Vztahy Evropské unie a Ruska mezi lety 1994 - 2017

• Název práce v češtině: Vztahy Evropské unie a Ruska mezi lety 1994 - 2017
• Název v anglickém jazyce: The relations between the European Union and Russia during the years 1994 - 2017
• Klíčová slova: Rusko, Evropská unie, zahraniční politika, vzájemné vztahy, spolupráce, konflikt
• Klíčová slova anglicky: Russia, European Union, foreign policy, mutual relations, cooperation, conflict
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra mezinárodních vztahů (23-KMV)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Jan Karlas, Ph.D., M.A.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 05.01.2020
• Datum zadání: 05.01.2020
• Datum a čas obhajoby: 20.01.2020 08:30
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J3093, Jinonice - místn. č. 3093
• Datum odevzdání elektronické podoby: 05.01.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 20.01.2020
• Oponenti: PhDr. Michael Romancov, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Amsterodamská smlouva, 1997. Amsterodamská smlouva [online]. [cit. 2019-04-29]. Citováno z: http://www.euroskop.cz/gallery/2/764-amsterodam.pdf

The Constitution of the Russian Federation [online]. In: . Russia: Russian Federation, 1993 [cit. 2019-12-29]. Dostupné z: http://www.departments.bucknell.edu/russian/const/constit.html

Development of the production of primary energy (by fuel type), EU-28, 2006-2016. Eurostat [online]. Brusel: European Commission, 2018 [cit. 2019-06-11]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Energy_production_and_imports/cs#V.C3.ADce_ne.C5.BE_polovinu_energetick.C3.BDch_pot.C5.99eb_EU-28_pokr.C3.BDv.C3.A1_dovoz

Dohoda o partnerství a spolupráci, 1994. Dohoda o partnerství a spolupráci [online]. [cit. 2019-04-29]. Citováno z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:21997A1128(01)

EU-Russia Summit 2003: Joint Statement. In: . St.-Petersburg: Evropská unie, 2003, číslo 154. [cit. 2019-06-12]. Dostupné také z: https://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/er/75969.pdf

EU-Russia Roadmap on the Common Economic Space. EU neighbours [online]. Brusel: Evropská unie, 2005 [cit. 2019-07-15]. Dostupné z: https://library.euneighbours.eu/content/eu-russia-roadmap-common-economic-space

European Parliament resolution on the EU-Russia Summit in Khanty-Mansiysk in June 2008. Evropský parlament [online]. Brusel: Evropská unie, 2008 [cit. 2019-07-25]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=MOTION&reference=B6-2008-0298&language=EN

EU-Ukraine relations - factsheet. European Union External Action [online]. European Union, 2019 [cit. 2019-12-18]. Dostupné z: https://eeas.europa.eu/headquarters/headquarters-homepage_en/4081/%20EU-Ukraine%20relations,%20factsheet

First Summit between the enlarged EU and Russia, Moscow 21 May. European Commission [online]. Brusel: Evropská unie, 2004 [cit. 2019-07-15]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/press-release_IP-04-653_en.htm

Institucionální zajištění a nástroje SZBP. Ministerstvo zahraničních věcí ČR [online]. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 2014 [cit. 2019-05-02]. Dostupné z: https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/cr_v_evrope/vnejsi_vztahy_eu/spolecna_zahranicni_a_bezpecnostni/institucionalni_zajisteni_a_nastroje.html

The January 2009 Gas Supply Disruption to the EU: An Assessment: Commission Staff Working Document. In: . Brusel: Commission of the European Communities, 2009, SEC(2009), číslo 977. Dostupné také z: https://www.cep.eu/Analysen_KOM/KOM_2009_363_Sicherheit_der_Erdgasversorgung/SEC_2009-977.pdf

Jednotný evropský akt, 1986. Jednotný evropský akt [online]. [cit. 2019-05-02] Citováno z: https://www.euroskop.cz/gallery/2/763-jea.pdf

Joint Statement on EU Enlargement and EU-Russia Relations. Brusel, 2004. Dostupné z: https://russiaeu.ru/userfiles/file/joint_statement_on_eu_enlargement_and_russia_eu_relations_2004_english.pdf

