne a INGRAM, Helen. The Social Construction of Target Populations. American Political Science Review. 1993. 87. DOI: 10.2307/2939044.

Sčítání lidu, domů a bytů 2011 - náboženská víra v Jihomoravském kraji [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2021-03-28]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xb/sldb_2011_nabozenska_vira_v_jihomoravskem_kraji

Sociální portál Jihočeského kraje: Koncepce v oblasti rodinné politiky: PŘIPOMÍNKOVÁNÍ DOKUMENTU KONCEPCE RODINNÉ A SENIORSKÉ POLITIKY JIHOČESKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2021-2025 [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné z: https://socialniportal.kraj-jihocesky.cz/?koncepce-v-oblasti-rodinne-politiky

Srovnání krajů v České republice - 2020 [online]. Český statistický úřad, 2021 [cit. 2021-03-29]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/4-obyvatelstvo-gefae2aayi

Strategický plán rodinné politiky Libereckého kraje 2019-2023. 2018. Liberecký kraj: Krajský úřad, Odbor sociálních věcí/oddělení sociální práce

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Plzeňském kraji na období 2019 - 2021. Plzeňský kraj: Odbor sociálních věcí KÚPK, 2018.

VALENTOVÁ, Marie a Tomáš SIROVÁTKA. Legitimita sociální politiky. Brno: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2002. Dostupné také z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/legit.pdf

Velikostní skupiny obcí – počet obcí: k 31.12.2019 [online]. Český statistický úřad: Veřejná databáze [cit. 2021-03-09]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/velikostni-skupiny-obci

VESELÝ, Arnošt, DRHOVÁ, Zuzana, NACHTMANNOVÁ, Marta. Veřejná politika a proces její tvorby: co je "policy" a jak vzniká. Praha; CESES FSV UK. 2005. Strany 13-16. ISSN: 1801-1640

Věkové složení obyvatelstva v obcích Jihomoravského kraje k 31. 12. 2019 [online]. ČSÚ [cit. 2021-03-26]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xb/vekove_slozeni_obyvatelstva

VIDOVIĆOVÁ, Lucie, Robert JAHODA, Jiří VYHLÍDAL, Pavel KOFROŇ a Jana GODAROVÁ. Příjmová chudoba a materiální deprivace seniorů: subjektivní a objektivní pohledy. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2015. 109 s. ISBN 978-80-7416-215-2.

Výzva k podání žádostí o poskytnutí finanční podpory: „Podpora rodinné a seniorské politiky na úrovni obcí“ pro rok 2021. 13.ledna 2021. Usnesení č. 415/21/R7.: Rada Jihomoravského kraje.

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 131/2000 Sb., zákon o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů

Předběžná náplň práce

1. Vymezení předmětu zkoumání a strukturace výzkumného tématu
Rodinná politika je průřezovou veřejnou politikou, která zasahuje do velkého množství dílčích veřejných politik. MPSV pracuje s definicí rodinné politiky jako „souhrn aktivit a opatření za účelem podpory rodiny.“ (Web MPSV, 2019) Národní koncepce rodinné politiky z roku 2017 vidí klíčový princip rodinné politiky ve „vytváření prostředí pro rodiny, ve kterém mohou svobodně naplňovat svá rozhodnutí a přesvědčení týkající se rodinných hodnot, způsobů péče a cílů rodinného i osobního života.“ (Koncepce rodinné politiky, 2017; 3 a 4)

V současnosti roste význam regionální úrovně v oblasti rodinné politiky, a to nejen v Česku, ale i v Evropě – nižší úrovně dostávají větší autonomii v této oblasti, stejně tak získávají větší zodpovědnost. (Kuchařová a kolektiv, 2014; 13) Nejdůležitější a hlavní cíl rodinné politiky na úrovni krajů má dle metodiky MPSV být „tvorba a podpora vhodných podmínek pro zakládání rodin a fungování rodin na úrovni krajů.“ (Metodika rodinné politiky na krajské a místní úrovni, 2019; 12 a 13)

Role krajů a obcí v rodinné politice je akcentována v lepší reakci na konkrétní problémy v jejich oblasti a v lepším přehledu nad problematikou, stejně tak v implementaci rodinné politiky ze státní úrovně (Národní zpráva o rodině, 2017; 17). Co se týče samotných krajů, očekává se od nich několik základních úloh:
1. reprezentativní,
2. koncepční,
3. koordinační,
4. organizační,
5. informativní.

