Vliv užití cizího jazyka na efekt rámování.

• Název práce v češtině: Vliv užití cizího jazyka na efekt rámování.
• Název v anglickém jazyce: Foreign language effect in framing
• Klíčová slova: efekt rámování, kognitivní zkreslení, kvantitativní výzkum, ovlivnění, psychologie
• Klíčová slova anglicky: framing effect, cognitive bias, quantitative research, interference, psychology
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jiří Remr, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 29.04.2020
• Datum zadání: 29.04.2020
• Datum a čas obhajoby: 21.06.2021 09:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK212, 212, Malá učebna, 2.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.05.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 21.06.2021
• Oponenti: Mgr. Tomáš Dvořák, Ph.D.

Zásady pro vypracování

V praktické části práce budu vycházet z metod kvantitativního výzkumu, konkrétně dvou variant dotazníků s rozdílně formulovanými otázkami, které mi dovolí porovnávat odpovědi respondentů.
Otázky budou většinou názorového typu a budou se snažit přejít přes co největší množství společneských témat.
K získání odpovědí využiji metody CAWI za využití platformy online webového dotazníku některého z webů, které tuto službu poskytují. Budu se snažit získat co nejvíce respondentů bez ohledu na jejich demografické vlastnosti, podle kterých soubor odpovědí nakonec vyvážím, abych co nejvíce mitigoval zkreslení způsobené tímto výběrem.
K analýze odpovědí budu používat program SPSS od společnosti IBM.

Seznam odborné literatury

Blauwkamp, J. M., C. M. Rowling, W. Pettit. Are Americans really okay with torutre? The effects of message framing on public opinion. Media, War & Conflict 2018; 11 (4), 446 – 475.
De Martino, B., D. Kumaran, B. Seymour, R. J. Dolan. Frames, Biases, and Rational DecisionMaking in the Human Brain. Science 2006; 313, 684 – 687.
Kahneman, D, A. Tversky. Choices, values and frames. American Psychologist 1984; 39, 341 – 350.
Levin, I. P., R. D. Johnson, C. P. Russo, P. J. Deldin. Framing effects in judgment tasks with varying amounts of information. Organizational behavior and human decision processes 1985; 36, 362 – 377.
Levin, I. P., S. L. Schneider, G. J. Gaeth. All Frames Are Not Created Equal: A Typology and Critical Analysis of Framing Effects. Organizational behavior and human decision processes 1998; 76 (2), 149 – 188.
Strough, J. N., T. E. Karns, L. Schlosnagle. Decision-making heuristics and biases across the life span. Annals of the New York Academy of Sciences 2011; 1235, 57 – 74.
Tversky, A., D. Kahneman. The framing of decisions and the psychology of choice. Science 1981; 211, 453 – 458.

Předběžná náplň práce

Jako téma své diplomové práce jsem si zvolil roli kognitivního zkreslení při kvantitativním dotazování se zaměřením na takzvaný efekt rámování (framing effect) jako jeden z těchto biasů.
Efekt rámování způsobuje ovlivnění rozhodovacího procesu na základě toho, jaké informace jsou respondentovi předloženy, jak jsou formulovány, případně jak jsou formulovány samotné otázky.
O této problematice do hloubky pojednávají například psychologové Tversky a Kahneman v práci The framing of decisions and the psychology of choice.
Toto téma mě během studia zaujalo ze všech nejvíc hlavně z toho důvodu, že se mnozí považujeme za zcela racionální, a přitom jsme biasy ovlivněni nejen v případě dotazování nebo v okamžiku jiné kognitivní námahy, ale také (a naopak často i víc) v běžném životě. Toto je další aspekt, který mě na tomto tématu láká, protože zasahuje i do reálného života a netýká se jen dotazníků, přestože právě na ty se chci zaměřit.

Ve své práci bych tedy rád zjistil, do jaké míry se tyto biasy běžného života promítají do kvantitativního dotazování a jakým způsobem mohou odlišné formulace otázek a poskytnuté informace ovlivnit odpovědi respondentů.
Rád bych zjistil, zda jsou pro čechy různá témata rámováním různě ovlivnitelná, neboť téma výzkumu a například blízkost tématu respondetovi může být jedním z faktorů, které mohou sílu rámování ovlivnit. Když výzkumník provádí výzkum, jeho téma si většinou vybrat nemůže, ale může si alespoň být vědom toho, že je toto konkrétní téma náchylné k ovlivnění.
Moje hypotéza tedy je, že se mezi sebou témata svou ovlivnitelností liší.