Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 336)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Německý krajně pravicový terorismus
Název práce v češtině: Německý krajně pravicový terorismus
Název v anglickém jazyce: German far-right terrorism
Klíčová slova: Německo, krajní pravice, terorismus, lone-wolf terorismus, radikalizace, manifest
Klíčová slova anglicky: Germany, right-wing terrorism, lone-wolf terrorism, radicalization, manifesto
Akademický rok vypsání: 2019/2020
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra politologie (23-KP)
Vedoucí / školitel: Mgr. Jan Charvát, M.A., Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 30.06.2020
Datum zadání: 23.02.2021
Datum a čas obhajoby: 22.06.2021 08:00
Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK314, 314, Malá učebna, 3.patro
Datum odevzdání elektronické podoby:03.05.2021
Datum proběhlé obhajoby: 22.06.2021
Oponenti: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D.
 
 
 
Kontrola URKUND:
Zásady pro vypracování
Teoretický rámec práce
Výzkum v této práci bude pracovat se třemi různými koncepty, které by měly přispět k porozumění krajně pravicového terorismu v Německu. Bude se jednat o koncept krajně pravicového terorismu a jeho charakteristiky – vyhraněný nacionalismus (etnický, kulturní, rasový), antisemitismus, anti-islamismus, anti-socialismus a tendence k politickému násilí. Dále bude použit koncept tzv. lone-wolf terorismu, který pracuje s představou útočníka jako osamělého pachatele, který se velmi často radikalizuje sám, nejčastěji v on-line prostředí. Tento typ útoků se stal především v 21. století poměrně populární, zejména díky své velice obtížné detekci – radikalizovaní jednotlivci jsou pro tajné služby a antiteroristické orgány mnohem těžší k odhalení než organizované teroristické skupiny. On-line prostředí navíc nabízí široké možnosti anonymizace. Třetím konceptem použitým v rámci výzkumu je proces radikalizace. Existuje několik teorií, které mapují proces radikalizace, v rámci výzkumu budou interpretovány tři modely, vzhledem k tomu, že každý z nich přináší do procesu radikalizace různé proměnné – model podle New York Police Department pracuje s procesem indoktrinace – sebe-, i prostřednictvím třetí strany. Borumův model vychází z pocitu ekonomické či sociální deprivace – pracuje tedy spíše s praktickými než ideologickými iniciačními mechanismy. Sageman ve svém modelu pracuje s termínem mobilizace prostřednictvím komunikačních sítí, což naznačuje, že s motivací a přípravami k útoku pomáhají komunikační sítě, off-line i on-line, které mohou být ovládány teroristickými skupinami.
Metodologie výzkumu
Výzkum bude mít podobu komparativní případové studie, která se bude zabývat jednotlivými případy nedávných krajně pravicových teroristických útoků v Německu. Konkrétně jsou pro výzkum vybrány útoky v Mnichově z července 2016, střelbě v Halle v říjnu 2019 a útoky v Hanau z února 2020. Každý případ bude popsán, přičemž zvláštní pozornost bude věnována osobě útočníka, dále samotnému průběhu útoku a nejvíce samotnému procesu radikalizace jedince. Další metodou výzkumu by měla být obsahová analýza manifestů, které po sobě útočníci zanechali a které by měly výrazně přispět k objasnění příčin a fenoménů spojených s krajně pravicovým terorismem. Tato analýza by také měla přispět k odhalení hlavních zdrojů inspirace pro jednotlivé útočníky – z ideologického hlediska, či podle způsobu provedení útoků.
Jednotlivé případy vybrané pro tento výzkum byly vybrány z toho důvodu, že splňovaly požadovaná kritéria a nejvíce korespondovaly s cílem výzkumu. Zaprvé, dané případy splňují podmínky pro to, aby mohly být klasifikovány jako teroristické činy – šlo o politické násilí směřované vůči určitým sociálním skupinám s cílem zastrašení, při kterém došlo k náhodným obětem (politický podtext navíc zdůrazňuje zanechání manifestu pachateli). Zadruhé se podařilo spojit útočníky se sympatiemi ke krajní pravici, alespoň na ideologické bázi. Zatřetí způsob provedení jednotlivých útoků naznačuje, že se jedná o lone-wolf terorismus. Případy zkoumané v rámci výzkumu ovšem nejsou jedinými příklady krajně pravicového politického násilí v Německu; podobné případy, které sice nezapadají přesně do kategorie krajně pravicového lone-wolf terorismu, nicméně mohou přispět k objasnění příčin a hlavních motivujících faktorů krajně pravicového terorismu v Německu, budou v práci zmíněny také.