Nejklíčovější role krajů v oblasti rodinné politiky pro mou práci budou úlohy 2, 3, 4 a 5. Koncepční funkce očekává, že si kraje budou tvořit a plnit své vlastní koncepce rodinné politiky, koordinační funkce má zaručit, že kraje budou koordinovat municipální úroveň a další aktéry rodinné politiky při dosahování svých stanovených cílů, organizační funkce pak znamená, že kraj bude aktivně organizovat prorodinné aktivity, a nakonec – informativní úloha má zaručit, že kraje budou agregovat data a informace o situaci svých rodin a že tyto informace zpřístupní dalším aktérům rodinné politiky – obcím či například nestátním neziskovým organizacím. (Národní zpráva o rodině, 2017; 17)

V rámci Národní zprávy o rodině z roku 2017 je zmiňována role státu u „vytváření podmínek a podnětů pro regionální a lokální rodinnou politiku“, podobně jako princip subsidiarity (Národní zpráva o rodině, 2017; 16). Dle této zprávy by měl stát především tvořit koncepce, metodiky a poskytovat informace nižším úrovním, které mají obce a zejména kraje následně aplikovat na úrovni co nejblíže občanům (za podmínky vhodného financování). (Národní zpráva o rodině, 2017; 16)

Podpora rodin se stává častým politickým bodem a prioritou celonárodních i regionálních politických stran, např. rodina jako důležitý prvek, na který mají cílit krajské sociální služby u STANu (Program STAN pro krajské volby, 2020: 8). Lze očekávat, že rozsah a podoba opatření týkajících se rodinné politiky bude vesměs podléhat charakteru vládnoucí koalice daného kraje.

Vedle národní úrovně se rodinnou politiku zabývají i obce a kraje. Zatímco u obcí bývají koncepce rodinných politik méně běžné (je to dáno pravděpodobně menším rozpočtem, administrativní kapacitou a počtem obyvatel), kraje se svými širšími pravomocemi vypracovávají své vlastní koncepce rodinné politiky. Tyto koncepce odráží hlavní problémy, se kterými se daný kraj potýká. To následně ovlivňuje množství a rozsah opatření, které mají daný problém řešit.
2. Teoretická východiska
V práci se budu opírat o teorii sociální konstrukce cílových populací, kterou popsaly Anne Schneiderová a Helen Ingramová ve své práci z roku 1993 „The Social Construction of Target Populations“. Veškerá opatření a jejich rozsah, které kraje mohou podniknout v oblasti rodinné politiky, se opírají o to, jak jsou dané cílové populace definovány – koho a v jaké podobě zahrnují, koho naopak ne.

Teorie SKCP se snaží porozumět tomu, jak a proč jsou určité cílové skupiny definovány tak, jak jsou. Sociální konstrukce ovlivňuje, jak jsou cílové skupiny vnímány a jak se nimi pracuje ve veřejných politikách. (Schneider, Ingram, 1993; 334)

Mezi hlavní teoretické pojmy, se kterými budu v bakalářské práci pracovat, lze řadit:

Funkce rodiny
Rodina má být definována jako prostor pro tvorbu lidského kapitálu, výchovy a růstu budoucích generací, kde dochází k formování osobnosti člověka. (Koncepce rodinné politiky, 2017; 4)

Princip subsidiarity
Dle principu subsidiarity mají být opatření realizována na té úrovni, kde je jejich aplikace nejefektivnější a co nejblíže občanům. (Metodika rodinné politiky na krajské a místní úrovni, 2019; 12)

3. Cíle práce
Cílem mé bakalářské práce je zjistit, jak si jednotlivé kraje definují cílové populace, které jsou pro ně klíčové a jaké nástroje a v jakém rozsahu volí. Podívám se na to, kterým cílovým skupinám se mají opatření věnovat a které cílové skupiny jsou naopak opomíjeny. Očekávám, že jak cílové populace, tak charakteristika opatření půjdou zasadit do kontextu obecných problémů, se kterými se daný kraj potýká.

Analýza jednotlivých specifik a problémů kraje poskytne lepší pohled na opatření a jejich adresáty v krajských koncepcích rodinné politiky. Kraj s vysokou nezaměstnaností se bude ve svých opatřeních lišit od kraje s nízkou nezaměstnaností, kraj se značným počtem matek samoživitelek bude na tuto skupinu cílit výrazně více než kraj, který se s tímto fenoménem téměř nepotýká apod.

Porovnáním vícero krajských koncepcí tak získám i obrázek o tom, jak se jednotlivé kraje liší v množství svých opatření a lidí, na které mají tato opatření působit.

4. Výzkumné otázky a hypotézy
Hlavní výzkumná otázka by byla: Jak si kraje definují cílové populace ve svých koncepcích rodinné politiky?

Celou svou bakalářskou práci proto zaměřím na aplikaci teorie sociálních konstrukcí cílových populací od Schneiderové a Ingramové. Dílčí práce jako např. porovnání některých bodů, populací či opatření mezi jednotlivými kraji nebo analýza problémů a specifik jednotlivých krajů pak poslouží pro lepší uchopení teorie SKCP a pro poukázání na kontexty jednotlivých koncepcí.

Případné vedlejší výzkumné otázky: Jak kraje přistupují k rodinné politice? Jaká si stanovují cíle a jaká opatření k jejich dosažení volí? Jak se jednotlivé kraje od sebe liší ve svých koncepcích? Jak zvolené cíle na krajské úrovni korespondují s cíli MPSV na národní úrovni?

5. Metody a prameny
Pro svou práci zvolím kvalitativní výzkum – případovou studii. Pracovat budu hlavně s dokumenty a pro jejich zpracování zvolím obsahovou analýzu. Plánuji pracovat převážně se sekundárními daty.

V rámci výzkumu použiji i systematizující expertní šetření, které Bosner a kolektiv definují jako proces získávání přístupu k exkluzivním znalostem expertů v daném poli (v případě mé práce expertů z oblasti rodinné politiky), kteří jsou schopni výzkumníkovi předat informace, ke kterým by jinak měl přístup limitovaný. (Bogner a kol., 2009; 46 – 47) Ideálním komunikačním partnerem by byli experti přímo se podílející na tvorbě krajských koncepcí rodinných politik.

Hlavní prameny práce budou veřejně-politické dokumenty – zejména krajské koncepce rodinných politik, které budou předmětem hlavního zkoumání. Zde budu analyzovat klíčové prvky pro mou bakalářskou práci – jaké cílové populace jsou definovány a jak s nimi daný kraj pracuje, jaký je rozsah opatření na ně zaměřených, kontext a důvody pro jejich začlenění do koncepce nebo očekávané výsledky.

Užitečné budou i informace poskytované webovými stránkami politických stran na krajské úrovni – obzvláště těch, které byly během tvorby koncepce rodinné politiky v koalici a které rozhodovaly o její podobě. Spolu s nimi bude možné využít i jejich volební programy a koaliční programová prohlášení.

Dále budu pracovat s dalšími veřejně-politickými dokumenty týkající se rodinné politiky na státní úrovni (metodika a návrhy MPSV, legislativa vztahující se k rodinné politice apod.). Lze předpokládat, že budu rovněž pracovat s obecně závaznými vyhlášky krajů, které by se přímo tématu rodinné politiky a plnění její koncepce týkaly.

6. Předpokládaná struktura práce
1) Úvod
2) Teoretická východiska
3) Metody
4) Deskriptivní část
5) Analytická část
6) Závěry

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

1. Defining the subject of research and structuring the research topic
Family policy is a cross-cutting public policy that intervenes in a large number of partial public policies. The Ministry of Labor and Social Affairs works with the definition of family policy as “a set of activities and measures to support the family.” (MPSV website, 2019) and beliefs about family values, ways of care and goals of family and personal life. ”(Conception of Family Policy, 2017; 3 and 4)

Currently, the importance of the regional level in the field of family policy is growing, not only in the Czech Republic but also in Europe - lower levels are gaining more autonomy in this area, as well as gaining greater responsibility. (Kuchařová a kolektiv, 2014; 13) According to the MLSA methodology, the most important and main goal of family policy at the regional level is to "create and support suitable conditions for starting a family and families at the regional level." (Methodology of family policy on a regional and municipal level, 2019; 12 and 13)

The role of regions and municipalities in family policy is emphasized in a better response to specific problems in their area and a better overview of the issue, as well as in the implementation of family policy from the state level (National Report on the Family, 2017; 17). As for the regions themselves, they are expected to have several basic tasks:
1. representative,
2. conceptual,
3. coordination,
4. organizational,
5. informative.
The most key roles of regions in the field of family policy for my work will be tasks 2, 3, 4 and 5. The conceptual function expects the regions to create and fulfil their family policy concepts, the coordination function is to ensure that the regions coordinate the municipal level and others. actors of family policy in achieving their set goals, organizational function means that the region will actively organize pro-family activities, and finally - the informative role is to ensure that regions aggregate data and information about the situation of their families and that this information is made available to other actors in family policy - municipalities or, for example, non-governmental non-profit organizations. (National Family Report, 2017; 17)

The 2017 National Report on the Family mentions the role of the state in “creating conditions and incentives for regional and local family policy”, similar to the principle of subsidiarity (National Family Report, 2017; 16). According to this report, the state should primarily create concepts, methodologies and provide information to lower levels, which municipalities and especially regions should then apply at a level as close as possible to citizens (under the conditions of appropriate funding). (National Family Report, 2017; 16)

Support for families is becoming a frequent political point and a priority for national and regional political parties, such as the family as an important element to be targeted by regional social services at STAN (STAN Program for Regional Elections, 2020: 8). It can be expected that the scope and form of measures related to the family policy will generally be subject to the nature of the ruling coalition of the region.