Key outstanding issues for the EU in its relations with Russia. In: . Brusel: Rada EU, 2008. Dostupné také z: http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9952-2008-INIT/en/pdf

Chronology of bilateral relations 1991-2011. Delegation of the European Union to Russia [online]. Moscow: Russian Federation, 2016 [cit. 2019-07-08]. Dostupné z: http://eeas.europa.eu/archives/delegations/russia/eu_russia/chronology/1991-2011/index_en.htm
Koncepce zahraniční politiky Ruské federace 2000. Koncepce zahraniční politiky Ruské federace 2000. [online]. [cit. 2019-07-02]. Citováno z: http://fas.org/nuke/guide/russia/doctrine/econcept.html

Koncepce zahraniční politiky Ruské federace 2008. Koncepce zahraniční politiky Ruské federace 2008. Schváleno Dmitrijem Medvěděvem. [online]. [cit. 2019-07-02]. Citováno z: http://archive.kremlin.ru/eng/text/docs/2008/07/204750.shtml

Koncepce zahraniční politiky Ruské federace 2013. Koncepce zahraniční politiky Ruské federace 2013. Schválen Vladimirem Putinem. [online]. [cit. 2019-07-02]. Citováno z: http://www.mid.ru/brp_4.nsf/0/76389FEC168189ED44257B2E0039B16D
Niceská smlouva, 2001. Niceská smlouva [online]. [cit. 2019-04-29]. Citováno z: http://www.euroskop.cz/gallery/2/765-nice.pdf

Omezující opatření EU v reakci na krizi na Ukrajině. Evropská rada Rada, Evropské unie [online]. Brusel: Evropská rada a Rada EU, 2019 [cit. 2019-07-14]. Dostupné z: https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/sanctions/ukraine-crisis/

Review of EU-Russia Relations. Evropská unie [online]. Brusel: Evropská unie, 2008 [cit. 2019-07-25]. Dostupné z: europa.eu/rapid/press-release_MEMO-08-678_en.pdf

Ruská střednědobá strategie vůči EU, 2000–2010. Ruská střednědobá strategie vůči EU [online]. [cit. 2019-04-29]. http://www.instituteofeurope.ru/journal/journal1.2000/9.htm


Společná strategie Evropské unie vůči Rusku, 1999. Společná strategie Evropské unie vůči Rusku [online]. [cit. 2019-04-29]. Citováno z: https://publications.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/38943c06-7e5d-4ca3-acc3-c5154bd9c04e

Východní partnerství. Evropská Rada, Rada EU [online]. Brusel: Evropská unie, 2019 [cit. 2019-07-15]. Dostupné z: https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/eastern-partnership

BAEV, Pavel K. a Indra ØVERLAND. The South Stream versus Nabucco Pipeline Race: Geopolitical and Economic (Ir)Rationales and Political Stakes in Mega-Projects. International Affairs [online]. 2010, 86(5) [cit. 2019-06-24]. Dostupné z: www.jstor.org/stable/40865128

BENEŠ, Jan. Volby do Státní Dumy Federálního shromáždění Ruské federace v roce 2011 a volby prezidenta Ruské federace v roce 2012. Parlamentní institut [online]. 2012, 2012(5), 8-12 [cit. 2019-12-29]. Dostupné z: https://www.psp.cz › sqw › text › orig2

BICCHI, Federica a Caterina CARTA. The COREU Network and the Circulation of Information Within EU Foreign Policy 1. Journal of European Integration [online]. 2012, 34(5), 465-484 [cit. 2019-06-26]. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/07036337.2011.611384

BOHDÁLEK, Miroslav. Vztahy EU–Rusko a východní rozšíření: Integrace nebo Izolace?. In: Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy [online]. Praha: Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy, 2002 [cit. 2019-06-05]. Dostupné z: http://www.globalpolitics.cz/clanky/eu-rusko

BRZEZINSKI, Zbigniew. Velká šachovnice: k čemu Ameriku zavazuje její globální převaha. Přeložil Zina FREUNDOVÁ, přeložil Anna GRUŠOVÁ. Praha: Mladá fronta, 1999. ISBN 80-204-0764-2.