V rámci jednotlivých případových studií si práce klade za úkol zodpovědět následující výzkumné otázky:
1. Spadají dané případy do kategorie krajně pravicového terorismu?
2. Spadají dané případy do kategorie lone-wolf terorismu?
3. Jaké faktory nejvíce ovlivňují radikalizaci německých krajně pravicových extremistů?

Předpokládaná osnova práce
Práce by se měla držet následující osnovy:
1. Úvod
2. Rešerše literatury
3. Metodologie
a. Deskripce jednotlivých případů
b. Obsahová analýza manifestů (pokud jsou).
c. Ideologická analýza
4. Výběr případů
5. Teoretická část
a. Základní charakteristiky krajně pravicového terorismu
b. Základní charakteristiky lone-wolf terorismu
c. Proces radikalizace
i. Podle NYPD
ii. Podle Boruma
iii. Podle Sagemana
6. Case study 1: Mnichov 2016
7. Case study 2: Halle 2019
8. Case study 3: Hanau 2020
9. Ostatní příklady krajně pravicového násilí v Německu (NSU,Kolín 2015, Drážďany 2016, vražda W. Lübckeho, Wächtersbach 2019)
10. Závěr
11. Zdroje
Seznam odborné literatury
1. BANNENBERG, Britta, 2018. Die Amoktat des David (Ali) Sonboly. Kriminologische Betrachtung der Tat in München. Gutachten für das Bayerische Landeskriminalamt. Gießen.
2. BJØRGO, Tore, 2005. Root causes of terrorism: myths, reality, and ways forward. New York: Routledge. ISBN 04-153-5149-9.
3. BLACKBOURN, Jessie, Nicola MCGARRITY a Kent ROACH, 2019. Understanding and responding to right wing terrorism. Journal of Policing, Intelligence and Counter Terrorism. 14(3), 183-190. DOI: 10.1080/18335330.2019.1667014. ISSN 1833-5330. Dostupné také z: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/18335330.2019.1667014
4. GÖRDER, Tara a Esther CHAVANNES, 2020. The Blind Eye Turned to the Far-right. Hague Centre for Strategic Studies.
5. HARTLEB, F., 2020. Lone Wolves: The New Terrorism of Right-Wing Single Actors: The New Terrorism of Right-Wing Single Actors. Springer International Publishing. ISBN 9783030361532. Dostupné také z: https://books.google.cz/books?id=4m_JDwAAQBAJ
6. HORGAN, John, 2009/01/01. Walking away from terrorism: Accounts of disengagement from radical and extremist movements: Accounts of disengagement from radical and extremist movements. Walking Away from Terrorism: Accounts of Disengagement from Radical and Extremist Movements. 1-186. DOI: 10.4324/9780203874738.
7. KIESS, J., O. DECKER a E. BRÄHLER, 2016. German Perspectives on Right-Wing Extremism: Challenges for Comparative Analysis: Extremism and Democracy. Taylor & Francis. ISBN 9781317231844.
8. KING, Michael a Donald M. TAYLOR, 2011. The Radicalization of Homegrown Jihadists: A Review of Theoretical Models and Social Psychological Evidence. Terrorism and Political Violence. 23(4), 602-622. DOI: 10.1080/09546553.2011.587064. ISSN 0954-6553. Dostupné také z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/09546553.2011.587064
9. KOEHLER, Daniel, 2016. Right-wing extremism and terrorism in Europe. Prism. 6(2), 84-105. ISSN 2157-0663.
10. KOEHLER, Daniel, 2018. Recent trends in German right-wing violence and terrorism: what are the contextual factors behind ‘hive terrorism’?: what are the contextual factors behind ‘hive terrorism’? Perspectives on Terrorism. JSTOR, 12(6), 72-88. ISSN 2334-3745.
11. LANGMAN, Peter, 2017. Role models, contagions, and copycats: An exploration of the influence of prior killers on subsequent attacks: An exploration of the influence of prior killers on subsequent attacks. Available on www. schoolshooters. info.
12. RAVNDAL, JACOB AASLAND, 2018. Explaining right-wing terrorism and violence in Western Europe: Grievances, opportunities and polarisation. European Journal of Political Research. 57(4), 845-866. DOI: 10.1111/1475-6765.12254. ISSN 03044130. Dostupné také z: http://doi.wiley.com/10.1111/1475-6765.12254
13. Roční reporty BfV, 2015-2019
14. STEVENSON, Jonathan, 2019. Right-wing Extremism and the Terrorist Threat. Survival. 61(1), 233-244. DOI: 10.1080/00396338.2019.1568059. ISSN 0039-6338. Dostupné také z: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/00396338.2019.1568059
Předběžná náplň práce
Úvod do problematiky tématu práce
Krajně pravicový extremismus má v Německu poměrně dlouhou tradici. Krajně pravicová a neonacistická scéna zažívá v současné době pozvolný rozvoj, i politické strany řazené k německé krajní pravici udržují čilé kontakty s neonacisty a militantními radikály. Roste i počet případů politicky motivovaného násilí a teroristických útoků ze strany příslušníků krajně pravicových skupin. Toto násilí je nejvíce zaměřené vůči přistěhovalcům, ale i vůči náboženským a národnostním menšinám, i z pohledu pachatelů příliš liberálním osobám včetně politiků. Podle některých německých politiků byl krajně pravicový terorismus v Německu dlouho přehlíženým tématem, který se dostal do popředí zájmu až v nedávné době v souvislosti s několika smrtelnými útoky krajně pravicových radikálů.
