Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Německý euroskepticismus v letech 1990 - 2013
Název práce v češtině: Německý euroskepticismus v letech 1990 - 2013
Název v anglickém jazyce: German Euroscepticism between 1990 and 2013
Klíčová slova: euroskepticismus, německý euroskepticismus, Die Linke, CSU, ("nové štěpení")
Klíčová slova anglicky: Euroscepticism, German Euroscepticism, Die Linke, the CSU, ("new cleavage")
Akademický rok vypsání: 2019/2020
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra politologie (23-KP)
Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 31.03.2020
Datum zadání: 31.03.2020
Datum a čas obhajoby: 22.06.2021 08:00
Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK314, 314, Malá učebna, 3.patro
Datum odevzdání elektronické podoby:26.04.2021
Datum proběhlé obhajoby: 22.06.2021
Oponenti: doc. Dr. habil. MA PhDr. Petra Guasti, Ph.D.
 
 
 
Kontrola URKUND:
Seznam odborné literatury
ELENBAAS, Matthijs, Hajo BOOMGARDEN, Andreas SCHUCK a Claes VRESSE. Mapping EU attitudes: Conceptual and empirical dimensions of Euroscepticism and EU support. European Union Politics [online]. 2011, 12(2), 241. ISSN edsrep.
Grundsatzprogramm der Christlich Sozialen Union in Bayern. 1993.
HOOGHE, Liesbet, Gary MARKS a C.J. WILSON. Does left/right structure party positions on European integration? COMPARATIVE POLITICAL STUDIES [online]. 2002, 35(8), 965-989. DOI: 10.1177/001041402236310. ISSN 00104140. Dostupné z: https://journals-sagepub-com.ezproxy.is.cuni.cz/doi/pdf/10.1177/001041402236310
HOOGHE, Liesbet a Gary MARKS. Cleavage theory meets Europe 19s crises: Lipset, Rokkan, and the transnational cleavage. Journal of European Public Policy [online]. 2018, 25(1), 109-135 [cit. 2020-04-28]. DOI: 10.1080/13501763.2017.1310279. ISSN 13501763.
CHARALAMBOUS, Giorgos. All the shades of red: examining the radical left's Euroscepticism. Contemporary Politics [online]. 2011, 17(3), 299-320. DOI: 10.1080/13569775.2011.597142. ISSN 13569775.
ISSIG, Peter. Wie die CSU es nach Europa schaffen will. In: Welt [online]. 20.12.2008. Dostupné z: https://www.welt.de/regionales/muenchen/article2909423/Wie-die-CSU-es-nach-Europa-schaffen-will.html
KOPECKÝ, Petr a Cas MUDDE. The Two Sides of Euroscepticism: Party Positions on European Integration in East Central Europe. European Union Politics [online]. 2002, 3(3), 297 - 326. DOI: 10.1177/1465116502003003002. ISSN 14651165.
MUDDE, Cas a Rovira KALTWASSER. Populism in Europe and the Americas: Threat or Corrective for Democracy?. Cambridge: Cambridge University Press, 2012. ISBN 9781107023857.
NIEDERMAYER, Oskar. Die Wahl zum Europäischen Parlament vom 13. Juni 2004 in Deutschland: Ein schwarzer Tag für die SPD. Zeitschrift für Parlamentsfragen [online]. 2005, 36(1), 3. ISSN 03401758.
OBERKIRCH, Thomas a Joachim SCHILD. Wachsender Euroskeptizismus – Anatomie eines Phänomens. Trier, 2010. ISBN 1865-2425.
TESCHNER, Julia. No longer Europe's Europhiles? Euroscepticism in Germany in the 1990s. Journal of European Integration. 2000, 22(1), 59-86. DOI: 10.1080/07036330008429079. ISSN 0703-6337. Dostupné také z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/07036330008429079
The Routledge handbook of Euroscepticism / edited by Benjamin Leruth, Nicholas Startin and Simon Usherwood. 2018. ISBN 9781138784741.
Treaty on European Union. 1992. ISBN 92-824-0959-7.
USHERWOOD, Simon a Nick STARTIN. Euroscepticism as a Persistent Phenomenon* Euroscepticism as a Persistent Phenomenon. Journal of Common Market Studies [online]. 2013, 51(1), 1-16. DOI: 10.1111/j.1468-5965.2012.02297.x. ISSN 00219886.

Předběžná náplň práce
ZDŮVODNĚNÍ VÝBĚRU PRÁCE
Euroskepticismus je chápán jako jeden z klíčových prvků agendy mnoha politických stran napříč Evropskou unií. Je ho možné brát jako ideologii, ale i jako výzvu optimistickému přístupu k evropské integraci. Německo je jedním z hnacích motorů evropské integrace a zejména poslední roky ukazují, že i v této tradičně proevropsky naladěné zemi roste na různých úrovních míra kritiky vůči EU. Úspěch AfD v posledních letech ukazuje, že je třeba revidovat naši představu o tom, z jakých kořenů a vlivů vyrůstá německý euroskepticismus, jaké jsou jeho atributy a jakou má v rámci nejvýznamnějších německých politických stran podobu. Může nám to přinést komplexní obrázek o tom, jakým způsobem vnímat kritiku EU v zemích, které jsou tradičně chápány jako eurooptimistické.
Německo je v mnoha případech hybatelem evropské integrace, jeho postoje jsou v rámci EU brány vážně. Proto je velmi důležité zabývat se tím, jak je jeho postoj na vládní úrovni formulován, ale i jaké kritice je z opozičních stran podroben. Euroskeptické prvky totiž můžeme nalézt nejen u striktně opozičních stran, které jej využívají do jisté míry i jako součást své k vládě kritické rétoriky, ale i u stran vládních.

PŘEDPOKLÁDANÝ CÍL
Cílem je na základě teoretického vymezení představeném v první části práce zjistit, jakou podobu má euroskepticismus v německých politických stranách a z jakých základů vychází. Základní výzkumné otázky jsou formulovány takto:
1) Jaká byla relevantní podoba stranického euroskepticismu v Německu v letech 1990-2013?
2) Která ze zavedených stran euroskeptická témata nejvíce reflektovala a jakým způsobem?
3) Jaká jsou specifika německého stranického euroskepticismu?
4) Co vypovídá podoba německého euroskepticismu o jeho podobě obecně?
Práce si klade za primární cíl vyzkoumat na základě teoretického vymezení platnost charakteristických znaků euroskepticismu a jejich aplikovatelnost a konkrétní podobu v realitě německých politických stran. Zabývat se budeme přítomností euroskeptických znaků u stran pro německou politiku relevantních (tj. těch, které jsou dlouhodobě zastoupeny v Bundestagu, příp. na nižších úrovních). Rovněž se zaměří na to, do jaké míry jsou platné charakteristiky levicového euroskepticismu, jak jsou v německém případě (zejména u SPD a PDS/Die Linke a do určité míry rovněž u CSU, ale i v menší míře a různých obdobích u ostatních stran) specifické, do jaké míry je ovlivňuje národní charakter i pozice během ekonomické krize. Posouzeny budou i další podoby a přístupy ke zkoumání euroskepticismu (viz kapitola „Základní charakteristika tématu“).
Výzkum je ohraničen obdobím let 1990 a 2013. V roce 1990 došlo k opětovnému sjednocení Německa a otázka evropské integrace byla v rámci postkomunistické transformace v případě východní části země široce reflektována. I proces evropské integrace zažíval velké změny, musela se vypořádat s otázkou otevření východního bloku. V roce 1992 Maastrichtskou smlouvou formálně vznikla Evropská unie. Usherwood (2013) uvádí, že po Maastrichtu se euroskepticismus, včetně své vnitrostranické podoby, značně proměnil. Došlo k vlně referend v různých zemích a rychlému postupu evropské integrace vpřed. Období relativního klidu a svižného přístupu vystřídala světová hospodářská krize na konci prvního desetiletí 21. století, která donutila i dosavadní optimisty zamyslet se nad smyslem a směrem dalšího vývoje. I tak bylo ale Německo dlouhodobě vnímáno jako eurooptimistická země. V roce 2013 vznikla Alternativa pro Německo, která – ač spíše v pozdějších letech své existence – znamenala přelom v přístupu ke zkoumání německého euroskepticismu. Vznik AfD ale v našem případě vnímáme jako důsledek procesů, které byly v německé politice v určité podobě již dříve přítomné.
Sekundárním cílem je pak přispět k akademické debatě o v první řadě vnitrostranickém euroskepticismu, který je ve výzkumu často zastíněn výzkumem celonárodní pozice, ale v druhé řadě i o euroskepticismu obecně. Euroskepticismus totiž nemůžeme vnímat jako pozici předem predikovatelnou a určenou pro výlučně euroskeptické strany, které averzi vůči EU vnímají jako téměř single-issue, ale rovněž jako postoj vysledovatelný i u tradičních politických stran, které za své přejímají pouze některé prvky. Cílem je také odlišit, do jaké míry tyto postoje zapadají do obecného euroskeptického narativu nebo jak jsou naopak ovlivněny členskou základnou, vnitrostranickými frakcemi a jejich politickým potýkáním.

DOSAVADNÍ STAV VÝZKUMU
V kontextu výzkumu celonárodního a vládního euroskepticismu je vnitrostranická dimenze často neprávem opomíjena. Vasiopoulou (2018) hovoří o tom, že většina odborných článků o euroskepticismu odpovídá obecné tendenci soustředit se spíš na reflexi euroskepticismu ve společnosti než toho stranického. Přitom i v současné době jsou politické strany stále klíčovým aktérem tvorby politiky.
Německý euroskepticismus je do značné míry neprozkoumaná oblast. Z velkých států se odborníci mnohem více věnovali euroskepticismu britskému nebo francouzskému. Ze starších prací se mu věnuje Teschner (2000), který ale vzhledem k době vzniku ještě nereflektuje přeměnu PDS v Die Linke. Došel k závěru, že zásadní zvrat zažilo nahlížení na německý euroskepticismus po sjednocení země a podpisu Maastrichtské smlouvy, kdy se obecně zvýšil u veřejnosti zájem o evropská témata (ať už na integraci pohlížela pozitivně či negativně) a strany byly nuceny na tuto skutečnost náležitě reagovat, a chopily se tak ve větším měřítku témat souvisejících s mírou integrace (Teschner 2000).
Naopak rozsáhlá debata probíhá ohledně vymezení levicového euroskepticismu. Hooghe (2012) uvádí, že kritika EU zleva je postavena zejména na kritice neoliberalismu, proti kterému je nutné se vymezit. Charalambous (2011) se pak věnuje charakteristickým znakům radikálně levicového euroskepticismu, což v našem případě odpovídá zařazení PDS, potažmo Die Linke.
V českém prostředí vznikla bakalářská práce Karolíny Vorzové, která je omezená na období 1993-2002, a nemůže tudíž reflektovat zásadní výzvy evropské integrace přicházející v prvním desetiletí 21. století. Zaměřuje se na rozdělení silného a slabého euroskepticismu. Dochází k závěru, že za silně euroskeptické lze v Německu označit strany, které mají velmi omezený vliv, jako slabě euroskeptické pak hodnotí některé parlamentní strany, přičemž sem do určité míry spadají všechny kromě Zelených (Vorzová 2010).
Z novějších prací se podobám německého stranického euroskepticismu věnuje např. Becker (2014). Většina novějších prací se ale zaměřuje v hodnocení euroskepticismu buď výhradně, nebo převážně na AfD.
Právě vzhledem k úspěchu AfD a jejímu vlivu na celoněmeckou politickou debatu je potřeba se zpětně podívat na to, jakou měl německý euroskepticismus stálou relevantní podobu, jakým způsobem se proměňoval a jaké charakteristické znaky měl. I v analýze současného euroskepticismu a populismu nám to může výrazně napomoci.

METODOLOGIE
V teoretické části práce bude provedena kritická analýza přístupu vybraných autorů k euroskepticismu, která bude doplněna autorovým doplněním a zhodnocením. Bude tak přistoupeno jak k základní literatuře, která se věnuje euroskepticismu obecně, tak i ke specifickým přístupům dalších autorů, kteří se věnují jeho zvláštním aspektům, které jsou pro naši práci relevantní. Pro teoretickou reflexi bude využito knih a odborných článků autorů, kteří se zabývají jednotlivými aspekty euroskepticismu. Analýzou těchto zdrojů získáme nejen komplexní obrázek o teorii euroskepticismu a jeho konkrétních podobách (např. charakteristika levicového euroskepticismu), ale pomohou nám i k formulování dalších znaků a analýze přístupů stran.
V další části práce bude provedena obsahová analýza materiálů jednotlivých zkoumaných politických stran. Půjde zejména o stranické materiály, výstupy reflektující vnitrostranickou debatu, prohlášení, memoranda a usnesení. Zaměříme se zejména na pro nás relevantní okamžiky, velmi důležitá je důkladná reflexe materiálů, které strany produkovaly v období před volbami do Evropského parlamentu. Součástí jsou postoje stran k jednotlivým klíčovým otázkám evropské integrace (např. otázka společné měny, postoj k úrovni rozsahu integrace, problematika rozsahu pravomocí evropských orgánů ad.), ale rovněž k uzavřeným smlouvám. Bude též provedena i jejich obsahová analýza, protože nám pomůže pochopit konkrétní postoje. Stranou nezůstane ani přeshraniční dění (např. referenda o evropské integraci v některých zemích, ale zejména velká hospodářská krize), byť nás bude primárně zajímat vnitropolitická situace. Využito bude též dobových článků z médií, které referují o postojích a názorech jednotlivých stran v kontextu konkrétních událostí. Důležitá je rovněž reflexe dobové odborné debaty, která odhalí podobu kritiky EU uvnitř jednotlivých stran a umožní nám posoudit jejich proměnu v čase.

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA TÉMATU
Euroskepticismus je v současné době široce reflektovaným tématem. Na jeho jednoznačné definici se ale akademici neshodnou. Definice budou stručně představeny. Na základě nich můžeme dojít k závěru, kterou německou stranu lze jako celek považovat za euroskeptickou a kterou ne. Avšak realita a vnitrostranický život nám ukazují, že pokud chceme postoje stran podrobně zkoumat, nemůžeme je vnímat jako unitární aktéry a musíme přijmout předpoklad, že postoje uvnitř strany drží jen v základu pohromadě a v některých aspektech se můžou zásadním způsobem lišit. V rámci práce bude představen model, podle kterého lze konceptualizovat vnitrostranický euroskepticismus a jeho podobu. Reflektovány budou i novější přístupy k výzkumu euroskepticismu, např. škála euroskeptických postojů performance – identity – affection – utilitarism – strengthening (Boombarden 2011) a Wesselsova analýza přístupů a postojů k režimu / autoritám / společenství (Vasiopolou 2018).
Zvýšená pozornost bude věnována tématu rozdělení euroskepticismu na levicový a pravicový. Vzhledem k tomu, že se Německo jako země chopilo řešení hospodářské krize, otisklo se toto tradiční rozdělení do podoby německého stranického euroskepticismu velmi výrazně. V rámci rozdělení euroskepticismu na levicový a pravicový si rovněž pomůžeme vymezeními populismu (Mudde, Kaltwasser 2012) a možnostmi, jak lze euroskepticismus vnímat sám o sobě jako ideologii (Hooghe 2018). Rovný pak uvádí, že i rozdělení euroskepticismu podle tradičního levo-pravého kontinua je relevantní, protože proti sobě v současnosti bojují koncepty „neoliberální“ a „sociální“ Evropy (Oberklich, Schild 2010). Bude podrobně rozebrána levicová podoba euroskepticismu, která se zaměřuje zejména na kritiku kapitalismu a neoliberálního kurzu (Hooghe 2002) (Haikilopolou 2018) (Charalambous 2011), Usherwood pak rozlišuje mezi postoji levicových stran v hlavním proudu a těch důsledně opozičních (Usherwood 2013).
Prostor v práci bude věnován i konceptu tzv. new cleveage (Hooghe, Marks 2018), která navrhuje tradiční teorii Rokkana a Lipseta rozšířit o charakteristiky současné situace v Evropě. Tato teorie je představena v kontextu výzev, kterým v námi sledovaném období EU čelí. Podle autorů se může nové štěpení projevovat i uvnitř politických stran.

PŘEDPOKLÁDANÁ STRUKTURA
1) Úvod
2) Dosavadní stav výzkumu
3) Metodologie
4) Euroskepticismus
a. Teoretické vymezení
b. Euroskepticismus jako ideologie
c. Euroskepticismus stranický vs. euroskepticismus vnitrostranický
d. Euroskepticismus ve stínu levopravého kontinua
i. Levicový euroskepticismus a jeho podoby
e. Euroskepticismus jako součást „new cleveage“
5) Německý euroskepticismus
a. Přístupy ke studiu euroskepticismu v Německu
b. CSU
c. PDS / Die Linke
d. SPD
e. Die Grünen
f. Cesta ke vzniku AfD
g. Specifika německého euroskepticismu
6) Závěr


 
Univerzita Karlova | Informační systém UK