CADIER, David a Margot LIGHT. Russia's foreign policy: ideas, domestic politics and external relations. New York, NY: Palgrave Macmillan, 2015.

DAMEN, Mario. Vztahy EU-Rusko. Evropský parlament [online]. Brusel: Evropský parlament, 2019 [cit. 2019-06-14]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/factsheets/cs/sheet/177/russia

EZROKH, Iu.S. The Bologna Process for Russian Higher Education. Problems of Economic Transition [online]. 2017, 59(7-9), 627-640 [cit. 2019-06-14]. Dostupné z: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/10611991.2017.1394757

GOWER, Jackie. EU‐Russian relations and the eastern enlargement: Integration or isolation?. Perspectives on European Politics and Society [online]. 2000, 1(1), 75-93 [cit. 2019-07-04]. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/1570585008458744

GREGOR, Jan a Miroslava ŠAFRÁNKOVÁ. Rusko členem EU? Historické, kulturní, geopolitické a socioekonomické aspekty. 1. vydání. České Budějovice: VŠERS, 2010.

GVOSDEV, Nikolas a Christopher MARSH. Russian Foreign Policy: Interests, Vectors and Sectors. USA: CQ Press, 2013

HAD, Miloslav a Bohumil PIKNA. Druhý a třetí pilíř Evropské unie. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2001.

Historie EU: 1950-1957 [online]. Praha: Euroskop.cz, 2016 [cit. 2019-05-02]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8885/sekce/1950-1957/

HODAČ, Jan a Petr STREJČEK. Politika Ruské federace v postsovětském prostoru a střední Evropě. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2008

HOLZER, Jan. Jasný výsledek versus nejasná perspektiva – ruské prezidentské volby 2000. Středoevropské politické studie [online]. 2000b, 2(2) [cit. 2019-12-28]. Dostupné z: https://journals.muni.cz/cepsr/article/view/3819/5460

HOLZER, Jan a Petra KUCHYŇKOVÁ. Jelcinovo Rusko. Případová studie nejistého režimu. Středoevropské politické studie [online]. 2005, 7(4), 428-455 [cit. 2019-07-02]. Dostupné z: https://journals.muni.cz/cepsr/article/view/4154/6067

HOLZER, Jan. Komunistické strany v postsovětských stranicko-politických soustavách. Brno: Masarykova univerzita, 2000a.

KLÍMA, Michal. Zahraniční politika a Evropská společenství. Czech Journal of International Relations [online]. 1993, 1993, 2(28), 10-17 [cit. 2019-04-26]. Dostupné z: https://mv.iir.cz/article/view/822

KREJČÍ, Oskar. Geopolitika Ruska. Praha: Professional Publishing, 2017.

KUCHYŇKOVÁ, Petra a Tomáš ŠMÍD. Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru. Brno: Masarykova univerzita, 2006.

LACINA, Lubor, Petr STREJČEK a Petr BLÍŽKOVSKÝ. Učebnice evropské integrace. 4. přepracované a aktualizované vydání. Brno, 2016.

LANG, Kai-Olaf. The Old Fears of the New Europeans: International Perceptions and Policy Implications for Germany and Europe. German Institute for International and Security Affairs. 2008, 2008(9), 30-33. Dostupné také z: https://www.swp-berlin.org/fileadmin/contents/products/research_papers/2008_RP09_shh_ed_ks.pdf

LAVIČKA, Václav a Jan KAČER. EU závisí v dodávkách paliv na Rusku. Česko je na tom se závislostí relativně dobře. In: Ihned.cz [online]. 2019 [cit. 2019-12-15]. Dostupné z: https://infografiky.ihned.cz/eu-energeticka-zavislost/r~33a92d52fa6811e982ef0cc47ab5f122/

LEICHTOVÁ, Magdalena. Pod maskou medvěda: neporozumění ve vztazích Ruska a Západu, po skončení studené války. Brno: Václav Klemm, 2010.