V souvislosti s proměnami společnosti a vývojem anti-teroristických politik se v poslední době změnil i způsob páchání teroristických činů – stále „populárnější“ se stávají tzv. lone-wolf útoky, tzn. útoky které místo koordinované skupiny páchá radikalizovaný jednotlivec, či menší skupinka jednotlivců. Mezi takové patří najíždění do davů dodávkami, masové střelby na frekventovaných místech, či pomocí nástražných výbušných zařízení (např. útok při Bostonském maratonu). Důležitým fenoménem spojeným s útoky lone-wolf teroristů je zanechání vzkazů, které objasňují některé příčiny pachatelova jednání – velmi často se jedná o jakýsi ideologický manifest. Ve snaze o co největší dosah svého činu a účinnější mobilizace dalších aktivistů se také využívají sociální sítě a streamovací služby.
Tato práce by se měla primárně zaměřovat na oba výše popsané fenomény. Oba tyto fenomény se zdají být spolu poměrně úzce propojeny, protože poslední útoky naznačují, že i prostředí krajní pravice adoptovalo tuto taktiku.
Cíl výzkumu
Cílem práce je především určit a popsat hlavní příčiny krajně pravicového terorismu v Německu. Práce se bude zaměřovat určení podoby krajně pravicového terorismu, jeho základní charakteristiky a ideologické koncepty, se kterými pracuje. Dále se bude zabývat charakteristikami lone-wolf terorismu v rámci krajně pravicového terorismu. K lepšímu pochopení postavení lone-wolf terorismu v prostředí krajně pravicového terorismu je velmi důležité zmapování procesu sebe-radikalizace u sympatizantů krajní pravice. Dá se předpokládat, že čím snadnější tento proces je (tj. existuje mnoho způsobů a motivačních faktorů k radikalizaci), tím je možnost lone-wolf útoku větší (tzn. počet jedinců ochotných a schopných provést teroristický čin bude vyšší).
K provedení výzkumu v rámci této práce budou využity teroristické činy spáchané krajně pravicovými radikály v posledních letech – útoky v obchodním centru v Mnichově v roce 2016, útok na synagogu v Halle. Tyto útoky se zdají mít mnoho společných charakteristik, které by měly přispět ke zmapování současného vývoje krajně pravicového terorismu v Německu.
Přehled literatury
Terorismus, nejen krajně pravicový, je fenomén, kterému byla v minulosti věnováno v akademickém prostředí poměrně velká pozornost. Mezi autory existuje velice mnoho přístupů k tomu, jak terorismus studovat – vzhledem k cílům tohoto výzkumu budou nejvhodnější přístupy pracující s aspekty radikalizace. Ve článku The Radicalization of Homegrown Jihadists: A Review of Theoretical Models and Social Psychological Evidence od autorů Kinga a Taylora jsou představeny nejpoužívanější teoretické modely vysvětlující proces radikalizace. Vedle těchto autorů a autorů modelů radikalizace jsou pro pochopení příčin důležité publikace Root Causes of Terrorism od Tore Bjorga a Walking Away from Terrorism Johna Horgana, které se zabývají především individuální přístupem k procesu radikalizace. Přesto že velká část těchto článků vznikala především v reakci na nárůst podobných útoků v souvislosti s islámským terorismem, modely představené v těchto publikacích jsou velmi dobře zobecnitelné a aplikovatelné na krajně pravicové násilí.
Další významný fenomén studovaný v této práci je lone-wolf terorismus. Vedle autorů pracujících s modely sebe-radikalizace jako jevem předcházejícím provedení násilí, je významnou publikací zkoumající i nedávné útoky Lone Wolves: The New Terrorism of Right-Wing Single Actors od Floriana Hartleba. Hartleb dokonce řadí lone-wolf terorismus jako způsob charakteristický pro celou generaci terorismu přidává ho k Rapoportovým čtyřem vlnám terorismu (viz Rapoport – The Four Waves of Rebel Terror and September 11, 2002).
Výše uvedené publikace tvoří jen výběr těch nejspíše nejdůležitějších zdrojů použitých v rámci práce. Další práce a publikace věnované krajně pravicovému terorismu – kterých také existuje široká řada jsou uvedeny v seznamu literatury níže.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK