Diplomová práce se zaměřuje na hudební fenomén „tíha“ a to v rámci sub žánrů extrémní metalové hudby. Přichází s hypotézou, která popisuje tíhu jako fenomén cíleného zahlcení kognitivních funkcí posluchače, s cílem vyvolat pocit tíživosti a mohutnosti. Práce se soustředí na různé manifestace a kombinace tohoto jevu v různých druzích extrému metalové hudby a rozebírá jednotlivé fyzikální atributy zvuku, způsobující tento fenomén. Zároveň se zabývá sémiotickými spojeními s tíhou v rámci kompozice skladby.