LEONARD, Mark a Nicu POPESCU. A Power Audit of EU-Russia relation [online]. Londýn: The European Council on Foreign Relations, 2007 [cit. 2019-07-13]. Dostupné z: https://www.ecfr.eu/publications/summary/a_power_audit_of_eu_russia_relations

LITERA, Bohuslav. The Kozyrev Doctrine – The Russian Variant of the Monroe Doctrine. Czech Journal of International Relations [online]. 1994, 4(29), 65-68 [cit. 2019-06-19]. Dostupné z: https://mv.iir.cz/article/view/924

Litva na hranici s Kaliningradskou oblastí postaví plot. Https://ct24.ceskatelevize.cz [online]. Praha: Česká televize, 2017 [cit. 2019-07-08]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2014663-litva-na-hranici-s-kaliningradskou-oblasti-postavi-plot

LO, Bobo. Russian foreign policy in the post-Soviet era: reality, illusion, and mythmaking. New York: Palgrave Macmillan, 2002

MASSARI, Maurizio. Russia and the EU Ten Years On: A Relationship in Search of Definition. The International Spectator [online]. 2007, 42(1), 1-15 [cit. 2019-07-13]. https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03932720601160294

MÜLLER, David. Východní rozšíření Evropské unie a otázka Kaliningradu. Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy [online]. 2003 [cit. 2019-07-11]. Dostupné z: http://www.globalpolitics.cz/clanky/kaliningrad

OLDBERG, Ingman. Kaliningrad:Russian exclave, European enclave [online]. Stockholm, 2001 [cit. 2019-07-05]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/277296242_Kaliningrad_Russian_exclave_European_enclave. Vědecká analýza. Swedish Defense Research Agency

PITROVÁ, Markéta a Petr FIALA. Evropská unie. 2. aktualizované vydání. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2009.

ROSS, Cameron. Russian politics under Putin. New York, NY, USA: Distributed exclusively in the USA by Palgrave, 2004.

Rusko: Zahraniční obchod a investice. BusinessInfo.cz [online]. Praha: Mladá fronta, 2019 [cit. 2019-07-08]. Dostupné z: https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/rusko-zahranicni-obchod-a-investice-19084.html#sec1

RYZHKOV, Vladimir. Russia and the European Union: Crisis and Prospects. Survival [online]. 2019, 61(3), 139-164 [cit. 2019-07-14]. Dostupné z: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/00396338.2019.1614789

SCAZZIERI, Luigi. Europe, Russia and the Ukraine crisis: the dynamics of coercion. Journal of Strategic Studies [online]. 2017, 40(3), 392-416 [cit. 2019-07-12]. Dostupné z: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/01402390.2016.1265509



STERN, Jonathan. The Russian-Ukrainian gas crisis of January 2006. Oxford Institute for Energy Studies [online]. 2006 [cit. 2019-07-11]. Dostupné z: https://www.oxfordenergy.org/wpcms/wp-content/uploads/2011/01/Jan2006-RussiaUkraineGasCrisis-JonathanStern.pdf?v=928568b84963

STREJČEK, Petr. Energetická charta – reálná platforma Evropské unie pro jednání s Kremlem?. TBZ-info [online]. 2012 [cit. 2019-07-11]. Dostupné z: https://energetika.tzb-info.cz/8547-energeticka-charta-realna-platforma-evropske-unie-pro-jednani-s-kremlem

ŠÍR, Jan. Ruská agrese proti Ukrajině. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017.

TICHÝ, Lukáš. Dvě kola rusko-ukrajinské plynové krize 2009. Euroskop.cz [online]. 2009 [cit. 2019-07-12]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/46/11211/clanek/dve-kola-rusko-ukrajinske-plynove-krize-2009/?fbclid=IwAR0PRRCMiaDvrOEGxsE5Txg-XORnwmOYuvRd5frnUPoLabodBnKhZ2pVOcU

TICHÝ, Lukáš. Summit EU-Rusko v Nice: analýza vztahů EU a Ruska. Euroskop.cz [online]. Praha: Euroskop.cz, 2008 [cit. 2019-07-24]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/46/9617/clanek/summit-eu-rusko-v-nice-analyza-vztahu-eu-a

TICHÝ, Lukáš. Diskurz EU a Ruska o energetických vztazích. Praha: MUP Press, 2017

Ukrajina a Rusko souhlasily v Paříži s příměřím do konce roku. Zásadní neshody trvají. ČT24 [online]. Praha: Česká televize, 2019 [cit. 2019-12-18]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3000212-putin-zelenskyj-merkelova-a-macron-jednaji-o-rusko-ukrajinske-valce

VEBER, Václav. Dějiny sjednocené Evropy: od antických počátků do současnosti. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2004. Dějiny států.

