Navazování partnerských vztahů v pozdějším věku

• Název práce v češtině: Navazování partnerských vztahů v pozdějším věku
• Název v anglickém jazyce: New partnership relationships in later life
• Klíčová slova: Ovdovění, vztahy, senior, kohabitace, oddělené soužití, manželství
• Klíčová slova anglicky: Widowhood, relationships, senior, cohabitation, LAT, marriage
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Mgr. Jaroslava Hasmanová Marhánková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 05.05.2020
• Datum zadání: 05.05.2020
• Datum a čas obhajoby: 15.06.2021 09:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK212, 212, Malá učebna, 2.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 04.05.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 15.06.2021
• Oponenti: Mgr. Šárka Tesařová

Zásady pro vypracování

Práce si klade otázky: existuje rozdíl ve vstupu do nového vztahu ve stáří mezi muži a ženami? Jaký vliv na vstup do nových vztahů má jejich předchozí partnerská zkušenost, ovdovění či rozvod? Jaký druh partnerského vztahu starší lidé volí? Jak ovlivňuje vstup do nového vztahu ve stáří dosažené vzdělání těchto lidí? Liší se zakládání nových partnerských vztahů ve stáří podle věku? Ve své bakalářské práci budu pracovat pomocí kvalitativních metod. Ráda bych provedla rozhovory s participanty splňující podmínky věku 60 a více a se zkušeností s rozvodem či ovdověním. Rozhovorů provedu přibližně 12. Respondenti by měli být rovnoměrně rozloženi na stejný počet mužů i žen, abych mohla pohlaví spravedlivě porovnávat. Pro výběr respondentů se zaměřím na metodu snowball sample (metoda sněhové koule). Obrátím se nejdřív na respondenty splňující požadavky, které znám, pokusím se od nich získat kontakt na další osoby, které splňují tyto požadavky. Pokusím se díky těmto rozhovorům identifikovat druhy partnerských vztahů těchto lidí a odpovědět na všechny mé výše zmíněné otázky.

Seznam odborné literatury

Balkwell, C. 1981. Transition to widowhood: A review of the literature. Family relations,
117-127.
Bauer, M., et.al. 2016. „Older people and sexuality in residential aged care: Reconstructing
Normality.“ Pp. 119-140 in Peel, E., R. Harding. Ageing and sexualities. Burlington, VT:
Ashgate.
Bowlby, J. 2013. Ztráta: smutek a deprese. Port
Carr, Deborah. 2004. „The Desire to Date and Remarry Among Older Widows and
Widowers.“ Journal od Marriage and Family 66 (4): 1051-1068.
Davidson, Kate, 2001. Late Life Widowhood, Selfishness and new Partnership Choices: A
Gendered Perspective
De Jong, Gierveld, J. 2004. „Remarriage, Unmarried Cohabitation, Living Apart Together:
Partner Relationships Following Bereavement and Divorce.“ Journal of Marriage and
Family 66 (1): 236-243.
De Jong Gierveld, J. 2002. The dilemma of repartnering: consideration of older men and
women entering new intimate relationships in later life. Ageing International, 27(4), 61–78.
doi: 10.1017/S0144686X02001095
Elliott, B. 1997. „Sexual needs of those whose partner has died.“ Bereavement Care,
16:1, 2-5
Gott, M. 2005. Sexuality, sexual health, and ageing. Maidenhead, England: Open
University Press.
Hamplová, Dana. 2012. „Manželství a nesezdané soužití po padesátce.“ Naše společnost
2012
Hamplová Dana, Petra Šalamounová, Gabriela Šamanová. 2006. Životní cyklus:
sociologické a demografické perspektivy. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České
republiky.
Hasmanová Marhánková, Jaroslava (2013): Aktivita jako projekt: Diskurz aktivního stárnutí
a jeho odezvy v životech českých seniorů a seniorek. Praha: Sociologické nakladatelství.
ISBN 978-80-7419-152-7.
Hasmanová Marhánková, Jaroslava. 2012. „Ovdovění a partnerské vztahy žen ve stáří.“ in
Jaroslava Hasmanová Marhánková, Martin Kreidl (eds.). Proměny partnerství. Životní dráhy
a partnerství v české společnosti. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).
Hasmanová Marhánková, Jaroslava. 2016. Women’s attitudes toward forming new
partnerships in widowhood: The search for ‚your own someone‛ and for freedom. Journal of
women & aging, 28(1), 34-45.39
Hendl, Jan. 2016. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Čtvrté,
přepracované a rozšířené vydání. Praha: Portál, ISBN 978-80-262-0982-9.
Kaas, M. 1981. „Geriatric Sexuality Breakdown Syndrome.“ Ageing and Human
Development 13
Karlsson, S. C. & Borell, K. 2002. Intimacy and autonomy, gender and ageing: Living apart
together. Ageing International, 27(4), 11-26. doi: 10.1007/s12126-002-1012-2
Kubíčková, N. 2001. Zármutek a pomoc pozůstalým. Vyd. 1. Praha: ISV, 267 s. ISBN 80-
858-6682-X.
Levin, I. 2004. „Living Apart Together: A New Family Form.“ Current Sociology 52 (2):
223-240.
Marshall, B. L. (2012) Medicalization and the Refashioning of Age-Related Limits on
Sexuality, The Journal of Sex Research, 49:4, 337-
343, DOI: 10.1080/00224499.2011.644597
Maříková, H., Petrusek M., Vodáková A. 1996, Velký sociologický slovník. Praha:
Karolinum, ISBN 80-718-4311-3.
Možný, Ivo. Rodina a společnost. Ilustroval Vladimír JIRÁNEK. Praha: Sociologické
nakladatelství, 2006. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-86429-58-X.
Očadlíková, Eva, Oddělené soužití (living apart together) jako alternativní forma
partnerských vztahů. Brno. 2009. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. Katedra
Sociologie. Vedoucí práce Mgr. Michaela Bartošová
Stevens, N. 2002. Re-engaging: New partnerships in late-life widowhood. Ageing
International, 27(4), 27-42.
Stuart-Hamilton, Ian. 1999. Psychologie stárnutí. 1. vyd. Praha: Portál, 319 s. ISBN 80-717-
8274-2.
Ševčíková, A., Lichá, J., & Škařupová, K. 2018. Navazování vážného vztahu v pozdním
věku: představy a obavy. Československá Psychologie, 62(5), 513-525
Špatenková, N. 2011. Krizová intervence pro praxi. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada,
195 s. ISBN 978-80-247-2624-3
Špatenková, N. Fenomén vdovství. In Sýkorová, Dana, Dušan Šimek a Miroslava
Dvořáková, ed. Třetí věk trojí optikou. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. Acta
Universitatis Palackianae Olomoucensis. ISBN isbn80-244-1006-0.40
Vágnerová, M. 2000. Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří. 1. vyd. Praha:
Portál, 522 s. ISBN 80-717-8308-0
Vágnerová, M. 2007. Vývojová psychologie II.: dospělost a stáří. Praha: Karolinum.
Vidovićová, L. 2008. Stárnutí, věk a diskriminace-nové souvislosti. Masarykova univerzita,
Mezinárodní politologický ústav.
Vinick, B. H. 1978. „Remarriage in Old Age.“ The Family Coordinator 27 (4): 359-363.
Vohlídalová, Marta. 2014. „Partnerství a vybrané partnerské tranzice.“ Pp. 79-101 in Hana
Hašková, Marta Vohlídalová, Hana Maříková (eds.). Vlastní cestou? Životní dráhy v pozdně
moderní společnosti. 2014 Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).
Ageing and Society, University Press, Printed in the United Kingdom
Dostupné z:
https://pdfs.semanticscholar.org/05ae/299e6a3e9611272c6a7ca18a8ca43c102e6e.pdf
Demografická statistika ČSÚ, 2019, dostupné z:
https://www.czso.cz/documents/10180/151439704/30000420k01.pdf/e52f5c9e-1059-4437-
83ee-69612f546af6?version=1.1
Demografická statistika ČSÚ pro seniory v hl. městě Praha, 2014, dostupné z:
https://www.czso.cz/documents/10180/20541915/33014015_01.pdf/1c429f6c-a6de-4df3-
887d-cb2af1860632?version=1.3
Hasmanová Marhánková Jaroslava v Sborníku příspěvků 4. gerontologické mezioborové
konference, stáří 2018, Partnerství navázaná v pozdním věku v kontextu společenských
proměn vnímání intimity a rostoucí různosti partnerských uspořádání,
Dostupné z: http://www.konferencestarnuti.cz/files/Starnuti_2018_sbornik.pdf
Hasmanová Marhánková, Jaroslava pro genderonline.cz, 2008, gender, rovné příležitosti,
výzkum ročník 8, číslo 2/2008, dostupné z:
https://www.genderonline.cz/pdfs/gav/2008/02/04.pdf
Öberg, Peter, Bildtgård, Torbjörn, Intimacy and Ageing: New Relationships in Later Life
(2017), dostupné z:
https://books.google.cz/books?hl=en&lr=&id=EwZpDwAAQBAJ&oi=fnd&pg=PR1&dq=
intimacy+in+later+life&ots=WsutqWg41E&sig=0NDt2nk8cJYs0L2VFknlsqOTCXw&red
ir_esc=y#v=onepage&q=intimacy%20in%20later%20life&f=false
Senioři v ČR v datech. ČSÚ. 2020. dostupné z:
https://www.czso.cz/documents/10180/120583272/31003420.pdf/5272aa65-7abc-4262-
94a4-fb91e60600e3?version=1.3
Štáfková, V., D. Jančová. 2010. „O vyrovnání se se ztrátou partnera.“ Respekt
dostupné z: https://www.respekt.cz/rozhovory/o-vyrovnani-se-se-ztratou-partnera41
World Population Prospects. OSN (2019)
Dostupné z: https://population.un.org/wpp/Publications/Files/WPP2019_Highlights.pd

Předběžná náplň práce

Cílem mé bakalářské práce je zmapovat jaký mají starší lidé přístup k uzavírání nových partnerských vztahů. Konkrétně se budu zajímat o lidi starší 60 let v České republice. O studium vztahů v pokročilém věku se nejeví v mnoha studiích příliš velký zájem. Vztahy po 60 roku života jsou podle Hamplové (2012) výrazně méně pravděpodobné. Pouze 8 % mužů a žen, jež vstoupili do nového vztahu po padesátce, tak učinilo v době, kdy byli starší 65 let (Hamplová 2012). Společnost představuje stárnoucí obyvatele jako asexuální. V této fázi života už pro jejich partnerské vztahy není místo. (Hasmanová Marhánková, 2018, str. 73) 30 % z české populace souhlasí s názorem, že „jakékoliv sexuální aktivity u lidí po sedmdesátce už odporují dobrému vkusu“. Tento souhlas v největší míře vyjadřují mladí lidé (44 %) silná podpora tohoto výroku je ale patrná i ve věkové skupině, již se dotýká (29 % ve věkové skupině 60 až 80 let) (Vidovićová, 2008, s. 91). Pro starší věkové skupiny jsou charakteristické tradiční formy partnerských vztahů. Manželství je stále nejrozšířenější formou partnerského vztahu v tomto věku. Není však nejvíce preferovanou formou soužití v novém partnerském vztahu. Po 70. roce věku klesá pravděpodobnost, že lidé vstoupí do manželství, zatímco pravděpodobnost, že zvolí jiné, méně „tradiční“, uspořádání jako kohabitaci či oddělené soužití, roste (De Jong Gierveld, 2002, s. 67). To je jednou z mých výzkumných otázek. Jaké formy partnerských vztahů starší lidé volí? Dnešní doba je charakteristická stárnutím populace. Ve své práci chci sledovat rozdíl mezi muži a ženami. Rozdíl mezi pohlavími chci sledovat zejména z důvodu, že ženy se průměrně dožívají vyššího věku. Během uplynulých 50 let se proto v české populaci seniorů vytvořila výrazná převaha žen. Příčinou tohoto jevu je právě vysoká nadúmrtnost mužů starších 65 let (Hamplová, Šalamounová, Šamanová 2006: 264). Jednou z mých výzkumných otázek je právě proto zda existuje rozdíl v přístupu k navazování nových vztahů mezi muži a ženami. Z výše prezentovaných dat je pravděpodobné, že muži budou vstupovat do vztahu více než ženy. Mají větší pravděpodobnost, že si partnerku najdou. Další výzkumná otázka, které bych se chtěla věnovat je, jaký vliv má u lidí v postprodukčním věku jejich předchozí partnerská zkušenost (rozvod, ovdovění). Do nového partnerského vztahu vstoupí podle Hamplové (2012) spíše senioři se zkušeností rozvodu. Jedná se až o 16 % žen. Zatímco ovdovělé ženy vstupují do nového vztahu pouze v 5 %. U ovdovělých mužů se jedná o 24 % a u mužů po rozvodu dokonce až 36 %. (Hamplová, 2012) Co se týče druhů soužití, ženy (především ty, jež prošly zkušeností ovdovění) v této fázi života častěji preferují oddělené soužití (Karlsson & Borell, 2002, s. 16) Mimo gender a předchozí partnerskou zkušenost je potřeba brát v potaz i životní styl seniorů. Po ovdovění je jedinec musí měnit své naučené role. Každodenní rutina je narušena absencí druhé/ho, která/ý byl/a její nedílnou součástí. Tato změna nutně zasahuje identitu člověka, stejně tak jako jeho/její každodennost. (Hasmanová Marhánková 2013) Ovlivňuje tento fakt chuť seniorů pustit se do nového vztahu? Chtějí zaplnit místo, které postrádají po zesnulém partneru? Či si zvyknou na novou roli, kde jsou sami a nechtějí si pustit někoho nového do svého života? Studie ukazují, že muži i ženy se s ovdověním nevyrovnávají stejně. Po ovdovění klesá míra životní spokojenosti výrazněji u mužů než u žen a tato míra se rovněž u mužů v porovnání se ženami výrazněji zvyšuje, pokud vstoupí do dalšího manželství. (Chipperfield, Havers 2001) Od toho se odvozují rozdílná očekávání mužů a žen při vstupu do manželství/nového vztahu. Ve svém výzkumu se Kate Davidson zaměřila na zábrany při uzavírání nového manželství. Muži vdovci jako hlavní důvody neuzavření nového svazku vidí především nemožnost nahradit předchozí partnerku a také to, že zatím nepoznali „tu pravou“. Ovdovělé ženy kromě nemožnosti nahradit partnera uváděli, že se již nechtějí starat o nikoho dalšího. Jsou spokojené v současném stavu svobody. (Davidson, 2001)

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This bachelor’s thesis explores the topic establishing new relationships with people
over the age of sixty and with experience of widowhood. The aim of this thesis is to
identify the factors that affect seniors with experience of widowhood to enter new
relationship and describe their positions. This work also follows the specifics of new
relationships in older age and what forms of partnerships older people choose. It is a
qualitative work, which involved four women and four men. The data were obtained
through semi-structured interviews, which took place half in home environment of
respondents and half online (due to covid-19 pandemic). The data were analyzed with the
open coding method. The result of the analyzes is a theoretical model showing that
widowed seniors are open to the possibility to enter new partnerships. One of the main motivations for them is loneliness. On the other hand, the strongest reason for not
establishing a relationship is that they don’t want to change and submit for anyone new
anymore. The most popular forms of relationships are LAT relationships and cohabitation.
Men are more likely to enter new relationship, but respondents themselves don’t see
gender differences in entering relationships. Respondents consider finding a relationship at
this age easy and are actively looking for relationships, most often using online dating
advertisement.