In addition to the national level, municipalities and regions also deal with family policy. While family policy concepts tend to be less common in municipalities (probably due to a smaller budget, administrative capacity and population), regions with their wider powers are developing their family policy concepts. These concepts reflect the main problems faced by the region. This in turn affects the number and scope of measures to address the problem.

2. Theoretical background
In this work, I will rely on the theory of social construction of target populations, which was described by Anne Schneider and Helen Ingram in their work from 1993 "The Social Construction of Target Populations". All measures and their scope that regions can take in the area of ​​family policy are based on how the given target populations are defined - who and in what form they include, who do not.

SKCP theory seeks to understand how and why certain target groups are defined the way they are. Social construction influences how target groups are perceived and how they're worked with in public policies. (Schneider, Ingram, 1993; 334)

The main theoretical concepts that I will work on within my bachelor's thesis include:

Family function
The family is to be defined as a space for the creation of human capital, education and growth of future generations, where the personality of a person is formed. (Conception of Family Policy, 2017; 4)

Subsidiarity principle
According to the principle of subsidiarity, measures should be implemented at the level where their application is most effective and as close as possible to the citizens. (Methodology of family policy at a regional and local level, 2019; 12)

3. Objectives of the work
My bachelor's thesis aims to find out how individual regions define target populations, which are key for them and what tools and to what extent they choose. I will look at which target groups the measures are to be addressed and which target groups are neglected. I expect that both the target population and the characteristics of the measures will be planted into the context of the general problems facing the region.

The analysis of individual specifics and problems of the region will provide a better view of the measures and their addressees in the regional concepts of family policy. The region with high unemployment will differ in its measures from the region with low unemployment, the region with a significant number of single mothers will target this group significantly more than the region, which hardly deals with this phenomenon, etc.

By comparing several regional concepts, I will get a picture of how individual regions differ in the number of their measures and the people on whom these measures are to affect.

4. Research questions and hypotheses
The main research question would be: How do regions define target populations in their family policy concepts?

Therefore, I will focus my whole bachelor thesis on the application of the theory of social constructions of target populations by Schneider and Ingram. Partial work such as comparison of some points, populations or measures between individual regions or analysis of problems and specifics of individual regions will then serve to better grasp the theory of SKCP and to point out the contexts of individual concepts.

Possible secondary research questions include: How do regions approach family policy? What goals do they set and what measures do they choose to achieve them? How do individual regions differ in their concepts? How do the selected goals at the regional level correspond to the goals of the MLSA at the national level?

5. Methods and sources
For my work, I'll choose qualitative research - a case study. I will work mainly with documents and I will choose content analysis for their processing. I plan to work mainly with secondary data.

As part of the research, I will also use systematic expert surveys, which Bosner and the team define as the process of gaining access to the exclusive knowledge of experts in the field (in the case of my work of family policy experts) who can pass on information to the researcher. limited. (Bogner et al., 2009; 46 - 47) The ideal communication partner would be experts directly involved in the creation of regional concepts of family policies.

The main sources of the work will be public policy documents - especially regional concepts of family policies, which will be the subject of the main research. Here I will analyze the key elements for my bachelor thesis - what target populations are defined and how the region works with them, what is the scope of measures aimed at them, the context and reasons for their inclusion in the concept or expected results.

The information provided by the websites of political parties at the regional level will also be useful - especially those that were in the coalition during the creation of the concept of family policy and that decided on its form. Along with them, it will be possible to use their election programs and coalition program statements.

I will also work with other public policy documents related to family policy at the state level (methodology and proposals of the Ministry of Labor and Social Affairs, legislation relating to family policy, etc.). It can be assumed that I will also work with generally binding decrees of regions, which would be directly related to the topic of family policy and the implementation of its concept.

6. Expected structure of work
1. Introduction
2) Theory
3) Methods
4) Descriptive part
5) Analytical part
6) Conclusion