VINOKUROV, Evgeny. Kaliningrad transit and visa issues revisited. CEPS Commentaries [online]. 2006 [cit. 2019-06-11]. Dostupné z: https://www.files.ethz.ch/isn/122934/2006_07_181359.pdf

Vztahy Evropské unie a Ruska. Euractiv.cz [online]. Praha: euractiv.cz, 2016 [cit. 2019-06-15]. Dostupné z: https://euractiv.cz/section/evropska-unie-a-svet/linksdossier/vztahy-evropske-unie-a-ruska-000047/

Vztahy Evropské unie a Ruska. Euroskop.cz [online]. Praha: EU-Media, 2016 [cit. 2019-06-12]. Dostupné z: https://euractiv.cz/section/evropska-unie-a-svet/linksdossier/vztahy-evropske-unie-a-ruska-000047/

WITTKE, Cindy. The Minsk Agreements – more than “scraps of paper”?. East European Politics [online]. 2019, 1-27 [cit. 2019-06-13]. Dostupné z: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/21599165.2019.1635885

ZAKARIA, Fareed. Budoucnost svobody: neliberální demokracie v USA i ve světě. Praha: Academia, 2005.

ZUBOV, Andrej Borisovič, ed. Dějiny Ruska 20. století. Praha: Argo, 2015

Předběžná náplň práce

Sovětský svaz byl po svém rozpadu v roce 1991 považován za toho, kdo prohrál studenou válku a Rusko, jakožto jeho nástupce, muselo začít znovu budovat své postavení světové velmoci, což nebylo snadné, neboť jej ztráta podřízených území a špatná vláda prvních let dostala do ekonomických problémů.
Situace Evropské unie byla jiná. Celé období Studené války nebyla Sovětskému svazu protiváhou - tou byly Spojené státy. A právě SSSR a USA často určovaly "chod dějin", přičemž vliv a postavení Evropy nebyly zdaleka takové, aby mohla tento stav nějak významněji zvrátit.
Na konci studené války se však situace mění. Rusko i EU si začínají být vědomy toho, že spolu "sdílí jeden prostor" a měly by tudíž stabilizovat a nadále zlepšovat své vztahy. Rusko je zároveň významným strategickým partnerem pro EU z hlediska obchodu a dodávek plynu a ropy.
Cílem této práce je skrze šest malých případových studií poskytnout náhled na vzájemné vztahy Ruska a Evropské unie a v závěru pokusit vysvětlit, proč mezi těmito dvěma velmocemi, které se snažily a snaží smluvně deklarovat spolupráci, přesto dochází k významným a obtížně řešitelným konfliktům.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The Soviet Union, after its collapse in 1991, was regarded as the loser of the Cold War, and Russia, as its successor, had to start rebuilding its position as a world power, which was not easy because the loss of subordinate territories and the bad government of the early years put it in economic problems.
The European Union's situation was different. During the entire Cold War period, it was not a counterweight to the Soviet Union – this was the role of United States. And the USSR and the US have often determined the "course of history", with Europe being far from able to change the situation significantly.
However, the situation has changed since the end of the Cold War. Both Russia and the EU are becoming aware that they "share one space" together and should therefore stabilize and continue to improve their relations. At the same time, Russia is an important strategic partner for the EU in terms of trade and gas and oil supply.
The aim of this work is to provide an insight into the relations between Russia and the European Union through six small case studies and try to explain why there are significant and difficult conflicts to resolve between the two superpowers, who have been trying and contractually declaring cooperation.