V diplomové práci se zabývám problematikou postprodukce digitální fotografie na sociální síti Instagram. Uživatelé sociální sítě formují řadu simulací pomocí předdefinovaných filtrů, masek a dalších postprodukčních technik, kterými transformují interpretaci reality do té míry, až v konečném důsledku mohou vytvářet hyperrealitu. I když můžeme fotografii vnímat jako denotativní sdělení, podle Barthese doslovný význam vždy doprovází také konotativní promluva, přičemž obě složky sdělení není možné oddělit. V mnoha případech konotaci do vizuálního obsahu vkládají právě sami tvůrci, aby dosáhli svého záměru. V empirické části této práce se zaměřuji na vybrané „instagramovatelné“ cestovatelské fotografie, které pro zásahy do obrazu a nabalováním dalších významů a kontextů postupně ztrácí spojení s realitou prvního řádu.